Článek
Za svou praxi účetní jsem se setkala s lidmi, kteří pobírali invalidní důchod mnoho let a s blížící se šedesátkou začali řešit, co bude dál. Někteří měli za sebou dlouhou pracovní kariéru, jiní onemocněli ještě v mladším věku a do zaměstnání se už nikdy naplno nevrátili. Jedna žena mi tehdy řekla: „Celé roky jsem žila z invalidního důchodu. Až dosáhnu důchodového věku, budu muset znovu žádat? A co když mi vypočítají méně peněz?“
Právě tohle je otázka, kterou by si měli lidé pobírající invalidní důchod položit včas. Přechod do starobního důchodu totiž má svá pravidla a ne vždy probíhá tak, jak si lidé představují.
Nejdůležitější je vědět, že samotné dosažení běžného důchodového věku automaticky neznamená, že se invalidní důchod okamžitě změní na starobní. Pokud člověk pobírá invalidní důchod prvního, druhého nebo třetího stupně, automatická změna nastává až při dosažení 65 let, případně vyššího důchodového věku, pokud je pro něj stanoven. V takovém okamžiku nárok na invalidní důchod zanikne a ze zákona vznikne nárok na starobní důchod ve stejné výši, jakou měl dosavadní invalidní důchod.
To znamená, že člověk nemusí zůstat bez peněz ani podávat žádost jen proto, aby mu dosavadní dávka pokračovala. ČSSZ mu vydá rozhodnutí o změně invalidního důchodu na starobní. Výše se při této automatické přeměně zásadně nepřepočítává podle běžných pravidel pro výpočet starobního důchodu. Pokud by procentní výměra byla nižší než základní výměra starobního důchodu, zvýší se na její úroveň.
Tím ale možnosti nekončí. Člověk může požádat také o řádný starobní důchod, pokud splňuje potřebné podmínky. A právě tady může přijít příjemné překvapení. ČSSZ vypočítá starobní důchod podle získaných dob pojištění a evidovaných výdělků. Pokud vyjde vyšší než dosavadní invalidní důchod, bude přiznán starobní důchod ve vyšší částce. Jestliže vyjde nižší, zůstane člověku dosavadní výše důchodu. Nelze však pobírat oba důchody současně.
Velký rozdíl může být zejména u lidí, kteří při invalidním důchodu dál pracovali a odváděli důchodové pojištění. Jejich zaměstnání nebo podnikání může ovlivnit výši budoucího starobního důchodu. Pozor ale na důležitou věc: samotné pobírání invalidního důchodu prvního a druhého stupně se do potřebné doby pojištění pro starobní důchod nezapočítává. U třetího stupně se naopak tato doba považuje za náhradní dobu důchodového pojištění. Proto je dobré zkontrolovat, zda má člověk všechny odpracované a náhradní doby správně evidované.
Právě u jedné klientky jsme při kontrole podkladů zjistili, že má v evidenci několik období, která bylo potřeba doložit. Byla přesvědčená, že se o nic starat nemusí, protože invalidní důchod dostává pravidelně už řadu let. Jenže při výpočtu starobního důchodu mohou mít chybějící údaje význam. Doporučila jsem jí proto zkontrolovat evidované doby pojištění ještě před podáním žádosti.
Lidé se mě také ptají, zda se vyplatí požádat o starobní důchod ještě před automatickou změnou v 65 letech. Univerzální odpověď neexistuje. Záleží na výši současného invalidního důchodu, získaných dobách pojištění, výdělcích a také na tom, zda člověk splňuje podmínky pro řádný nebo předčasný starobní důchod. Předčasný důchod má navíc vlastní podmínky a může být trvale krácený. Proto bych žádost nepodávala jen na základě odhadu nebo rady známých.
Moje doporučení je jednoduché: nenechávejte všechno na poslední chvíli. Zkontrolujte si evidované doby pojištění, případné mezery doložte a nechte si od ČSSZ vysvětlit, jaké možnosti ve vaší konkrétní situaci připadají v úvahu. Důležité je také porovnat částku současného invalidního důchodu s orientačním výpočtem starobního důchodu.
Invalidní důchod tedy s příchodem vyššího věku nezmizí ze dne na den bez náhrady. Změní se jeho právní označení a v některých případech může člověk získat i vyšší starobní důchod. Největší chybou je ale předpokládat, že se automaticky vždy přepočítá na částku podle celé pracovní kariéry. Právě proto se vyplatí vědět, co člověka čeká, a připravit se na tuto změnu včas.
