Článek
Návrat po dekádách
U vyloženě starých her se až tak často nestává, že dojde k návratu jejich původních verzí. Někdy ale na ně přeci jen dojde, což je případ Dragon Quest I & II z let 1986 a 1987. Oba tituly totiž nyní obdržely remaky, které si komunita dlouho žádala, a je nutno říct, že tato staromilská RPG stojí skutečně za to, i přes skutečnost, že příběhy ani v jednom případě nepatří mezi nic, z čeho by si současný hráč sedl na zadek. Remake však musí mít vždy určité základy z původní hry a zde je jedním z těchto elementárních prvků právě děj, který sice byl expandován, ale nebyl to až tak extrémní krok jako v jiných případech.
Vizuál je velmi příjemný.
Zdolat padoucha prvního dílu vám zabere něco mezi osmi až dvanácti hodinami, přičemž je to primárně díky orientaci na jednoho hrdinu, zatímco ve druhém už klidně strávíte dvě až tři desítky hodin a ani nemrknete. Jak je to možné? Hlavním důvodem je skutečnost, že dvojka má rovnou tři hrdiny, jejichž osudy má možnost hráč aktivně pozorovat. V obou případech pak pamětníky bezpochyby příjemně překvapí přítomnost různých dějových sekvencí, které vám umožní lépe pochopit pohnutky jednotlivých postav a také to, proč se některé věci dějí, jak se dějí. Osobně tento krok vítám, jelikož původní verze v tomto ohledu měla vcelku zásadní mezery.
Mít špatné sny je ok.
Když se náhodou nevěnujete příběhu, absolvujete většinou nějakou tu bitvu. Střety v tomto díle stojí na tradičním tahovém formátu, které nejsou v nové verzi tak toporné jako v minulosti, což vnímám taktéž pozitivně, jelikož nejsem fanouškem starých děl, kde tah nepřítele trvá minuty. Pokud jde pak o samotné tempo soubojů, je v obou dílech odlišné opět primárně kvůli počtu postav, jež obsluhujete, jelikož Erdrick prakticky absolvuje brutální duely, zatímco jeho „následovníci“ před sebou mají hlubší zážitek často pracující s formátem toho, co jednotlivci nabízí, díky čemuž si vzpomenete na nejeden moderní titul.
V těchto příbězích moudří panovníci neschází.
Na svých výpravách pak samozřejmě můžete s hrdiny aktivně pracovat, přičemž je možné jim do rukou plácnout leccos. Nutno si však dávat pozor, nač saháte. Neschází tu totiž samozřejmě také klasické mechaniky, jež měla staromilská základna vždy tak ráda. Díky tomu se třeba můžete těšit na kletby. Jak fungují? Oproti jiným hrám vás tu předměty dokáží pořádně potrápit, jelikož když si na sebe hodíte výbavu, jež je nějakým tím prokletíčkem stižena, nezbude vám nic jiného než najít někoho, kdo by vám od dané zbraně pomohl, popřípadě minimálně z ní sňal kletbu, tak aby bylo možné ji efektivně používat. Zkrátka a dobře, kdo někdy hrál DnD, si tu bude připadat občas jako doma.
Stavěny jsou vám do cesty různé potvůrky.
Samozřejmě tvůrci ale nezůstávají jen u optimalizace soubojáku či posunutí příběhu. Došlo též k vylepšení grafiky. Pryč je nevzhledný vizuál. Ten byl nahrazen HD-2D, které tomuto kousku nebývale pasují. Bez ohledu na to, zda putujete skrze lesy, ruiny nebo zamíříte do měst, vždy je před vás postaven velmi pěkně zpracovaný herní svět, který navíc nemusíte pochodovat pouze po svých, nýbrž lze také sáhnout po rychlém cestování, jež vám dokáže za jistých okolností ušetřit hodně času. Zkrátka a dobře, když už se inovuje, tak pořádně.
Dost často čelíte přesile.
Dragon Quest I & II – Remake ukazuje, že remaky mají větší smysl než remastery
Nedávno jsem vám tu prezentoval skrze recenzi remaster hry Sacred 2, který bohužel nestál za moc, čímž jsem byl přinucen k zamyšlení nad tím, zda vlastně remastery mají smysl. Oproti remakům mi příliš smysl nedávají, a po hraní remaku Dragon Quest I & II je daný pocit ještě intenzivnější. Jedná se totiž o velmi hutný návrat dobře známých kultovních her, který je požitelný pro současné hráče, jimž poskytne velmi příjemný výlet do minulosti, jež určovala směry, jimiž se následně celý žánr vydal.
Výlety do lesa dodávají všem zúčastněným klid.
Komu bych za sebe v rámci této recenze Dragon Quest I & II – Remake doporučil? Pokud jste velkými fanoušky tahových RPG a toužíte po tom dát si něco ze staré školy, avšak v akceptovatelném stavu, klidně po tomto remaku můžete sáhnout. Rozhodně nepočítám, že by vás mohl zklamat. Za mě proto mají autoři palec nahoru.
