Článek
Když vám řemeslník slíbí novou koupelnu a na otázku, kolik to bude stát, odpoví, že to říct nechce, zálohu mu asi nepošlete. V pražské politice to ale chodí jinak. Pravděpodobný budoucí primátor Petr Hlaváček (STAN) v pořadu Hráči na Blesku slíbil, že se za čtyři roky rozestaví 2 000 dostupných městských bytů. Zaplatit to má městská akciovka s úvěrem od Evropské investiční banky. A kolik to bude stát? Na opakovanou otázku moderátorky zaznělo: „Ne, nechci ho říct.“
Ceník pro Pražany je hotový
Přitom ve stejném rozhovoru jsou ceny jasné jako na účtence. Roční Lítačka nemá stát víc než 5 000 korun, dnes stojí 3 650. Podle mé kalkulačky je to o 37 % víc, a pak dál s inflací: „Určitě si myslím, že by se měla promítat plně.“ Rezidentní parkování? „Já jsem celkem kontinuálně říkal, že by mělo stát dvakrát tolik, tedy 2400 korun.“ A u filharmonie za zhruba 17 miliard: „Vůbec si nedovedu představit, že bychom tu budovu nepostavili.“ Faktura pro občana je hotová, nabídka pro občana se teprve nacení.
NE, NECHCI TO ŘÍCT
Představte si, že jdete do banky pro hypotéku. Bankéř se zeptá, kolik byt stojí, a vy odpovíte: „Ne, nechci to říct. Bude to součástí mých priorit.“ Odejdete bez úvěru, a právem. Dvacet let podnikám a neviděl jsem banku, která by půjčila na projekt bez rozpočtu, ani developera, který by ohlásil 2 000 bytů bez kalkulace. Evropská investiční banka bude čísla chtít taky. A úrok je položka jako každá jiná: pro ilustraci, každé procento úroku z 10 miliard je 100 milionů ročně. Sazbu neznáme, cenu taky ne. Víme jen, že se bude splácet.
Bez zisku, bez pozemku, bez čísla
Jakási odpověď přece jen padla: „My počítáme s tím, že stavíme stejně jako soukromý sektor, ale nemusíme mít zisk a nemusíme platit za pozemky.“ Výborně, z rozpočtu odpadly dvě položky, takže spočítat ho by mělo být ještě snazší. Moderátorka si to orientačně zkusila sama podle kalkulačky ČKAIT a podle jejího odhadu by byty vyšly o téměř sedm miliard levněji než filharmonie. Odpověď: „Myslím, že porovnáváte dvě různé stavby.“ To je pravda. Jedna má cenu, druhá ne.
Soukromý sektor ale umí ještě jednu věc, která v té větě chyběla. Stavět.
Dostupné bydlení, nedostupné tempo
Pražská developerská společnost vznikla v roce 2020. Letos v červenci získala povolení na první projekt, 22 nájemních bytů na Novém Zlíchově. Postaveno zatím nula. Moje kalkulačka říká, že 2 000 rozestavěných bytů za 48 měsíců je zhruba 42 bytů měsíčně. To je skoro dvojnásobek toho, co PDS povolila za šest let. A to každý měsíc. Při dosavadních 3,7 bytu ročně by 2 000 bytů trvalo asi 545 let. Představte si slavnostní přestřižení pásky v roce 2571.
Férově: 450 bytů je ve stavebním řízení od června 2024, Dolní Počernice mají územní rozhodnutí na 270 bytů a do roku 2028 chce PDS povolení na zhruba 3 000 bytů. Brzdí ji stavební legislativa i zákon o zakázkách. A byty Praha opravdu potřebuje. Z porevolučních zhruba 194 000 jich dnes vlastní asi 30 000.
Cena, která roste, když se vysloví
Možná je v tom zkušenost. Filharmonie startovala na odhadovaných 6 miliardách a dnes je na 17 i s úpravami okolí. Kdo cenu řekne brzy, tomu pak roste před očima. Nejbezpečnější je tedy neříct žádnou. Tomu říkám prevence. Hlaváček slibuje, že kalkulace bude v programových prioritách, včetně toho, jak by to mohlo být s úvěrem. Rád si ji přečtu.
Lítačku umíme nacenit na korunu, parkování taky. U bytů zatím máme jen počet. Slib bez čísla je jen přání. A na přání vám žádná banka nepůjčí.
