Článek
Za svou praxi účetní jsem poznala mnoho lidí, kteří se začali o důchod zajímat až několik měsíců před jeho přiznáním. Do té doby měli pocit, že stát přece musí vědět, kde pracovali, kolik vydělávali a jak dlouho odváděli sociální pojištění. Jenže skutečnost může být jiná. V evidenci se někdy objeví mezery, chybějící zaměstnání nebo nesprávně uvedené výdělky. A právě taková drobnost může nakonec ovlivnit výši důchodu.
Jedna žena mi vyprávěla, že celý život pracovala, vychovala dvě děti a nikdy se nespoléhala na žádnou pomoc. Když si v důchodové aplikaci zjistila orientační částku své budoucí penze, byla zklamaná. Čekala podstatně víc. Nejdříve si myslela, že je výpočet špatně. Když jsme se ale podívaly na její podklady, ukázalo se, že některé doby zaměstnání a péče nebyly v evidenci správně zachycené.
První věc, kterou doporučuji zkontrolovat, je celková doba důchodového pojištění. Nestačí vědět, kolik let člověk podle svého pocitu odpracoval. Důležité je, kolik let skutečně eviduje Česká správa sociálního zabezpečení. Chybět mohou například starší zaměstnání, období práce u menšího zaměstnavatele nebo některé doby samostatné výdělečné činnosti. Pokud člověk podnikal, měl by si ověřit, zda jsou evidované všechny potřebné roky a zda byly správně zohledněny zaplacené zálohy a pojistné.
Druhou důležitou oblastí jsou výdělky. Pro výpočet důchodu se zohledňují příjmy za rozhodné období, zpravidla od roku 1986 do konce kalendářního roku předcházejícího přiznání důchodu. Starší výdělky se přepočítávají pomocí příslušných koeficientů. Pokud některý příjem chybí nebo je uveden nesprávně, může se to projevit na výsledné částce. Proto má smysl porovnat evidované údaje s vlastními doklady, pokud je člověk ještě má.
Velkou pozornost si zaslouží také období, kdy člověk nepracoval. Ne každá přestávka v zaměstnání znamená automaticky ztrátu doby pojištění. Některé životní situace se započítávají jako náhradní doby. Patří mezi ně například péče o dítě do čtyř let věku, péče o závislou osobu za stanovených podmínek nebo některé doby evidence na úřadu práce. Právě u těchto období ale bývá potřeba doložit příslušné dokumenty.
Ženy by neměly zapomenout zejména na péči o děti. ČSSZ nemusí mít vždy všechny potřebné doklady k dispozici, a proto je dobré ověřit, zda je v evidenci správně uvedena doba péče i osoba, která dítě vychovávala. Pokud se údaje nepodaří ověřit z dostupných registrů, mohou být potřeba například rodné listy dětí nebo další doklady.
Další kapitolou je studium a vojenská služba. U starších ročníků může mít význam i nedokončené studium, pokud podle tehdy platných pravidel patří mezi započitatelné doby. Je proto vhodné připravit si vysvědčení, výuční list, maturitní vysvědčení, diplom nebo potvrzení školy o délce studia. U mužů může být důležitá také vojenská knížka nebo potvrzení o vojenské službě.
Samostatně bych upozornila na takzvané vyloučené doby. Jde například o některá období pracovní neschopnosti nebo péče, která se při výpočtu průměrného příjmu nezahrnují do počtu dnů, ze kterých se průměr počítá. Díky tomu člověku období bez běžného výdělku zbytečně nesnižuje průměrné příjmy. Pokud nejsou tyto údaje správně evidované, může být výpočet méně výhodný, než by měl být.
Jak tedy všechno zkontrolovat? Nejjednodušší cestou je přihlásit se do ePortálu ČSSZ a využít službu Přehled dob důchodového pojištění nebo Informativní důchodovou aplikaci. Kdo chce podrobnější přehled, může požádat o informativní osobní list důchodového pojištění. Ten obsahuje evidované doby pojištění a od roku 1986 také přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob. O jeho zaslání lze požádat jednou za kalendářní rok.
Pokud člověk zjistí, že některé zaměstnání nebo období chybí, měl by se obrátit na příslušnou správu sociálního zabezpečení a pokusit se chybějící dobu doložit. Pomoci mohou pracovní smlouvy, zápočtové listy, evidenční listy důchodového pojištění, potvrzení zaměstnavatele nebo jiné archivní dokumenty. U zaměstnavatelů, kteří už neexistují, může být dohledání podkladů složitější, a proto je lepší začít s kontrolou s dostatečným předstihem.
Žádost o starobní důchod lze podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným datem přiznání. To ale neznamená, že člověk musí čekat až na tuto chvíli, aby si ověřil své údaje. Naopak. Čím dříve případné nesrovnalosti odhalí, tím více času má na jejich řešení.
Žena, o které jsem mluvila na začátku, nakonec zjistila, že její obavy nebyly zbytečné. Některé údaje bylo potřeba doplnit a znovu prověřit. Proto každému, kdo se blíží důchodovému věku, doporučuji jednu věc: nespoléhejte jen na to, že stát má všechno správně zaznamenané. Zkontrolujte si vlastní pracovní historii, výdělky i období péče. Někdy totiž právě několik chybějících údajů rozhodne o tom, zda bude váš důchod odpovídat tomu, na co máte skutečně nárok.
