Magičtí atleti dokazují, že i z Člověče, nezlob se! lze udělat skvělou hru

Závodění je záležitostí, která není úplně pro každého. Proč? Především proto, že jakmile prohrajete, ne vždy jste na to schopní reagovat adekvátně. Nebo minimálně v případě některých tomu tak prostě bývá. Pokud ale patříte mezi hráče, kteří milují Člověče, nezlob se! a celkově si vychutnávají běh po jasně definované trati, tak bych pro vás dnes měl tip na jeden kousek, který by mohl zaujmout vaši pozornost. Magičtí atleti jsou deskovkou, ve které závodí skupinka odlišně navržených postav, jejichž cílem není nic menšího než doputovat do finální rovinky jako první, ideálně čtyřikrát po sobě, jelikož jen tak lze zvítězit.

Počet hráčů: 2-6

Herní doba: 30

Věk: 6+

V nabídce postav, za které lze hrát, je třeba Mudrlant. Ten funguje na principu toho, že ostatní závodníci mohou překročit cílovou čáru pouze v rámci jasně dané hodnoty. Pokud přestřelí, zůstávají stát, což je dost nepříjemné. Zásadní nevýhodou trpí třeba i Sisyfos. Ten má před zahájením čtyři žetony hodnoty jedna. Když ve hře Magičtí atleti hodí na svůj hlavní pohyb šestku, místo pohybu se vrátí na start a ztrácí tím jeden bodový žeton, čímž fakticky naplňuje osud svého vzoru ze starých řeckých bájí. Zajímavý je pak třeba i Kapitán. Když někdo během jeho závodu hodí jedničku na svůj hlavní pohyb, hraje tento hrdina jako další na řadě. Píďalka pak při každém jedničkovém hodu oponenta může realizovat pohyb na místo daného závodníka, což se vyplatí.

Spektrum hrdinů je ve hře Magičtí atleti zkrátka velmi pestré. Je tudíž velmi nepravděpodobné, že byste v rámci závodu zažili totožnou zkušenost jako v tom předchozím. Spíše je tomu naopak, takže co závod, to unikátní záležitost. Samotné zápolení tu ale probíhá dost podobně jako v Člověče, nezlob se!. Vezmete si tudíž do rukou kostku a hodíte s ní, načež máte jasně definovaný počet políček, o který se můžete pohnout kupředu. Toto je hlavní pohyb. Následně se může také spustit speciální schopnost svou či někoho jiného. Stojí to primárně na tom, zda daná postava, se kterou interagujete nebo jste v jejím dosahu, má nějaký ten dodatečný efekt s potenciálem píchnout jejímu vlastníkovi, popřípadě naopak uškodit sokům.

Jakmile pak dorazíte do cíle, postavy, které byly použity, mizí a následuje další skupina závodníků, čímž se mění podmínky dané etapy. A to není vše. Dochází dokonce k přetočení trati na druhou stranu, kde může čekat divočina nejen slovní, nýbrž také reálná, protože samotné pole může obsahovat překážky a též posílení, která vás dokážou nakopnout v momentu, kdy se nemůžete hnout. Právě kombinace měnících se tratí a obměny závodníků dělá ze hry Magičtí atleti něco nezapomenutelného, přestože v základu to není nikterak náročný kus. Celá partie končí po čtvrtém závodu, načež vyhrává ten, který získal nejvíce bodů. Jestliže náhodou nastala remíza, nevadí, i takový může být výsledek.

Tvůrci her se neustále snaží přicházet s něčím novým. Máme tu tudíž hromady děl, která mají unikátní mechaniky a jen minimálně přebírají ty dobře známé, přičemž ne vždy se jim daří. Jen málo z nich ale sází na už dobře známé a jednoduché principy. Magičtí atleti jsou ale záležitostí, která právě s tímto pracuje. Máme tu velmi přístupný formát, který operuje s elementární mechanikou Člověče, nezlob se!, avšak efektivně ji expanduje o prvek unikátních figur, jež dělají z každého závodu specifickou záležitost, díky čemuž je tento kus opravdovou peckou, kterou chcete mít doma, protože ji můžete vytáhnout fakticky s kýmkoliv.

Komu bych za sebe v rámci této recenze hru Magičtí atleti doporučil? Tahle záležitost je tutovkou pro hráče, kteří třeba nemají ani nic společného s deskovkami. Proč? Primárně kvůli skutečnosti, že do hraní se můžete pustit prakticky kdykoliv bez zásadních limitací. Je to taková odlehčená zábava, kterou má smysl si zařadit do sbírky vašich her.

Za poskytnutí kopie hry Magičtí atleti na recenzi děkuji českému distributorovi, společnosti asmodee.