Článek
Za svou praxi účetní jsem slyšela podobnou větu už mnohokrát: „Manžel měl celý život skoro dvojnásobný plat. Tak přece musí mít také mnohem vyšší důchod.“ Jenže když lidé začnou porovnávat skutečně přiznané penze, někdy zjistí, že rozdíl je překvapivě malý. A právě tehdy přichází otázka, kterou si klade mnoho rodin: Jak je možné, že žena, která vydělávala podstatně méně, dostane skoro stejný důchod jako její manžel?
Představme si manžele, kteří celý život pracovali. On měl dobře placené zaměstnání, postupně se dostal na nadprůměrný příjem a jeho výplata byla dlouhodobě výrazně vyšší. Ona pracovala také, ale část kariéry věnovala péči o děti, později se vrátila na kratší úvazek a její výdělky zůstaly podstatně nižší. Oba si myslí, že se tento rozdíl musí výrazně projevit i ve starobním důchodu. Jenže český důchodový systém nefunguje tak, že se člověku jednoduše vypočítá určité procento z jeho celoživotní mzdy.
Starobní důchod se skládá ze dvou částí. První je základní výměra, která je pro všechny stejná. V roce 2026 činí 4 900 korun měsíčně. Druhou částí je procentní výměra, která už závisí na individuálních výdělcích a získané době důchodového pojištění. Právě tady se ale projevuje jeden z nejdůležitějších principů českého systému: vyšší příjmy se při výpočtu důchodu nezohledňují v plné výši.
Před výpočtem se totiž osobní vyměřovací základ, zjednodušeně řečeno průměrný přepočtený měsíční příjem za rozhodné období, redukuje. V roce 2026 se do první redukční hranice 21 546 korun započítává 99 procent částky. Z příjmu nad tuto hranici až do 195 868 korun se však započítává už jen 26 procent. K částce nad druhou hranicí se nepřihlíží. To znamená, že člověku s vysokým příjmem se do výpočtu důchodu nepromítne každá další vydělaná koruna stejně jako tomu, kdo měl příjem nižší.
Právě proto se může stát, že muž s výrazně vyššími výdělky nedostane důchod úměrně vyšší než jeho manželka. Rozdíl v jejich platech mohl být obrovský, ale po redukci příjmů se rozdíl ve výpočtových základech zmenší. A protože oba mohou mít podobný počet let důchodového pojištění, jejich výsledné penze se mohou přiblížit.
Další důležitou roli hraje péče o děti. Žena, která kvůli rodině na několik let přerušila zaměstnání, nemusí automaticky přijít o roky potřebné pro výpočet důchodu. Osobní péče o dítě do čtyř let věku se za stanovených podmínek počítá jako náhradní doba důchodového pojištění. Navíc jde o takzvanou vyloučenou dobu, která může zabránit tomu, aby období bez výdělku zbytečně snížilo průměr příjmů používaný při výpočtu důchodu. Péče o rodinu tak nemusí znamenat takový propad penze, jakého se ženy často obávají.
To ale neznamená, že se důchod manželů vypočítává společně nebo že by žena automaticky získala část manželova důchodu. Každý člověk má svůj vlastní důchod a jeho výše se stanovuje podle jeho osobních dob pojištění a výdělků. Manželův vysoký plat se tedy jednoduše nepřičte k příjmům manželky. Stejně tak se její nižší příjmy automaticky nepřenesou do jeho výpočtu.
Výslednou částku může ovlivnit také počet vychovaných dětí a nárok na výchovné, pokud jsou pro konkrétní důchod splněny zákonné podmínky. Důležitý je rovněž přesný počet získaných let pojištění, případné mezery v evidenci, předčasný odchod do důchodu nebo naopak další práce po dosažení důchodového věku.
Když se mě lidé ptají, zda je spravedlivé, že člověk s vysokými příjmy nedostane násobně vyšší důchod, vysvětluji jim, že český systém není čistě zásluhový. Zohledňuje sice odvedené pojistné a délku pojištění, ale zároveň příjmy výrazně přerozděluje. Proto se rozdíly mezi nízkými a vysokými výdělky v důchodech zmenšují.
Manželé by proto neměli odhadovat své budoucí penze jen podle toho, kdo měl vyšší výplatu. Mnohem rozumnější je podívat se na evidované doby pojištění, příjmy a orientační výpočet v Informativní důchodové aplikaci ČSSZ. Někdy totiž právě tam člověk zjistí, že jeho očekávání a skutečný výpočet se mohou výrazně lišit.
A jednu věc bych zdůraznila zvlášť: nižší celoživotní výdělek ženy ještě automaticky neznamená dramaticky nižší důchod. Český systém totiž při výpočtu zohledňuje nejen to, kolik člověk vydělával, ale také jak dlouho byl pojištěný a jak se jeho příjmy promítnou po zákonné redukci.
