Dokonalá rodinná hra Medobraní vám ukáže, jak funguje včelí bzzznys

Nektarový háj je místem, kdy vždy byl cítit pokrok. V deskové hře Medobraní se právě tento prostor stal bodem, kde se včelám podařilo objevit ekonomiku. Hráč se tu stává účetním samotné královny, který dostane na starosti vlastní plát, se kterým má možnost aktivně pracovat za pomoci svých dělnic. Ty v tomto kousku sbírají nektar, a především vám umožnují expandovat vaši plástev. Nepočítejte však s tím, že by rozšiřování bylo primitivně jednoduché. Ve své plástvi musíte vytvářet prázdné buňky, do kterých poté ukládáte nektar, z něhož následně generujete med skrze použití vějířku, schopného vám během tahu klidně tři kousky kvalitního medu, s nímž je pak možné dále pracovat.

Než ale vybudujete v Medobraní plástev hodnou obdivu, chvíli to potrvá. Hra vás nechá ve vašem tahu získat další dílek plástve, nebo svolat dělnice. Přestože obě akce mohou na první pohled působit jednoduše, minimálně s tou první je spojena rovnou série dalších aktivit. Nejdříve ale musíte vyslat roj, takže vezmete jednoho nebo rovnou více dělnic a postavíte je na dílek po němž toužíte. Při této akci vždy pracujete s tím, že musíte přečíslit konkurenční nabídku, takže když na bodu nikdo není stačí jedna včelka, avšak když už náhodou máte nějaké ty bzučící sokyně je třeba mít vždy o jednu včeličku navíc.

Do rukou se vám takto může dostat v momentu přiložení dílku kousek zaměřený na sběr, líhnutí, výrobu, prodej, dekrety nebo účetnictví. Jak už bylo řečeno výše, dílky si v Medobraní nepřikládáte tak jak se vám zamane, ale musíte je formovat do hexů s volným středem, což vám často dává zajímavé možnosti. Jakmile máte uložený dílek a dojde k uzavření hexu můžete provést akce, které jsou uvedeny napříč políčky, které hex jakožto celek tvoří. A právě akcí úlu není v této hře vůbec málo.

Jednou z těch nejzákladnějších je z podstaty logiky Sběr. V rámci této akce posunujete žeton sběračky po louce. Pokud jdete pouze o jedno políčko, tak je pohyb zcela zdarma, jakmile ale chcete více musíte stejně jako v jiných titulech už zaplatit nějaký ten peníz za každé pole, které přeletíte. Když dokončí svůj tah na políčku, které zapadá do vašeho úlu tak máte možnost si ho vzít a zasadit do středu odpovídajícího „hexu“ disponujícího vždy nějakou tou menší prostorovou úpravou. Sběračky pro sebe nejsou v Medobraní vyloženou konkurencí, takže se mohou klidně zastavovat na místech, kde už stojí jiné včelky. Druhou možnou aktivitou je pak Výroba.

Výroba je v tomto díle spojená s vějířkem, který posadíte do své plástve, a tak vytvoříte na sousedních polích s nektarem žetony medu. Tedy v případě, že na něm zatím žádný není. Pokud je, máte smůlu. Med je v Medobraní artiklem, se kterým aktivně pracujete v rámci akce Prodej. Během ní můžete prodávat pyl i med. Zajímavé pak je, že po prodání hodnota dané suroviny o jeden bodík klesne bez ohledu na to, kolik kousků prodáte, takže kdo přijde po vás automaticky dostane menší obnos. Když se nerozhodnete suroviny prodat přímo můžete je namíchat zakoupením karty vyžadující specifické suroviny, která vám nejednou dá možnost provést jednu ze tří dříve uvedených akcí (Sběr, Výroba, Prodej). Na konci hry si pak můžete hodnotu jednotlivých karet započítat do finálního hodnocení.

V případě, že patříte mezi fandy rozšiřování řad i pro vás je tu akce. Vylíhnutí je cestou, jak získávat nové kusy do vašich pracovních čet. Musíte mít však včelky v banku, pokud nemáte je to zbytečné. Tvůrci Medobraní myslí i na fandy bankovnictví, protože skrze akce Účetnictví vám totiž dá do rukou rovnou pět penízků, zatímco skrze Dekret máte možnost použít jakoukoliv z ostatních pěti akcí úlu. Cena dílku, na kterém leží je však pět tolarů, takže na startu si ho rozhodně nekoupíte.

Včelky tu ovšem pouze nepracují, ale mají také možnost účastnit se soutěží spojených s vaší rychlostí, nebo schopností realizovat zakázky. Osobně jsem je považoval za velmi příjemný prvek navyšující napětí, protože často se dá zaměřit právě na Královniny soutěže a do jisté míry si tak zajistit vítězství. Vítězem se stává ten, jehož hodnota má po sečtení tolarů, zbylých zdrojů, bodíků ze soutěží a splněných zakázek nejvíce bodů. Těm z vás, kterým náhodou Medobraní přijde příliš jednoduché, nabízí tvůrci možnost si hraní okořenit skrze modifikaci Hledání nektaru, v jejímž rámci nejsou žetony nektaru viditelné, takže musíte pracovat s dedukcí a také občas testovat vaši paměť, protože Sběračky dokáží dílky na chvíli odhalit, avšak když nemáte správné místo, máte smůlu.

Na první pohled může Medobraní vypadat jako relativně nepřístupná desková hra. Jakmile však za sebou budete mít jednu partii dojde vám, že se jedná o velmi přístupné euro, které dokáže oslovit vizuálem i tím, jak je v něm zpracovaná hratelnost. Včelky tu budují impozantní plástve a vy se snažíte maximálně vytěžit potenciál jednotlivých kusů správným rozmístěním herních dílků. Hráčům toužícím testování paměti je tu nabídnuta varianta spojená s hledáním nektaru. Osobně jsem Medobrání otestoval s různými věkovými skupinami a musím uznat, že se jedná o povedenou rodinnou hru, která fandy tohoto žánru dokáže chytnout a nováčky vyloženě nefrustrovat, což se počítá.

Za poskytnutí kopie hry Medobraní děkuji českému distributorovi, společnosti Mindok.