Článek
Příběh vás v Darkest Dungeon II ihned vtáhne
Temné vyprávění, které bylo možné zažít během hraní prvního dílu série Darkest Dungeon, vedlo k dosti brutálnímu „konci“. Není proto divu, že roguelite tahovka Darkest Dungeon II vás opět vyšle vstříc bolesti, která je spojená s daleko větším zlem, než s jakým se vaše družina dosud setkala. Příběh je tu rozdělen do několika kapitol, během nichž toho zažijete opravdu hodně. Jak už to ale v tomto žánru bývá, po většinu času zažijete více utrpení a nezdarů než úspěchů a velkolepých vítězství.
Zlo má ve hře Darkest Dungeon II různé podoby.
Kdo hrál Darkest Dungeon, jistě nebude překvapen. Hratelnost se však výrazně změnila. Parta má tentokrát před sebou rozsáhlejší prostor, kterým se nepohybuje po vlastních, ale sází na drožku. V jejích útrobách se vždy řítí krajinou čtyřčlenná parta, jejíž podobu si nastavíte v úvodu každého dobrodružství. Potenciálních kombinací je hráčům nabídnuto více než 157, na startu má však po ruce pouze elementární čtveřici složenou z válečníka, morového lékaře, kopáče hrobů a loupežníka, kterou můžete skládat v rámci pořadí.
Nemrtvé obrostlé mechem není v Darkest Dungeon II snadné zabít.
Po čase se pak dostanete k šílenému šaškovi s hustě vypadajícím srpem, víře oddanému křižákovi, kouzelníkovi nebo válečníkovi stiženému leprou. Alternativních postav je hromada, takže vybírat si lze do aleluja. Žádný formát družiny navíc nezaručuje, že vždy uspějete. Po většinu času je to spíše tak, že se budete modlit, aby se vaše rozvrzaná drožka dostala dál než při posledním pokusu, který odstartoval v malém údolíčku a měl skončit na hoře představující cílovou destinaci celé výpravy, kolem níž se vlastně točí příběh Darkest Dungeon II. Než k ní ale dorazíte, čeká vás vždy několik destinací, kterými je nutné projet.
To že se postava v Darkest Dungeon II zhroutí je vysoce pravděpodobné.
Neberu-li v potaz první destinaci, můžete se těšit na pět unikátních míst, která mají svůj vlastní level design a především obyvatele, s nimiž se musíte ve jménu postupu střetnout. Ve hře Darkest Dungeon II je postaveno před vás město v plamenech, lesní ruiny, zamořené rybářské vesnice nebo farmářská osídlení, do nichž se vám nikdy příliš chtít nebude, jelikož vám bude jasné, že v nich na vás nebude čekat nic pěkného. Co si budeme povídat, po celou dobu hraní hráč neustále čelí tlaku. Předtím, než ho pohltí zlo, ho totiž chrání pouze pochodeň a není času nazbyt.
Když knihy shoří, je s vámi v Darkest Dungeon II ámen.
Cestu a především „události“, s nimiž se střetnete, si proto musíte pečlivě vybírat. Rozhodně nelze zamířit všude, kam se vám zlíbí. Zkusit to můžete, avšak ve finále to může v Darkest Dungeon II znamenat vaši záhubu. Když chcete totiž uspět, je nezbytné výpravu plánovat a postupovat systematicky. I ten sebelepší plán se vám však občas zhroutí jako domeček z karet během brutálních tahových soubojů představujících jeden z klíčových aspektů hratelnosti tohoto díla. Střety jsou totiž těžko předvídatelné.
Občas boj v Darkest Dungeon II nejde, jak má.
Při soubojích s obyčejnými monstry lze vsadit na relativně stabilní karty, avšak když se na scéně objeví boss, nikdy nevíte, kdy se na první pohled vyhraná bitva zvrhne v masakr. Kdykoliv během střetu totiž může dojít k tomu, že nepřítel zasadí jednomu z vašich šampionů kritický zásah a odpraví ho tak, nebo zraní natolik, že to podlomí jeho psychiku. Pokud taková situace nastane, může se v Darkest Dungeon II stát leccos. Hrdina se může zocelit, a tak ostatním dodat další energii k boji, nebo naopak zlomit, čímž přijde o velkou část svých životů a do jisté míry se připraví na svou záhubu.
Hrdinové se mohou v Darkest Dungeon II začít nenávidět.
Během svého putování si hrdinové mezi sebou budují vztahy. Stejně tak je možné detailně poznat jejich minulost skrze příběhová okénka, která vám poví třeba, jak se z vlivného muže stal leprou zasažený válečník. Na každé vaší cestě máte možnost zažít něco jiného, takže se se selháním rychle smíříte a začnete si vychutnávat to, co před vás Darkest Dungeon II postaví. Celek se pak dle mého točí více kolem postav, jejich osudů a také schopností, k nimž se během hraní dostáváte.
Bossové mají v Darkest Dungeon II různé podoby.
Jestli má Darkest Dungeon II nějaké zásadnější nedostatky, tak tím hlavním je bezpochyby to, že se nepřátelé po čase začnou opakovat. Avšak zrovna tento prvek je v roguelite hrách něčím nevyhnutelným. Člověk se s tím zkrátka musí trochu smířit, avšak jak píši, u tahovek tohoto formátu je to normální, protože nikdo není schopen vytvořit dostatek protivníků na to, aby se dříve či později nezačali opakovat.
Bohatý šlechtic se v Darkest Dungeon II lepry nikdy nebál.
Darkest Dungeon II je lahůdkou, v níž si budete utrpení užívat
Život bez bolesti nemá smysl, anebo možná má, ale rozhodně by to byla nuda, kdyby člověk občas nezažil nějakou tu míru nepohodlí, které ho posouvá dál. Darkest Dungeon II je jednou z těch her, které vám ukazují, že uspět není snadné, a když zdaru chcete dosáhnout, nezbývá vám nic jiného než zatnout svaly a pořádně se ponořit do světa, v němž nedostanete nic zadarmo. Celek táhne výborné zpracování postav, nesmlouvavé souboje a také vizuální zpracování typické pro tuto značku.
Hru jsem měl možnost otestovat na více platformách. Na PC jela pěkně, avšak ani Nintendo Switch nezklamalo. I na malé konzoli jede Darkest Dungeon II velmi slušně, takže pokud máte rádi tahové roguelite hry, je podle mého právě tento projekt sázkou na jistotu, díky níž dostanete desítky a možná i stovky hodin kvalitní zábavy.
