Článek
Dějiny Číny jsou plné bojů. Jedním z obranných systémů, držících nepřátele této impozantní země od jejího obyvatelstva, se měla stát Velká zeď, reálně však nakonec neodolala. V rámci příběhu deskové hry Velká čínská zeď se stane vaším úkolem postavit se hrozbě na odpor v kůži jednoho z generálů a v ideálním případě vybudovat takové opevnění, jemuž se zkrátka mongolští nájezdníci velkým obloukem vyhnou.
Správná kombinace vůdčích osobností může definovat vítěze
Hned na startu hry dostanete do rukou na výběr dva ze zástupu generálů a také dvojici rádců. Podívejme se však nejdříve na vůdce armád. Každý generál je unikátní postavou ve více než jednom ohledu. Prvním je samozřejmě schopnost, kterou se liší od zbytku. Generálka Liang má například dovednost, skrze níž v případě zabití kteréhokoliv z jejích vojáků automaticky získá za každého podpůrného rádce žetony cti, představující vítězné body. Lučištnický velitel Čou Tchung zase v etapě příjmu získává s každým vojákem z těžebních oblastí dva body cti za každý úsek zdi. Když na nich ovšem má rozestavené střelce, v případě že se snaží, to ale v určitých fázích hry je slušný objem. Jak už bylo řečeno, jedinečné dovednosti jsou jen jednou ze dvou odlišností, pak je tu také škála surovin a také pořadí, s nimiž jednotlivec začíná.
A pak je ve Velká čínská zeď samozřejmě rádce. Pro generálku Liang není třeba špatnou volbou Hrobník, za smrt vašich mužů vás totiž podobně jako samotná velitelka odměňuje přísunem cti. Slušným doplňkem pro Čou Tchunga je naopak Velitel lučištníků se schopností zaútočit během vašeho tahu všemi střelci najednou. Vedle jednoho aktivního máte k dispozici také podpůrné, kteří následně posilují schopnost vašeho hrdiny. Rádci vám postupem času přibývají, takže se netřeba bát toho, že byste se museli spokojit s první dvojicí, která se vám dostane do rukou. K nováčkům dostanete přístup v následujících letech, která jsou vždy rozdělená na čtveřici ročních období, během nichž se činí jasné kroky.
Jaro je etapou, kdy přichází nový rádce a na scéně se objevují nájezdníci v intenzitě prezentované časem, který uplynul. Čas od času v této fázi dochází také k nájezdům. Léto je obdobím relativního klidu, kdy si skrze suroviny lze vylepšit stav své pověsti. Vždy však musíte odhodit karty velení, které jsou pro všechny stejné a následně si do rukou vzít nové, nebo je naopak nechat na odhazovací hromádce a za každou nevzatou do rukou získat dva bodíky cti. Dosti zajímavou částí roku je ve Velká čínská zeď podzim, kdy si už zmíněné karty vedení vykládáte a následně je se svými soky či společníky naráz vyhodnocujete, čímž nejednou vznikají zajímavé momenty. Hodně se toho děje v zimě, avšak ta dostane prostor až v rámci části orientované na armádu. Nyní však ještě zpět ke kartičkám vedení.
Aktivně skrze ně lze pracovat jak s vojáky, tak i úředníky, jejichž počet je zpočátku omezen. Vyslat je lze na některé z nalezišť materiálů. Ve hře Velká čínská zeď máte k dispozici celkem čtyři druhy surovin, čímž se hra neliší od tradičních strategií, které si lze zahrát na PC. Na specifických produkčních bodech můžete produkovat dřevo, kámen, zlato a také či. Poslední surovina je trošku éterická, kvůli čemuž ji oproti jiným nejde během darování surovin dát na veřejné účely.
Úředníci před sebou mají hromadu práce
Kdo nemá úředníka na produkční lokaci, automaticky ve Velká čínská zeď nezískává nic, zatímco ti, jimž osud přál a umístili na pole jednoho, nebo více výběrčích, dostanou po jedné surovině za úředníka. Vedle nich je možné na políčka umístit také dohlížitele, což jsou fakticky vojáci. V tomto případě je však dosti důležité přemýšlet nad tím, zda vám zdroje za to stojí, protože umístěný bojovník už nemůže opustit svou pozici. Lze s ním však aktivně pracovat a vylepšovat ho, čímž navýšíte příjem z místa, které kontroluje. Hodně se mi líbí myšlenka toho, že umístění vojáci jsou něčím permanentním, načež schází na obranné pozici, což se mi v prvních hrách šeredně nevyplatilo.
Samotní úředníci vám neslouží pouze jako osoby dohlížející na výběr surovin. Jejich role je samozřejmě daleko pestřejší. Aktivně je lze zapojit také do verbování. Každý úředník vám při nasazení do kasáren vygeneruje jednoho vojáka. Zda sáhnete po zástupci kontaktní infanterie, střelců, nebo jízdy, je pouze na vás. Každý z válečníků však vyžaduje odlišný objem surovin. Ve výsledku tím pádem bude vaši verbovací aktivitu formovat i tato skutečnost a fakt, že minimálně lehkou pěchotu a těžkou jízdu reálně pokládáte na karty prezentující nepřátelský výpad a tak je nejenže likvidujete, ale též těžíte z jejich potenciálu. Lučištníci se boje účastní na dálku a tak vyloženě netěží po stránce přímých benefitů z následného poražení hordy, přestože jejich salvy mají na jejich pád vliv. Sekcí je více, avšak při nasazení úředníků na velitelství to nepředstavuje zásadní problém, protože skrze ně lze vaše věrné přesouvat.
Poslední prácička, kterou můžete v deskové hře Velká čínská zeď úředníky pověřit, je výstavba. Obranu svého opevnění navyšujete skrze zátarasy a také vylepšování hlavní zdi. To má rovnou tři úrovně, stojící vždy určitý objem trojice hmotných surovin. A cože vám zdokonalování opevnění přinese? Kromě navýšení obrany vám dá také prostor pro nasazení většího počtu střelců a tím pádem také, díky možnosti ostřelovat v zimě vaše soky, redukci případných budoucích ztrát. Škála protivníků je opravdu široká. Mongolové se vstříc vašim hradbám valí opravdu ve velkém a každá jejich karta má něco, čím vás dokáže nepříjemně překvapit.
V případě, že příliš spoléháte na lučištníky, vás rozhodně nepotěší příchod ostrostřelců. Tito specialisté totiž dokáží vystřílet na daném úseku zdi všechny jednotky pálící na dálku ještě předtím, než vypálí své smrtící salvy. Se střelci neuspějete ani proti štítonošům. Vaše pěchota naopak bude moci mít problémy proti elitnímu jezdectvu, na kterou nemá reálně jak zaútočit. Nejsnazším cílem se pro vás stanou nájezdníci, nebo obyčejní pěšáci, mající sice vyšší útočnou sílu, avšak nedisponující žádnou speciální schopností. Za sebe jsem si nejvíce „oblíbil“ jízdní lučištníky s jejich schopností přesouvat se mezi úseky zdi. Samotná hodnota útočné síly se u přeživších karet hord sčítá v rámci úseku a následně vrhá vstříc hradbám.
Když se náhodou stane, že zdivo neodolá náporu, nastává okamžik průlomu. Při tom dopadne na všechny hráče hanba. Žeton hanby dostanete za každý úsek, který není osazen některým z vašich vojáků. Hra může končit více způsoby a jedním je v deskovce Velká čínská zeď to, že se vyčerpají žetony hanby. Druhým je, že ukazatel času dojde do úplného konce na stupnici. Nejlepší pro hráče je však bezesporu alternativa, při níž se jim podaří realizovat předem nadefinovaný počet vystavených úseků. Při maximálním počtu hráčů se jedná celkem o tři části zdi na nejvyšší dostupné úrovni. Jakmile některá z těchto situací nastane, je čas přepočítat body cti, které následně ještě zredukujete o žetony hanby. Je nutné si uvědomit, že poražené hordy se vám počítají jen v případě, že jejich zdolání nebylo spojeno s nějakou tou hanbou.
Desková hra Velká čínská zeď je sázkou na jistotu
Velká čínská zeď představuje krásný výlet do historie, v jehož rámci si máte možnost na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to bylo bránit Čínu před nájezdy mongolských hord. Koncept to ve své podstatě není extrémně náročný, takže vám dokáže velmi rychle přejít do krve, díky čemuž se dokážete naplno zhostit obrany a budování jednoho z nejvýraznějších monumentů lidské civilizace už po jednom neúspěchu. Na jedničku je zde zpracováno mixování generálů a rádců, nabízející vám nepřebernou škálu možností. Cestu si k tomuto kousku však dle mého mohou najít i méně zkušení. Velmi si cením většího počtu variací zaměřených na různé počty hráčů nebo kooperaci, protože ne každý titul se takovouto cestou vydává.
Náhoda tu hraje i přes přítomnost herních karet minimální roli. Samozřejmě, jistá míra tu je, avšak primárně dominuje deskové hře Velká čínská zeď strategie postavená na tom, jak během ubíhajících let efektivně pracujete se zdroji, nač vynakládáte své síly, jak zastavujete kartičky hordy a také, zda aktivně kooperujete s ostatními. Do popředí je bezpochyby nutné dát zpracování figurek, s nimiž lze v rámci barvení velmi slušně pracovat. Ve výsledku bych hře vytkl pouze trošku problematickou balanci některých kombinací generálů a rádců a také skutečnost, že tu není možnost řádně uložit samotné zdi, avšak není vyloučené, že je chyba pouze na mé straně. Celkově ovšem tento kousek deskovému žánru hanbu rozhodně nedělá, spíše naopak. Pokud vás zajímá tato éra a máte rádi strategie, určitě není od věci tento titul vyzkoušet. Jedná se totiž o výborný počin.
Za poskytnutí kopie Velká čínská zeď děkuji českému distributorovi hry, společnosti Albi.