Článek
Praha řídí město stylem: nejdřív studie, pak další studie, a nakonec zpoždění
Pražská koalice sedí na hoře 180 miliard korun jako drak na pokladu, jen s tím rozdílem, že drak by aspoň věděl, co s tím pokladem chce dělat. ODS, Piráti a STAN dnes na radě předvedli přesně to, co jim jde nejlíp – zadat další studii, prověřit další prověření a hlavně nikoho k ničemu nezavázat. Working title dnešního zasedání by mohl znít: „Ještě to prošetříme.“
Zakázka století, pochybnosti na doživotí
Tendr na železniční dopravu mezi Prahou a Středočeským krajem je prý „zakázka století“. Vzhledem k tomu, jak koalice zvládá dopravní stavby posledních let, by neměl nikoho překvapit, že se slovo „století“ týká spíš doby, za kterou se to podaří dotáhnout do konce, než velikosti zakázky. Opozice se musí doprošovat základních podkladů jako na úřadu práce, a to u projektu, který má vozit lidi, ne miliardy do černé díry. Připomeňme si jen krátce vizitku: Metro D draží a mešká, Barrandovský most čeká na opravu snad od dob první republiky, Libeňský most je uzavřený déle, než trvala výstavba metra za socialismu. Takže ano, důvod k obavám tu rozhodně je – zkušenost radí věřit spíš vlastním očím než PR oddělení magistrátu.
PDS: instituce, která miluje papír víc než beton
Náměstek Beránek, který má za pár měsíců skončit ve funkci, si na rozloučenou dal ještě jeden dárek – prověřit, jak nejlépe zastavět pozemky kolem metra. Než ale někoho napadne upravit absurdní výškové limity Metropolitního plánu, které brání stavět tam, kde by to dávalo největší smysl, radši se zadá další studie. A u toho samozřejmě nesmí chybět Pražská developerská společnost, instituce, která za pět let existence proslula hlavně tím, že vyprodukovala úctyhodné množství studií a nula bytů. Kdyby se PDS platila za metry čtvereční postavené bydlení, dlužila by teď městu peníze.
Kruhová železnice, hranatá logika
Jako by nestačilo studovat už zadané studie, přichází nová: možnosti okružní kolejové dopravy mezi okrajovými částmi Prahy. Osm měsíců před koncem volebního období najednou vzniká vize velkorysého rozšíření kolejové sítě – to je přibližně stejně věrohodné jako novoroční předsevzetí vyslovené 30. prosince. Hřib s Beránkem měli na zlepšení pražské dopravy osm let. Výsledek? Metro D zpožděné o tři roky a dražší o desítky miliard, přetížené příměstské vlaky bez řešení, a teď na konečnou objednávka další studie, která má vyřešit vše, co se nestihlo za dvě volební období. Věrohodnost tohoto gesta je asi taková, jako slibovat dietu s hamburgerem v ruce.
Peníze jsou, nápady ne
Městské části dostanou příští rok 11,68 miliardy a jinak ať si poradí samy – přidá se jen na provoz škol a na to, co jim zákonně náleží podle růstu počtu obyvatel. Nic navíc, žádná vize, žádné gesto směrem k částem, které se dennodenně starají o chodníky, školky a zeleň, zatímco magistrát řeší, jak nejlépe zformulovat zadání další analýzy. Koalice sedí na rekordní hotovosti a předvádí rekordní nedostatek nápadů, co s ní. Čtyři roky pasivity člověka už asi nemají čím překvapit, ale je fascinující, že se to pokaždé podaří znovu.
Nejtěžší úkol pražské radnice: košťata a lopatky
A na závěr položme otázku, která zjevně přesahuje kapacity vedení hlavního města – kdy bude v metru a na zastávkách konečně čisto? Praha se za vlády Zdeňka Hřiba propadla ve světovém žebříčku MHD ze špičky až na 25. místo. Stanice metra jsou špinavé, zanedbané a místy nepůsobí bezpečně, zatímco ODS a Piráti v předvolební kampani vyhrožují Pražanům zdražením jízdného – tedy že si za stejné, ne-li horší služby, příplatí. Petice za čisté a bezpečné okolí stanic leží na stole už skoro půl roku a do zastupitelstva se dostává až tento čtvrtek, podruhé. Když komusi trvá půl roku rozhodnout se, jestli nechá zamést nástupiště, je celkem jasné, kde má stanovené priority.
