Článek
Na severu Mali se odehrává tvrdý střet, který mimo jiné obnažuje ruské ambice v Africe. Ještě v listopadu 2023 pomáhali ruští Wagnerovci malijské armádě dobýt strategické město Kidal, symbol odporu tuarežských separatistů. A byl to masakr, při němž písek jižní Sahary přijal sytý šarlat krve nejen bojovníků na obou stranách, ale také civilistů. V dubnu 2026 však město znovu dobyli Tuaregové, bojující za existenci svého – doposud mezinárodně neuznaného – státu Azawad. Začátkem října 2026 se sice vládní jednotky s ruskou podporou do Kidalu vrátily, ale otázka, kdo skutečně ovládá sever země, zůstává otevřená. Protože jsem Azawad s Tuaregy procestoval a zažil mezi nimi severně od Timbuktu jedny z nejsilnějších měsíců svého cestovatelského života, situaci bedlivě sleduji. Mimo jiné i proto, že mi tam Tuaregové vyjevili hard core význam pojmů svoboda a hrdost.
Mapa širší oblasti s vyznačením města Kidal
V centru velmi složitého a mnohovrstevného konfliktu v severním Mali stojí Fronta za osvobození Azawadu (FLA), která usiluje o sebeurčení a nezávislost severního Mali, historického území označovaného jako Azawad. Její bojovníci – převážně tuarežští povstalci, ale menšinově také další arabské ozbrojené frakce ze severu Mali – se střetávají s armádou vojenské junty vedené Assimi Goïtou a s ruským Africa Corps, jednotkami podřízenými ruskému ministerstvu obrany, které navázaly na působení Wagnerovců. Pro Moskvu jde ale o víc než jen o vojenskou spolupráci. Mali představuje mimořádně důležitou základnu jejího vlivu v sahelském regionu poté, co tamní junta přerušila vazby na západní partnery. Právě z Mali Rusko rozpíná svá africká chapadla.
Autor na cestě Azawadem
Dnešní situace na severu Mali je velmi složitá. Tuarežští povstalci berberského etnického původu se spojili i s arabskými povstalci ze severu země, kteří rovněž usilují o odtržení od Mali a dohromady (ještě tedy s hrstkou Fulbů) tvoří FLA, ale aby to bylo ještě složitější, fronta FLA se spojila také s extremistickou – můžeme říci teroristickou – skupinou JNIM. Obě uskupení se v dubnu zapojila do koordinovaných útoků proti vládním cílům, při nichž zahynul také malijský ministr obrany. Jejich zájmy však nejsou totožné: FLA prosazuje politické cíle spojené s existencí nezávislého a svobodného Azawadu, zatímco JNIM usiluje o řád založený na vlastní interpretaci islámského práva. Společný nepřítel z nich dělá taktické spojence, nikoli ale partnery pro případné poválečné uspořádání. Pokud Tuaregové bojují za svou zemi a svobodu, rozhodně v ní nechtějí být podřízeni vyhraněným ideologům, kteří budou ve jménu svých extrémně rigorózních výkladů islámského práva oklešťovat jejich volnost.
Tuarežští povstalci v Azawadu
Organizace Human Rights Watch zveřejnila 19. října 2026 novou zprávu, podle níž malijské ozbrojené síly spolu s ruskými Africa Corps při protipovstaleckých operacích cíleně zabíjeli civilisty a prováděli útoky, které s velkou pravděpodobností porušily mezinárodní humanitární právo. Podle dat ACLED způsobily pouze dronové údery malijských sil a Africa Corps od dubna do srpna přibližně stovku civilních obětí. Další civilisté byli mučeni nebo zastřeleni. Zpráva však zároveň dokumentuje zločiny povstalců z druhého tábora včetně mučení a poprav zajatých vojáků. Konflikt tak nelze jednoduše popsat jako boj hrdiny s padouchem – násilí vůči civilistům je připisováno de facto všem bojujícím stranám.
Tuareg z jižního klanu v Timbuktu
Návrat malijské armády do Kidalu ještě neznamená strategické vítězství vojenské vlády v Bamaku. Kontrola města může posílit legitimitu junty a obnovit část prestiže Rusů v Mali, ale neodstraňuje příčiny povstání ani schopnost ozbrojených skupin útočit na vzdálené cíle a zásobovací trasy. Azawad zůstává divokou oblastí, která bojuje sama za sebe.
Timbuktu
Zdroje:
