Deckers – Vzpoura proti AI začíná. Dokážete se probojovat její sítí?

AI je v současnosti stabilním tématem. Její dopad na společnost je obrovský. Podle všeho ale může být ještě hůře, což ukazuje deskovka Deckers, ve které superpočítač ovládl víceméně celé město. Mimo dosah jeho vlivu se podařilo zůstat pouze hrstce buřičů, kteří se nyní vydávají vstříc kybernetické bitvě, v níž mají za úkol svrhnout matku a vrátit lidem zpět jejich svobodu. Co si budeme povídat, náročný to úkol, avšak když se nebojíte, lze zvládnout vše. Tahle kooperace z vás udělá unikátní hackery, kteří se chtějí nabourat do sítě tvořené pěti servery, přičemž celá síť je kontrolována jedním ze sedmi superpočítačů, které používají odlišné formy obrany než ostatní, a stejně tak je tomu i u deckerů.

Počet hráčů: 1 - 5

Herní doba: 120 minut

Věk: 14+

Máme zde totiž pětici postav, které jsou z podstaty věci navržené dosti specificky, takže není špatné osvojit si jednoho a hrát jej do momentu, než zatoužíte po něčem čerstvém. Samotná partie je pak rozložena do několika kol, jejichž počet je definován primárně počítačem, jemuž v dané hře čelíte. Cykly mohou být tři, avšak také jich může být až pět. V každém se pak snažíte splnit úkol uvedený na kartě cíle daného cyklu, přičemž každý je složen ze čtyř fází. V té první nejdříve nahlédnete na úkol probíhajícího cyklu. Následně každý zahraje tři tahy, jež jsou složené ze šesti kroků, které musí hráč provést v jasně definovaném pořadí.

Nejdříve musíte vždy vyhodnotit účinky na začátku tahu prezentované na jakémkoliv relevantním herním materiálu. U několika souběžných rozhoduje o pořadí vyhodnocení aktivní hacker, přičemž prostor k akcím má samozřejmě nejdříve AI. Hlavním krokem vašeho tahu je však ten stojící na akcích, v němž hrajete karty příkazů ze své ruky, načež provádíte tolik akcí v libovolném pořadí, kolik uznáte za vhodné. Každou kartu příkazů je možné zahrát pro zisk jejich symbolů, nebo využít její schopnosti s klíčovým slovem za předpokladu, že je má. Všechny příkazové akce si žádají stanovený počet a barvu znaků. Požadované příkazy pak získáte zahráním jedné nebo rovnou několika karet. Nutno však pracovat s tím, že dělení karet není možné, přičemž samotné akce jsou často spojené s danou barvou.

V rámci běžných akcí můžete získávat karty vylepšení, dávat na síť programy dané barvy, nebo instalovat programy a měnit je tak v silné instalace. Tyto akce jsou relativně nenáročné. Modré akce pak vás nechají přesouvat mezi, nebo se rovnou teleportovat na jakékoliv pole sítě. V případě zelených schopností můžete realizovat třeba odstrčení. Když zaplatíte adekvátní počet příkazů, můžete vytlačit jeden program nebo výboj na sousední pole. Odstrkovat můžete i vzdáleně skrze už umístěné zelené instalace či programy. Pokud pak máte na poli se zelenou instalací vašeho avatara, získává schopnost provádět fantomové akce, jako by se sám nacházel na jiném poli tohoto serveru. Váš avatar však musí být přítomen u zelené instalace. Po provedení fantomové akce pak žeton fantoma ze sítě zmizí, načež vám nic nebrání provést další fantomové aktivity.

Přijde vám, že akcí ještě není dostatek? Nu, tak to vás jistě potěší skutečnost, že jsou tu také žluté kousky. Co vás nechají dělat ty? S jejich pomocí můžete modifikovat výboje, přičemž při adekvátní investici můžete z pole odstranit výboj od AI a nahradit jej svým programem stejné barvy, jako byl dodatečný příkaz, který byl utracen za provedení akce. Žluté instalace pak vylepšují akci nahrání a akci modifikace provedenou na jejich serveru. Pokud pak chcete ničit, jsou tu červené akce, skrze něž budete útočit na nepřátelské komponenty, přičemž v této fázi dost aktivně zapojujete kostky rozhodující o tom, zda uspějete, či nikoliv. Tato akce je infiltrací, přičemž hodnota je optimalizována jak červenými instalacemi a programy, tak nepřátelskými výboji a strážci.

Když uspějete, nepřátelská prezence se sníží, zatímco prohra vede ke ztrátě programu. Červené instalace pak mimo jiné vylepšují akci Nahrání na jejich poli a též zvyšují míru infiltrace na daném a také sousedních polích. Finální formou akce je pak fialová. Ta funguje jakožto žolík, přičemž dané programy dokáže do hry dostat pouze Rupert Stanz. Partii vyhráváte v případě, že splníte úkoly prezentované na kartě cíle posledního zlatého cyklu. Prohra nastává v momentu, kdy dojdou žetony výbojů a strážců a žádný už k dispozici není.

Elementární myšlenkou výborné kooperační hry Deckers je pochopení svých postav a následné nalezení schopnosti propojit je tak, aby se vám následně co nejlépe dařilo vzdorovat sokovi, který si podrobil většinu lidstva. Jak moc náročná bitva to na konci bude, si určujete už v úvodu. Následná hratelnost vám poskytuje řadu možností, s jejichž pomocí můžete zvítězit, přičemž prim tu nehraje nic jiného než karty, adekvátní práce se zdroji a též s ostatními hráči. Do jisté míry tento kus připomíná Duchy ostrova, jen orientované na zcela odlišné téma.

Komu bych za sebe v rámci této recenze hru Deckers doporučil? Tahle záležitost je tu primárně pro náročnější hráče. Rozhodně to není kus pro každého, jako tomu bývá u většiny titulů, jež tu prezentuji. Jakmile ale chcete složitější titul, v němž budete s ostatními spolupracovat proti něčemu, co je silnější než vy, je tohle výborná volba.

Za poskytnutí kopie hry Deckers na recenzi děkuji českému distributorovi, společnosti Fox in the Box.