Mage Knight: Česká pecka, která hravě strčí Heroes of Might and Magic III do kapsy

Slavné hry často mají různé adaptace. U těch, které jsou pevně navázány na danou značku, většinou počítáte s tím, že budou tím nejkvalitnějším, jenže právě kvůli tomu vám pod radarem uniknou díla, mající svou podstatou leckdy blíže než kusy honosící se známým jménem. Nedávno jsem vám tu prezentoval deskovku Heroes of Might and Magic III, která má bezpochyby své kvality, nyní tu pro vás mám ale kousek, jenž ji možná v mnohém, či minimálně v lecčems předčí. Mage Knight od českého tvůrce Vladi Chvátila má sice už něco za sebou, nemyslím si však, že by to byl titul ve větší míře známý veřejnosti, což je do jisté míry škoda.

Počet hráčů: 1-5

Herní doba: 120 - 180 minut

Věk: 14+

Stejně jako v dříve představeném Heroes of Might and Magic III i tady ovládá každý hráč jednoho hrdinu. Ten má k dispozici šestnáct základních akčních karet, z nichž jedna jediná je unikátní, zatímco ostatní najdete napříč balíčky postav. Se všemi kousky ale velmi aktivně pracujete, obdobně jako ve známém titulu tu pak velká část karet má totožnou zadní stranu, takže nebudete schopni za normálních okolností rozlišit, zda na vás v následujících chvílích čeká artefakt, kouzlo či pokročilá schopnost. Samotné karty ale můžete zahrát buď tak, jak zahrány být mají, nebo naopak bokem, čímž získáte pohyb, vliv, útok nebo blokování. Zatímco za normálních okolností je lze posílit, při položení na bok posílení magií není dostupné, takže s tím musíte počítat.

V rámci svého tahu můžete udělat některou z řady základních akcí. Tou úplně nejelementárnější je přesun po mapě, která před hráče staví různé terény, žádající si vždy jinou hodnotu pro jejich překročení. Objevovat takto můžete nové části herní mapy, která je svou podstatou velmi podobná formátu, s nímž pracuje Heroes of Might and Magic III. Na nalezených pozicích můžete následně vyjednávat či bojovat, z čehož je logicky lepší alternativou ta první. Jednotky se neobjevují ze vzduchu, ale je nutné získávat je ve unikátně zpracovaných osídleních reagujících na vaši pověst. Jestliže nejste vyloženými padouchy, jsou s vámi ochotni místní mluvit, načež u nich můžete utratit své karty vlivu třeba za léčení.

Neschází tu pak ani verbování jednotek z nabídky patřící k dané lokalitě. V některých městech získáte pouze určité bojovníky, jsou tu ovšem i bílé metropole, kde vedle všech základních variant dostanete také možnost získat elitní síly. Před hráčem navíc v Mage Knight: Ultimátní edice nestojí pouze města, ale také různé formy osídlení, pevnosti a také body formující civilizaci. Opravdu hodně se mi na této hře líbí možnost velmi aktivně interagovat s herním světem, objevovat nová místa a následně se rozhodovat, co na nich vlastně učiníte. Leckdy není nic pevně dáno od počátku, takže následný vývoj překvapí.

Nutno však podotknout, že boj je často nevyhnutelný. Boj lze zahájit různě. Většinou je ale pevně spojen s místem dobrodružství, výpadem na určitý bod nebo vstoupením tam, kde vás nechtějí. Samotný střet má pak několik fází. Jestliže máte střelce, můžete se dát do eliminace nepřátelských sil, které čekají na to, až jim někdo přihraje nějaký ten projektil z dobývacího stroje či dlouhého luku. Následně je dán prostor přeživším sokům, aby ukázali útočníkům, zač je toho loket. Prezentovanou sílu nepřátel vždy porovnáte s úrovní obrany vašich sil, načež rozdáte zranění, která pronikla štítem. Jakmile je vyhodnoceno, tak se s těmi, jimž se podařilo přežít, vrhnete do normálního útoku ve snaze dobýt nepřítele. Boj následně končí bez ohledu na to, zda se vám povedlo padouchy porazit.

Během svého putování světem získáváte nové karty, váš hrdina leveluje a ani paleta jednotek nemusí být stále stejná. Kola ale končí v Mage Knight: Ultimátní edice vždy za předpokladu, že máte odehrány všechny karty ze svého dobíracího balíčku a už nechcete zahrát žádné karty z vaší ruky. Jednotlivé scénáře vám často určují délku, jak dlouho je možné jimi procházet, stejně tak definují i počet hráčů nebo některé podmínky rozložení herní mapy a též vítězství. Jejich nabídka je pestrá, díky čemuž si je opravdu z čeho vybírat. Pokud navíc člověku nestačí, co nabízí základní verze, jsou tu ještě rozšíření Ztracená legie, Krang a Stíny Tezly, která ale využijete až později, jelikož zpočátku budete mít dost starostí se základní verzí.

Mage Knight je v ultimátní verzi trestuhodně přehlíženým titulem, který vlastně nabízí hráči deckbuildingový koncept podobný Heroes of Might and Magic III. Oproti tomu, co nabízí adaptace videohry, je však výrazně lépe navržen. Balance tu rozhodně nepředstavuje problém, škála jednotek je pestřejší a nabízené univerzum taktéž nadchne o kapku více. Na komplet je ale nutné i kvůli zpracování soubojů nahlížet jako na něco originálního, nikoliv klon legendy, čímž rozhodně není, jelikož disponuje svou vlastní silnou identitou. Je skutečně škoda, že tento skvost není více vidět.

Komu bych za sebe v rámci této recenze Mage Knight: Ultimátní edice doporučil? V mých očích se minimálně v tento moment jedná o jednu z nejvýraznějších adaptací myšlenky série Heroes of Might and Magic III. Po stránce hratelnosti se ale jedná o komplexnější titul, což je třeba brát v úvahu. Zajímat by se o něj proto měla primárně hráčská obec, která má už nějakou tu zkušenost s deskovkami a nebojí se výzev v podobě náročnějších pravidel a mechanik, jež si je třeba osvojit. Patříte mezi tuhle skupinu? Tak to po této záležitosti sáhněte. Osobně pro ni bez obtíží kdykoliv zvednu palec nahoru.

Za poskytnutí kopie hry Mage Knight: Ultimátní edice na recenzi děkuji českému distributorovi, společnosti REXhry.