Článek
Některé chvíle člověku zůstanou v paměti dlouho. Za svou praxi účetní jsem zažila situace, kdy lidé přišli řešit důchod s představou, že po desítkách let práce budou mít konečně jistotu a klid. Jenže pak se dozvěděli částku, se kterou vůbec nepočítali. Jedna žena se při pohledu na vypočítaný důchod rozplakala přímo v kanceláři. Nešlo o to, že by celý život nepracovala. Právě naopak. Byla přesvědčená, že po tolika odpracovaných letech dostane výrazně více. A najednou nevěděla, jak z takové částky vyžije.
Nejtěžší na podobných příbězích je, že člověk často nemá pocit, že by někde udělal chybu. Chodil do zaměstnání, vychovával děti, staral se o domácnost a plnil všechny povinnosti. Důchod si představoval jako odměnu za celý pracovní život. Jenže výše starobní penze se neodvíjí pouze od toho, kolik let člověk strávil v práci. Rozhoduje také to, jaké měl příjmy, jak dlouho byl důchodově pojištěný a jaké doby se mu podařilo získat nebo doložit.
Právě délka pojištění může udělat velký rozdíl. Za každý celý rok pojištění se při výpočtu důchodu přičítá určitá část výpočtového základu. Čím více uznaných let člověk získá, tím vyšší může být procentní výměra důchodu. Pokud ale měl v průběhu života dlouhé mezery, pracoval jen na částečný úvazek nebo vykonával činnost, ze které mu nevznikla účast na důchodovém pojištění, může být výsledek nižší, než očekával. Do celkové doby se navíc nezapočítává automaticky všechno, co člověk sám považuje za odpracované.
Druhým důležitým faktorem jsou výdělky. Pro výpočet důchodu se u zaměstnanců zohledňují evidované hrubé příjmy od roku 1986, které se přepočítávají podle stanovených koeficientů. U podnikatelů se vychází z vyměřovacích základů, ze kterých odváděli důchodové pojištění. A právě tady bývá někdy velké překvapení. Člověk mohl mít vlastní živnost, pracovat mnoho let a přesto si platit jen minimální zálohy. Pro podnikání to mohlo být výhodné, ale pro budoucí důchod to znamená nižší základ, ze kterého se penze počítá.
Lidé si také často myslí, že pokud měli v některých letech vysokou mzdu, musí se to na důchodu výrazně projevit. Český systém ale používá redukční hranice. V roce 2026 se při výpočtu započítává 99 procent osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice 21 546 korun, z částky nad tuto hranici do 195 868 korun se započítává 26 procent a k příjmům nad druhou hranicí se nepřihlíží. Výpočet je proto nastavený tak, že rozdíl mezi nízkými a vysokými výdělky se do důchodu nepromítne ve stejném poměru.
Neznamená to ale, že se s nízkým důchodem nedá nic dělat. Než člověk přijme výsledek jako definitivní, měl by si zkontrolovat, zda ČSSZ eviduje všechny jeho doby pojištění a správné příjmy. Někdy chybí zaměstnání z minulosti, jindy není doložená péče o dítě nebo o závislou osobu. Mohou chybět také údaje o podnikání či zaměstnání, které už dávno skončilo. Pokud se podaří chybějící dobu nebo příjem prokázat, může to mít na výpočet vliv.
Důležité je také vědět, že od roku 2026 činí základní výměra důchodu 4 900 korun a minimální procentní výměra starobního důchodu rovněž 4 900 korun. Minimální celková výše řádného starobního důchodu tak v roce 2026 činí 9 800 korun měsíčně. Ani tato částka však nemusí znamenat pohodlný život, zvlášť pokud člověk žije sám, platí nájem a má další pravidelné výdaje.
Když se vrátím k ženě, která se u mě rozplakala, nejvíc mě mrzelo, že se o skutečné výši důchodu začala zajímat až ve chvíli, kdy už měla před sebou rozhodnutí o jeho přiznání. Mnohé věci se daly zkontrolovat a některé možná i napravit mnohem dříve. Právě proto lidem opakuji, aby si svůj budoucí důchod nenechávali až na poslední chvíli. Na ePortálu ČSSZ mohou využít Informativní důchodovou aplikaci, která ukáže evidované doby pojištění, příjmy i orientační výši důchodu. Pokud něco chybí, je čas zjistit, jak to doložit.
Důchod není jen číslo na papíře. Pro člověka je to často jediný pravidelný příjem, ze kterého má žít další desítky let. A právě proto si myslím, že by nikdo neměl čekat na nepříjemné překvapení až do poslední chvíle. Čím dříve člověk zjistí, jak na tom skutečně je, tím větší má šanci připravit se na stáří a případné chyby v evidenci ještě řešit.
