Článek
Takže začínáme
Nevím ,kam přesně tento blog povede.
Doufám ,že se u mého blogu nejen zasmějete ,protože si myslím ,že můj život do mých skoro padesáti je opravdu k zasmání .
Nejen tím ,že mám hypotéku dospívajicího syna a manžela ,ale spíše tím .že místo toho ,abych hledala práci tak sedím u pc a píšu blog…
Když mi v práci řekli,že končím jako první mě napadlo :" Sakra ,a co hypotéka…" Jako druhé:"Co tomu řekne manžel se synem",A jako třetí mi bleskla hlavou naše želva.Je jí třicet osm ,zdědila jsem jí a má pocit ,že ji patří celý obývak .N arozdíl ode mě jí žádná krize středního věku ani trh práce nezajímá…
Ten den kdy jsem se dozvědela ,že končím v práci jsem se vydala domů. A co mě cestou nepotká ,srnka . Takže brzda ,srnka nikde není a tak voláte na policii. Tam to samozřejmně zvedne paní a už hlasem hodně ochotná. Tak popíšete co se stalo a hned na vás hrne co máte dělat a protože asi pospíchá je to hodně rychlý…
Stejně si z toho moc nepamatujete .S ednu do auta a vyrážím dál .Nic v autě nepíská a ani nevej.Jen můj hlas v hlavě : ťo snad ne co mě ještě potká to se na to můžu v…t."
Vědět co mě čeká dál tak bych si něco nechala na později. Atak jedu vyřizuju opravnu a vůbec si nevšimnu ,že jedu přes vesnici 65km/hod. a najednou za mnou policie a protože jsem před tím srazila srnku mám za to ,že je to kvůli rozbitýmu autu.
Blikačky a stopka .Zastavím a hned opět se snažím vysvětlovat ,že jedu domů a že ta srnka mě tam skočila teď.Ty na mě vyvalebě koukají a jen řeknou :ˇvy jste srazila srnku?ˇ
A vtom mě vše dojde jasně rychlost. A tak sem zaplatila 1500kč a dva body . No super … A už jen doufám ,že nic víc už nepřijde......
