Článek
Lozijské náboženství
Loziové jsou jihoafrickou etnickou skupinou, v jejímž náboženství je nejvyšší Bůh nazýván Nyambe. Jeho božskou manželkou je Nasilele a jeho božskou matkou je Ngula. Zajímavá je skutečnost, že Nyambe jakožto stvořitel, stvořil také svoji ženu i svoji matku! Mýtů o stvoření světa je více a vzájemně se rozcházejí – může za to fakt, že příběh nebyl v minulosti zapsán, ale po celé generace se předával pouze ústně a v různých oblastech se různě vyvíjel.
Podívejme se na jeden z nich: Bůh Nyambe podle něho stvořil prvního člověka jménem Kamunu, který dostal za úkol pojmenovat všechna zvířata a starat se o ně jako o své sourozence. Člověk byl nejchytřejší ze všech tvorů a brzy si osvojil některé metody Boha Nyamba. Naučil se rozdělat oheň, využívat železo, keramiku, vyrobit loďku, pěstovat plodiny a chovat zvěř. Bůh byl ohromen Kamunovými schopnostmi, ovšem ve chvíli, kdy člověk začal zabíjet zvířata a pojídat je, pokusil se toto konání zastavit: zakázal člověku zabíjet živé tvory, člověk ovšem neposlechl. Nyambe člověka potrestal zprvu mírně, ovšem když člověk dál porušoval pravidla, Bůh seslal smrt na jeho syna. Tak přišla smrt mezi lidi; Bůh se lidem odcizil a odebral se na nebesa.
Tumbukské náboženství
Tumbukové jsou etnickou skupinou žijící převážně v Malawi, Zambii a Tanzanii. Nejvyšší Bůh stvořitel je nazýván Chiuta (s významem velký luk) a na obloze se projevuje duhou. Také v tomto náboženství existuje více verzí mýtu o stvoření. Mýtus má člověka vést k mravnému životu v tumbukské společnosti. V příbězích se opakovaně objevují tři zvířata: želva (považovaná za nejmoudřejší zvíře), hyena (považovaná za škůdce) a zajíc (považovaný za chytrého intrikána).
Další jména pro Boha Chiutu v různých oblastech jsou Mulengi, Mwenco a Wamtatakuya. Bůh Chiuta je všudypřítomný – lze se modlit přímo k němu, ovšem i duchové předků mají při modlitbě k Bohu značnou sílu. Vedle deště je Chiuta spojen také s duhou a bouřkou. Mýtus o stvoření vypovídá, že na počátku existovala jen země a Bůh Chiuta; na povrchu nebyla žádná voda – později Chiuta stvořil mraky, déšť a blesky a následně lidi a zvířata. Ohledně původu smrti mýtus hovoří o chameleonovi a ještěrce, jako u středoafrických bantuských kmenů.
Náboženství Zulu
Zulu je tradiční jihoafrické náboženství stejnojmenného etnika, které zná množství božstev, běžně spojovaných se zvířaty nebo přírodními jevy. Nejvyšší Bůh a stvořitel světa se nazývá Unkulunkulu (v překladu: ten největší). Bůh Unkulunkulu se zrodil z obrovské rákosové bažiny nazývané Uhlanga – z tohoto močálu mají také pocházet lidé. Unkulunkulu bývá někdy spojován s nebeským bohem Umvelinqangim (v překladu Ten, který byl na počátku). Unkulunkulu je zdrojem veškeré existence; mezi další známá božstva patří: Nomhoyi (bohyně řek), Nomkhubulwane (bohyně deště a duhy), Ngungi (bůh kovářů) a Nyanga (bohyně měsíce).
Náboženství Sanů
V náboženství jihoafrických Sanů je rovněž více božstev. Jedním z nejdůležitějších rituálů v sanském náboženství je dosahování transu prostřednictvím tance – zatímco lidé v kruhu zpívají a rytmicky tleskají, tanečníci uprostřed nich divoce tančí. Halucinogeny nejsou nezbytné, ale někteří zasvěcenci pro vyšší efekt přírodní halucinogeny používají. Sanové žijí v Botswaně, okrajově v Namii a Jižní Africe.
Tradiční jihoafrické léčitelství
V Jižní Africe (JAR) má hlubokou tradici spirituální léčitelství: jedná se komplexní nábožensko-medicínsko-spirituální fenomén. Tradiční léčitelé se v Jižní Africe zabývají léčbou fyzických i psychických nemocí klienta, věštěním, vedením obřadů při narození nebo smrti, ochranou proti čarodějnictví, uchováváním mýtů, příběhů a tradice. Uvádí se, že tradičních léčitelů je v Jižní Africe až desetkrát více než vystudovaných lékařů. Až 60 % obyvatel Jižní Afriky konzultuje v případě nemoci situaci s tradičním léčitelem, velmi často v kombinaci s návštěvou moderního lékaře.
Pro harmonický život je třeba pravidelně obětovat předkům, což je práce léčitelů; kult předků hraje v léčitelství klíčovou roli, obětují se nejčastěji pokrmy a zvířata. Léčitelé také připravují tradiční muti – zde se léčitelství potkává s čarodějnictvím, přičemž hranice je velmi nejistá a často překračovaná. Zasvěcení léčitelé jsou schopni přivolat ducha konkrétního předka a nechat jej do sebe vstoupit; poté mohou efektivně věštit, vykládat sny, prorokovat a léčit. Trans se vyvolává bubnováním a tancem. V transu osoba léčitele ustupuje do pozadí a uvolňuje místo duchu, který působí. Cílem léčby je harmonizace vztahu mezi pacientem a duchy předků nebo duchy obecně. Věští se například házením kostí.
Zimbabwské náboženství
Zimbabwské náboženství se dělí do mnoha větví: společným prvkem je víra v duchy, kteří koexistují vedle lidí, jsou prakticky všude a ovlivňují materiální svět i budoucnost lidí. Lidé vyznávají nejvyššího Boha. Po fyzické smrti se nesmrtelná lidská duše odebírá mezi předky. Živí lidé se snaží o komunikaci se zemřelými předky, neboť ti je mohou chránit a radit jim. Duchové rádi přebývají na posvátných místech – lidé tato místa chovají ve velké úctě, obětují zde předkům; mohou to být hory, řeky, stromy, skály, jeskyně atd.
Cestování po jižní části Afriky není problematické. V Jižní Africe může našince nepříjemně zaskočit ostrý rasismus vůči bělochům a kriminalita ve větších městech. V Zambii, Zimbabwe nebo Mosambiku je v některých oblastech obtížné sehnat jakýkoli transport. V této oblasti Afriky mohu vřele doporučit Madagaskar, kde je koncetrováno velké množství kulturních, náboženských i přírodních zajímavostí a po ostrově lze pohodově, bezpečně a levně cestovat.
Autor na dvouleté cestě napříč Afrikou
Všechny ilustrační fotografie: jižní Afrika, autor
Zdroje:
HAVELKA, Ondřej. Africká náboženství: religionistika, teologie, afrikanistika. Praha: Dingir, 2024.
HAVELKA, Ondřej. ČESKÝ ROZHLAS – RADIO WAVE. Amulety s verši Koránu pokapanými kohoutí krví: Afrika s religionistou doktorem Havelkou • mujRozhlas Praha, 2023.
ILSE, Truter. African Traditional Healers: Cultural and religious beliefs intertwined in a holistic way. South African Pharmaceutical Journal, roč. 74, č. 8 (2007), s. 56–60.
BOURDILLON, M. F. C. The Shona Peoples: an ethnography of the contemporary Shona, with special reference to their religion. Gweru: Mambo Press, 1982.
