Článek
Tentokrát hraje příběh daleko větší roli
Co si budeme povídat, příběh v Heroes of Might and Magic rozhodně nebyl žádnou peckou. Přeci jen toho prezentoval skutečně jen málo. Jeho výsledek navíc nepředstavoval nic směrodatného, jelikož kánonickou záležitostí byl pouze závěr za Morglina Ironfista, který všem ukázal, zač je toho loket. V případě Heroes of Might and Magic II: The Succession Wars už byl děj zásadnějším aspektem než v předchozím díle. Jak napovídá samotný název, příběh tu začíná po smrti starého pána, který po sobě zanechal dva synáčky, za něž máte možnost absolvovat tažení. Zvolit si jakožto neutrální síla můžete padoucha Archibalda, na jehož straně stojí černokněžnický, nekromancerský a barbarský hrad, nebo naopak sáhnout po neprávem vyhnaném Rolandovi, který má za sebou pevnost rytíře, mága a také čarodějky.
Tažení před vás v Heroes of Might and Magic II staví různé výzvy.
Kampaně ve službách každého z prezentovaných šlechticů stojí na slušných základech. Prezentován je vám tu už nyní systém výběru předmětů či definování směru, jakým zamíříte. Počáteční volba navíc není permanentní. Samotné vítězství má pak podobně jako v prvním Heroes of Might and Magic kanonický konec a také alternativu, v níž dojde k vítězství strany, která následně až tak pozitivně nedopadne, ale pojďme dál, abych se nedopustil spoilerů, jimiž bych vám mohl zásadněji pokazit celkový zážitek.
Určité střety nelze prohrát.
Mnoho toho bylo samozřejmě v rámci hratelnosti převzato z prvního dílu. Přesto ale Heroes of Might and Magic II: The Succession Wars kráčel v mnohém kupředu a fakticky položil další dílky, s jejichž pomocí se stal třetí zástupce této série jedním z nejlepších titulů v rámci tohoto žánru. Začněme u hrdinů. Ti už nadále nejsou jen panáčky, jimž navyšujete statistiky, ale dochází u nich k reálnému vývoji, který má vliv nejen na ně samotné, ale často také na hrad, jemuž vládnou. K dispozici totiž mají čtrnáct schopností, z nichž si osm mohou osvojit a tak se třeba stát lepšími mágy, ekonomickým přínosem nebo cestovateli, jimž není rovno. Tento krok byl bezpochyby pro tuto značku zásadní.
Města tu mají velmi příjemný vzhled.
Další aspekt, představující zásadní eso, jež pomohlo celku k úspěchu, byl příchod nových měst. První díl sice měl zajímavou nabídku, avšak tentokrát byl přidán také hrad mága a nekromanta, což v praxi znamenalo nové hrdiny, jednotky a též čerstvě působící města, i když o Nekropoli nelze říci, že by příliš voněla. Obě pevnosti zásadně posunuly hratelnost. U všech pak došlo k přidání nových budov, včetně hráči hodně žádaného tržiště. Mimo to konečně každý ze zásadních hráčů poskytl svým jezdcům krom základních jednotek též jejich vylepšené verze, díky čemuž většina jednotek disponovala alternativní variací, krom draků, jež šlo zdokonalit rovnou dvakrát.
Nepřátele v Heroes of Might and Magic II občas vyloženě lovíte.
Tím ale snaha tvůrců inovovat neskončila. Jelikož byla rozšířena škála jednotek, dávalo smysl zapracovat také na bojištích, která byla v prvním díle zkrátka malá. Tentokrát jsou větší, díky čemuž jsou bitvy v Heroes of Might and Magic II: The Succession Wars výrazně zábavnější a je nutno při nich uvažovat více takticky. Posunu se dočkala také AI spolu s vizuálem, jenž je dodnes relativně pěkný.
Létající jednotky se přesouvají na velké vzdálenosti.
Heroes of Might and Magic II: The Succession Wars jasně definoval směr, jímž měla série kráčet
Jak sami vidíte, bez Heroes of Might and Magic II: The Succession Wars by asi nikdy třetí díl nemohl vzniknout, jelikož tento kousek toho přinesl tolik, s čím následně mohlo studio pracovat. Máme tu nové hrady, větší bojiště, dynamičtější hratelnost, vývoj hrdinů a také čerstvé jednotky. Zkrátka a dobře je toho hromada. Stále se navíc dobře hraje, což je u hry, co slaví letos 21 let své existence, úctyhodný výkon. Když pak budete mít štěstí, nahodíte si tento kus z CD od české distribuce do svého zařízení i s českým dabingem, který má stále své kouzlo.
Do určitých střetů se nemá smysl pouštět.
Stojí Heroes of Might and Magic II: The Succession Wars i po letech za to? Hratelný je daleko více než Heroes of Might and Magic, takže rozhodně patří do kategorie těch věcí, co si můžete dát do mobilu, načež se jejich hraní lze věnovat třeba během toalety, kde člověk stráví nemálo času. Jestliže tedy chcete něco, co je více než pouhým výletem proti proudu času, tak je tohle sázka na jistotu. Příště se podíváme detailněji na Heroes of Might and Magic III, který byl posledním opravdu úspěšným dílem této série.
