Článek
Pojďme si ale říct na rovinu – tohle je absolutní nesmysl.
Mýtus č. 1: Nevidomí nic nezažijí
Jasně, zrak je důležitý smysl, ale rozhodně není jediný. Nevidomí cestují, sportují, pracují, mají rodiny, chodí na koncerty, sledují filmy (ano, existuje audio popis!) a někteří dokonce řídili auto – pravda, většinou jen v kontrolovaném prostředí, ale i to se počítá! Svět si můžeme užívat i jinak než očima.
Mýtus č. 2: Všichni nevidomí mají super schopnosti
Kolikrát jsem slyšel: „Když nevidíš, určitě máš vyvinutější sluch!“ No, realita je taková, že nevidomý člověk má sluch stejný jako kdokoli jiný – jen ho prostě víc používá. Ale žádné echolokace jako netopýři fakt nemáme. A ne, nepoznám podle kroku, jakou máte barvu trička.
Mýtus č. 3: Nevidomí jsou neustále odkázaní na pomoc druhých
Tohle je častý omyl. Samozřejmě, některé věci jsou složitější a někdy pomoc přijde vhod – ale být nevidomý neznamená být bezmocný. Existují hůlky, vodicí psi, chytré aplikace i vlastní zkušenost, která umožňuje pohybovat se po světě celkem sebevědomě. A když už pomoc potřebujeme, umíme si o ni říct.
Mýtus č. 4: Nevidomí nemůžou pracovat
Mnoho lidí si myslí, že když člověk nevidí, může maximálně prodávat časopisy pro charitu. Ale co třeba programátoři, právníci, učitelé, maséři nebo podnikatelé? Technologie šly obrovsky dopředu a umožňují zrakově postiženým vykonávat širokou škálu profesí.
Mýtus č. 5: Život nevidomého je smutný
A tohle je snad největší nesmysl ze všech. Ano, nevidomí čelí překážkám, ale kdo ne? Život je takový, jaký si ho uděláme – a věřte mi, že se smějeme, bavíme, milujeme a občas se i vztekáme úplně stejně jako kdokoli jiný.
Takže pokud příště potkáte někoho se slepeckou holí, zkuste se zbavit předsudků. Nevidomí nejsou hrdinové, ani chudáci. Jsou to prostě lidi. Stejně jako vy.
A ponaučení?
Každý z nás se může ocitnout v situaci, kdy bude potřebovat přizpůsobit svůj život novým podmínkám. Místo litování nebo přeceňování schopností druhých se zaměřme na respekt, pochopení a obyčejnou lidskou empatii. Protože nakonec nejde o to, co vidíme očima, ale jak vnímáme svět srdcem.
