Stalker: Desková hra - Přeneste legendu na svůj stůl v nekompromisním balení

Videoherních značek je opravdu hodně. Prim u nás však táhne Heroes. Pokud bych se pak měl podívat na další, jež si získávají podobnou pozornost, bezpochyby by mezi nimi byl Stalker. Není proto až tak udivující, že se tento kousek nyní dočkal své deskovky. Stalker: Desková hra je kooperací, v níž zamíříte vstříc příběhové kampani stavějící před vás Zónu spolu s jejími zákoutími, která představují prostor pro plnění různorodých operací, jejichž paleta je nebývale pestrá, i díky nebývalé nabídce setkání, jež můžete zažít. Jak už je to navíc v tomto univerzu obvyklé, vaším hrdinou je jeden z mnoha odvážných průkopníků, známých též jako stalkeři, jehož služby si pronajme profesor Ježov toužící po nalezení svého původního zaměstnance.

Počet hráčů: 1-4

Herní doba: 120 + minut

Věk: 14+

Tato zakázka je ovšem pouze prvním krokem na vaší cestě, jelikož, jak už to tak bývá, Zóna odkrývá ve Stalker: Desková hra svá tajemství pěkně pomaličku, přičemž v jejím formování často hraje roli mimo jiné též to, jak moc budete během akcí úspěšní či jaké v jejich průběhu učiníte volby. Odlišné mohou být také startovní podmínky daných operací, stejně jako podoba map, i když dílky samotné jsou něčím pevně daným v momentu, kdy do lokace vstupujete. Stejně tak je tak nějak definována odměna, se kterou na vás na konci čeká. Po absolvování celého tažení vám pak nic nebrání v tom zamířit k o kapku volnějšímu formátu Přežití v Zóně.

Za dobrodružstvím máte možnost vyrazit v kůži některé z unikátních postav, disponujících schopnostmi a dalšími prvky, jež je odlišují od zbytku nabízených hrdinů. Některým jde více plížení a střelba nic netušících cílů, zatímco jiní naopak excelují v dalších směrech nutných pro přežití nebo podporu. Každý ale má v Stalker: Desková hra jisté kouzlo, díky němuž si vás dokáže získat. Jakmile máte vybráno, položíte jej na svou herní desku a hurá za dobrodružstvím. Oproti jiným hrám na vás nepřátelé po vstupu na herní mapu nereagují vždy ihned po vašem příchodu. Na to se tu nehraje. Jednou ze zdejších mechanik je totiž tichý pohyb.

Ano, čtete správně. Aktivace nepřátel funguje odlišně v momentu, kdy o vás vědí, a jinak v případě, že mají představu o tom, kde aktuálně jste. V „neaktivním“ stavu prakticky hlídkují a reagují na případný hluk. Jejich cesty jsou různé, za pomoci šroubů generujících zvuk je však možné je do jisté míry ovlivnit. Jakmile ale ví, že tu jste, snaží se aktivně reagovat na hluk a v ideálním případě vás odpravit, protože to je tak nějak tradičně jejich cílem. Když bojujete, můžete sáhnout po noži, avšak většinou budete střílet z některé ze zbraní, jimiž disponujete, nebo je získáte během průzkumu světa. Škála výstroje, již použijete k boji, a také té, která vás naopak bude před zraněním chránit, je nebývale pestrá.

Stejně je třeba ocenit i paletu nepřátel, jimž je nutné čelit, jelikož stojíte proti lidem a také zajímavému spektru divokých zmutovaných monster. Neschází tu ani anomálie, které dokáží zatočit jak s vámi, tak s nepřáteli, jejichž pohyb skončí v daném prostoru či dosahu. Zkrátka a dobře, stabilně si ve Stalker: Desková hra musíte dávat pozor na to, kam lezete, jelikož tu mimo jiné musíte řešit také radiaci, jež rozhodně není vaším přítelem, i když už zmíněné ochranné obleky mohou její dopad snížit. Vzhledem k výše zmíněnému je však každá akce výzvou, takže není radno se příliš hnát, jelikož úspěch nakonec přináší taktika, a nikoliv spěch.

Výlet do Zóny byl velmi hutným dobrodružstvím, jež si mě dokázalo získat. Hodně se mi líbí způsob, jakým Stalker: Desková hra vypráví příběhy z místa plného monster, radiace a smrtících anomálií. Výborně je zde zpracováno putování herním světem, průzkum úrovní často spojený s kradmým pohybem či soubojový systém, který vás nechá jasně zacílit na určité části těla, načež vidíte výsledek svého kroku. Super mi přijde třeba možnost eliminovat soka prakticky jediným správně vystřeleným nábojem, což se úplně často nevidí. Perfektní je pak celková nesmlouvavost, jež ve vás evokuje dojem, že na svůj stůl přenášíte legendu. Problémem pro někoho pak bude hromada komponentů, jež logicky vedou k náročnější přípravě, přičemž samotná obtížnost na konci též není úplně malá, s čímž osobně nemám problém.

Komu bych za sebe v rámci této recenze hru Stalker: Desková hra doporučil? Z mého pohledu se jedná o kousek pro náročnější hráče, a když zde píšu náročnější, myslím to doslova, jelikož je toho tu zkrátka hodně. Jakmile ale patříte právě mezi tuto skupinu a milujete příběhové záležitosti, dostanete perfektní kus, v němž se naplno ponoříte do radiací zaplaveného světa. Za mě mají tvůrci palec nahoru, méně zkušení by se mu však měli obloukem vyhnout, protože je zcela mimo jejich ligu, což ale u hutných her, s nimiž je spojen Fox in the Box, není až takové překvapení.

Za poskytnutí kopie hry Stalker: Desková hra na recenzi děkuji českému distributorovi, společnosti Albi.