Perfektní asymetrická strategie Pochmurný kraj vám nedá vydechnout

Zatímco řada deskových her má relativně „strojová“ pravidla orientovaná pouze na jednotlivé kroky, v tomto případě člověka hned po otevření nabízených stránek praští způsob, jakým se učíte Pochmurný kraj hrát. Skrze pět kapitol totiž procházíte svérázným tutoriálem, který obohacuje hratelnost o nové prvky a vy díky jeho designu lépe chápete, jak vše funguje, což osobně považuji za velké plus.

Počet hráčů: 1–4

Herní doba: 45 - 90 minut

Věk: 14+

Pojďme se ale podívat na příběhové pozadí Pochmurného kraje, jenž má základy v komiksové sérii. Vyprávění se odehrává ve venkovské komunitě Harrow County, která je rozdělena zpočátku do dvou frakcí majících s tímto místem diametrálně odlišné úmysly. Na jedné straně barikády se nachází Ochránci s touhou pomoci místním, zatímco Rodina jde kvůli nikdy nezapomenutým křivdám proti všem a snaží se části rozsáhlého osídlení zničit ve jménu vykonání pomsty. Obě uskupení pak operují s běsy, což jsou duchové a démoni.

Za velké plus v případě hry Pochmurný kraj považuji fakt, že se vše učíte pomaličku. První partie je pro vás proto relativně snadným vstupem, v jehož rámci značně zjednodušeně řečeno, primárně plodíte jednotky (verbujete), posouváte jimi, posilujete svou frakci, realizujete její speciální schopnosti anebo se vrháte do útoku. Ke každé z prezentovaných akcí užíváte zavařovací sklenice, v jejichž útrobách se nachází určitá akce. Zavařovačka Schopností obsahuje tři alternativy, zatímco kousek nesoucí nápis Divočení, či Legendy jsou na tom odlišně.

Zajímavá je pak zavařovačka Útok, která vás nejprve nechá provést jednu volnou akci posunutí, plození nebo posílení. Zda volnou akci použijete po, nebo před útokem je na vás. V rámci výpadu si vždy musíte vybrat kdo bude útočit, a především na koho. Dosah je pak jasně dán, takže nečekejte žádné extrémní divočiny. Akce útoku vždy může cílit pouze na jeden cíl a v případě, že máte po ruce víc jednotek, posilujete hlavního útočníka či obránce o jednu kostičku

Jakmile je jasno, kdo má kolik kostek, vhodíte je do stromu (krabice), načež máte možnost vidět vyhodnocení boje, z toho, kolik kostek vypadlo ze útrob bedny. Ano, v nabídce nejsou tradiční šestistranné kostky, nýbrž kostičky, které v pomyslné stromové věži mohou zůstat a tím oslabit na první pohled jistý útok. Proto je dost zásadní jít do útoku s co největším objemem kostek posílení.

Výpad vedete v Pochmurném kraji až do momentu, kdy máte minimálně tolik kostiček jako obránce. V případě neúspěšného výpadu je pak možné zúčastnit se Střetu běsů, během nějž vynaložením kostek zabije nepřátelského běsa, za což v prvním tažení získáte vítězný bod. Za zajímavou skutečnost považuji, fakt, že když je napadena postava (legenda) sama nezemře ale zabit je některý běs na mapě. Za jejich eliminaci získáváte vítězné body. Zatímco v první kapitole 7 bodů není problém obdržet relativně rychle, tak v pozdějších je to horší, protože kolo běsu už po získání odměny za jeden kus navyšuje svou spotřebu.

Jakmile je dobojováno, je tu dokončení tahu. Na bojišti zredukujete počet posilujících kostek na 6 a posbíráte všechny žetony schopností, na nichž se nachází vaše jednotky. Každý získaný žeton pak za Ochránce umístíte na prázdná pole v odpovídajícím řádku prezentujícím danou schopnost. Rodina může žeton umístit nebo si jej dát do sáčku a tím si vytvořit potenciál k tomu, že ho v budoucnu dobere a bude z něj těžit, protože vývoj frakce do jisté míry stojí na tom, jak rozvíjíte schopnosti skrze přikládání žetonů navyšujících jejich efektivitu. Žetony připomínající svitek pak nejdou na frakční oltář, ale končí u hrdiny, který zlepšuje své dovednosti, nebo je popřípadě získává.

Pokud pak přemýšlíte nad tím, jak vlastně probíhá to zachranování, jeho koncept funguje tak, že Ochránci musí přesunout obyvatele na svůj domovský hex a tak ho zachrání. Destrukce naopak funguje tak, že Rodina vytváří bouři, která vede až k domku nebožáků, jenž po propojení tornád se sídlem padouchů zmizí z povrchu zemského, čímž zlo získá dva bodíky. Cestou k vítězství je tedy práce s obyvatelstvem, budovami a likvidace nepřátel, dle toho, za koho Pochmurný kraj absolvujete.

Přišla vám hra z prozatím prezentovaných informací příliš jednoduchá? Tak to pro vás mám příjemné překvapení. První kapitola je totiž pouhou úvodní částí prezentace pravidel. Ve druhé zakomponujete do partie karty vylepšení, a především nové postavy. Obě frakce totiž mají pestrou škálu unikátních postav, z nichž na startu vidíte pouze dvě. Následně se vám ale otevřou nové kousky se specifickými schopnostmi.

Děsivě vypadající ochránce Malachiáš kupříkladu dokáže umístit, žeton útočného hněvu, z něhož následně můžete zaútočit s dostupným běsem posíleným o dva bodíky. Jeden ze zástupců Rodiny „krasavec“ Corbin pak dovede zabít jednoho svého běsa a vytvořit ve svém dosahu dva nové. Škála postav je podle mého názoru dostatečně rozsáhlá, navíc se vám ve čtvrté kapitole ještě rozšíří díky přidání frakce Kami a jejich skřetích postav, z nichž mě oslovil třeba skřetík Klepař s možností odpálit každého běsa stojícího na sousedícím hexu. Je to vlastně takový terorista pohádkové říše.

Kami si do Pochmurného kraje nepřináší pouze skřetíky, ale také své vlastní zavařovačky, kostky a také karty skřetíků. Ano, je to tak ve hře najdete také karty, které se objeví už ve druhé kapitole, ovšem se zaměřením na první dvě herní frakce mající k dispozici specifický počet karet. Hned ze startu si každý dobere tři karty ze svého balíčku. V každém tahu můžete za obránce zahrát jednu kartu. Rodina pak může při použití zavařovačky Schopností zahrát kartu vylepšení ze své ruky, které je spojené s náhodně vytaženým žetonem z vašeho rodinného sáčku. Vylepšený žeton si můžete nechat, nebo ho hodit do sáčku, kde na vás bude „čekat“.

Dalším faktorem, který v Pochmurném kraji můžete řešit jsou bonusové destičky, která dáte mezi zavařovačky obou frakcí a hráči pak při aktivaci dané zavařovačky mají možnost sáhnout po některém z žetonů využít ho a otočit lícem dolů, čímž znemožní jeho další použití. Na konci kola pak užité kousky vyhodíte a nahradíte. Zatímco Kami, Rodina i Ochránci s nimi pracují, tak Hester objevující se nejprve v rámci hry pro tři hráče má hromadu jiných prvků než jejich konkurenti. Její cíl taktéž není destrukce města, získání své původní síly nebo záchrana lidí, ale zaplnění šesti políček na desce její frakce za pomoci nakažených nebo žetonů.

Super je, že za ní můžete hrát i sólově, takže se máte možnost připravit na normální partii ve třech a více hráčích. A to stále není vše, co tento kus nabízí. Hra tu totiž vyšla i s rozšířením, díky němuž se mohou dát do hraní celkem čtyři hráči. Dva se ujmou Rodiny/Kami/ Ochránců, jeden Hester a poslední Víl, které mají opět svou unikátní hratelnost. Prim u nich hraje hledání jejich ztracené královny. Takže žádná likvidace světa, ale prosté pátrání, během něhož mají o celý tah více než jejich konkurenti.

Za tuto frakci stavíte hnízda a snažíte se s nimi plnit úkoly na kartách. Jen správné kombinace vám zajistí, že Pochmurný kraj ukáže skrze šipky, kam skryl první ze tří vámi hledaných předmětů. Svým konkurentům mohou víly škodit a nebo pomáhat. Je to primárně na nich. Vždy je ale potřebují k tomu, aby jim další hráči určovali směr pátrání. Musí proto hrát velmi chytře a podporovat skrze nabídky (akce užitelné v kole sebrání) ve svých hnízdech všechny tak, aby nebylo ohroženo jejich vítězství těchto magických tvorů.

Ve výsledku mi přijde fascinující, jak se mohou od sebe jednotlivé frakce lišit. Jen málo her je v tomto ohledu tak propracovaných jako právě Pochmurný kraj. A minimálně za sebe musím říct, že se mi jejich unikátnost neskutečně zamlouvá. Je trošku škoda, že konkurence tak kreativní většinou není.

Musím říct, že Pochmurný kraj je výborná konfliktní asymetrická strategie, ve které se pustíte do boje o osud Harrow County. Nabídnut je vám v ní perfektně zpracovaný herní plán, a především hratelnost, která je v každém z pěti dostupných scénářů obohacena o nové možnosti spojené s novými postavami, kartami a dalšími prvky. Finální dva scénáře pak přidávají dvě herní frakce s novými cíli a také unikátním formátem, jak za ně hrát.

Celkem je tedy v nabídce pět frakcí, z čehož u tři naleznete hned od počátku několik hrdinů a běsy, zatímco zbývající dvě se k vítězství dostávají trošku odlišnou cestou, která ovšem není nezábavná. Právě naopak. Hráč díky tomu fakticky pokaždé dostává možnost si tuhle hru vychutnat jinak sám ve dvou, třech i čtyřech hrajících. Přestože jako celek Pochmurný kraj rozhodně nepatří mezi ty nejpřístupnější projekty, není úplně problém do něj díky postupnému objasňování jednotlivých prvků proniknout. Nesmíte ovšem moc spěchat. Za sebe tento kus považuji za výbornou asymetrickou strategii, která rozhodně stojí za pozornost pro ty, kteří mají rádi střet, taktizování a jedinečná uskupení schopná vám svým designem zamotat hlavu.

Za poskytnutí kopie hry Pochmurný kraj na recenzi děkuji českému distributorovi, společnosti Fox in the Box.