Nálepkáři: Karetní hra, která vás překvapí s každou další partií

Jen malé procento nově vydaných karetních her stojí na komplexnosti. Prim většinou hraje přístupnost a nejinak je tomu i v deskové hře Nálepkáři, která však má jedno eso v podobě nálepek. Než se k nim ale dostanete, je třeba si zahrát první partii. Úkolem hráčů je tu sbírat karty patřící k určitým sériím. Všichni účastníci partie se střídají v tazích, načež vždy provádějí tři akce, které mají jasnou posloupnost. V samém úvodu vašeho tahu si vyberete z nabídky kartu, kterou si následně vezmete do ruky a rozšíříte s ní nabídku, již máte od počátku kola. Škála zvířátek je pestrá, takže je z čeho si vybírat.

Počet hráčů: 2 - 4

Herní doba: 15 - 30 minut

Věk: 10+ (Dle fáze rozbalení hry)

Dle jakých parametrů chcete karty získat do ruky? Během vybírání řešíte to, o jaký druh tvora se jedná, kolik bodů vám nabídne a navíc též to, jaké nálepky při jeho vynesení můžete zahrát. Zpočátku před sebou máte pouze dvě elementární nálepky, jak však postupujete hrou, škála roste – k tomu se ovšem dostaneme až později. Jakmile máte vybráno, vyberete si karty z ruky a vyložíte je jakožto sbírku.

Čím více kusů stejného druhu vynesete, tím větší bonus v partii Nálepkáři získáte. Když kupříkladu vytáhnete dva a méně kousků, můžete si vzít do ruky dvě karty z nabídky. Vyložené karty pak mimo jiné mají dopad v podobě základních nálepek, které vás nechají dobrat si kartu a vyložit ji, nebo šikanovat jiné hráče.

Poté, co máte vyneseno, nastává čas doplnit si ruku, tak, abyste v ní měli šest karet, a následně také dodat karty do nabídky, tak, aby tvořila šest karet. Ve finále hry pak řešíte to, kolik kdo vynesl karet daných druhů, a též, jak moc vzácné kusy to jsou. Aspekt vzácnosti totiž není trvalý, ale prochází vývojem definovaným akcemi samotných hráčů.

Vítěz je pak ten, který získá nejvíce bodů. Jak však už bylo řečeno výše, Nálepkáři nejsou statickou hrou, ale procházejí vývojem spojeným s tím, že celkovou hratelnost rozšiřujete o nové prvky skrze přídavné balíčky, které obsahují nové komponenty a také pravidla, jež je třeba nalepit do základní knížečky a též na herní plochu, takže má na konci odlišnou podobu než na začátku.

A právě na tom Nálepkáři stojí. Po první hře zkrátka musíte otevřít jeden z řady balíčků a rozbalit jej. Děti jsou z této fáze nadšené, protože v útrobách neustále nacházejí nové, čímž je měněna zpočátku hodně primitivní hratelnost. Některé balíčky jsou pak nacpány až k prasknutí, zatímco jiné obsahují jen hrstku předmětů k použití. Tento formát má své kouzlo.

Pravidla by ale vzhledem k jeho použití mohla být vyrobena z lepšího materiálu. Nejsem si totiž aktuálně jist jejich životností. Hratelnost mi ale přijde překvapivě zábavná, jelikož časem obdržíte kupříkladu nové žetony nebo i nálepky, s nimiž následně dle jasně definovaných pokynů pracujete. Fakticky s jejich pomocí měníte vyloženě dětskou hru v něco komplexnějšího, i když existují limity, s nimiž je nutné počítat.

Některé hry na první pohled úplně nezaujmou, a přesně to je dle mého případem deskovky Nálepkáři. Ta vám toho v úvodu nabízí relativně málo, jak však postupuje čas kupředu a jedna partie míjí druhou, objem obsahu roste a s ním též celková komplexita. Nebo minimálně tak jsem to během hraní s mladšími hráči vnímal. Hodně se mi pak líbilo zpracování karet a celkový design herních komponentů, jenž je velmi povedený.

Komu bych za sebe v rámci této recenze Nálepkáři doporučil? Podle mého se jedná o velmi přístupnou karetní záležitost, která minimálně zpočátku výrazně netestuje vaše schopnosti. V základu je tudíž vhodná pro menší hráče, celkovou hratelnost pak optimalizujete a tak navyšujete její obtížnost. Pokud tedy máte rádi tento formát hratelnosti a toužíte po tom objevovat nové prcky v už dobře známé hře, je to pro vás jasná volba. Za mě proto nemám problém pro ni zvednout palec nahoru.

Za poskytnutí kopie hry Nálepkáři na recenzi děkuji českému distributorovi, společnosti REXhry.