Článek
Keltové je název řecký (od slova Keltoi) či Galové (gallus-latinsky kohout) byli etnikum, což neodpovídá dnešnímu národu, nýbrž etniku, což bylo společenství lidí mající společný jazyk či společný původ.
Toto etnikum žilo kolem roku 50 n. l. (Anno Domini-latinsky). Keltové žili na území dnešní Francie, Anglie, Irska či severně od Alp (v Itálii).
Dobře Kelty popsal římský vojevůdce či státník Gaius Iulius Caesar.Jeho „kniha“ se jmenovala „Zápisky o válce galské“.Caesar je latinsky „císař“.Také se mu přezdívalo Caligula(latinsky „botička“),neboť Itálie má tvar „boty“ (kozačky).
Galové měli vlastní kalendář, ale prý neuznávali písmo a mluvili ve verších (zvláště pak druidi, keltští kněží). Druidi přitom byli „velmi inteligentí“. Byli na úrovni dnešních profesorů.
Mezi keltské vynálezy patřil třeba hrnčířský kruh. Pak třeba ještě sud na pivo či víno (tento vynález převzali od Římanů).
Prý také druidi neměli zlaté srpy (na jmelí). Bylo tomu tak pouze ve filmech (Asterix a Obelix). A proč? Neboť zlaté srpy nebyli v archeologických nalezištích nalezeny.
Slovo Druid bylo keltského původu (Dru-Dub) či z Drui (vševidoucí či všeznalí).
Existovalo 7 stupnů „druidství“ a člověk se učil Druidem desítky let.
Byli to váleční diplomati, mágové, kněží či „filosofové“… atd.
Jinak prý Keltové byli zruční řemeslníci, ale ovládali prý i matematiku a astronomii.