Článek
Podnikání přináší svobodu, možnost rozhodovat o vlastním čase i šanci vydělat si podle svých představ. Má ale také svou odvrácenou stránku. Stačí několik nezaplacených faktur od odběratelů, ztráta důležitého zákazníka nebo nečekaný výdaj a podnikatel, který ještě nedávno bez problémů hradil všechny své závazky, se může dostat do vážných finančních potíží. Pokud má navíc sjednaný podnikatelský úvěr, může se situace rychle zkomplikovat. Právě na takové případy se chce zaměřit Ministerstvo financí, které připravilo návrh změn na ochranu živnostníků a dalších podnikajících fyzických osob.
Proč je taková změna vůbec potřeba? Když si běžný spotřebitel půjčuje peníze na osobní potřebu, vztahují se na něj zvláštní pravidla ochrany spotřebitele. Jenže pokud si peníze půjčuje jako podnikatel na financování svého podnikání, nemá automaticky stejnou ochranu. To může být problém především pro drobné živnostníky, kteří si půjčují u profesionálních poskytovatelů úvěrů, ale nemají stejné možnosti jako velké společnosti při vyjednávání smluvních podmínek.
Ministerstvo financí proto v září 2026 představilo návrh novely, která má postavení podnikajících fyzických osob posílit. Jejím cílem je především zabránit tomu, aby se z původně zvládnutelného dluhu kvůli vysokým nákladům, úrokům a sankcím stala neřešitelná finanční spirála. Navrhovaná opatření by se mohla týkat až dvou milionů lidí, kteří mají v České republice živnostenské oprávnění. Neznamená to však, že všichni tito lidé podnikají aktivně nebo že každý z nich má podnikatelský úvěr.
Jednou z nejdůležitějších navrhovaných změn je omezení požadavku na předčasné splacení budoucích úroků. Představte si například živnostníka, který si na rozvoj svého podnikání půjčil peníze a řádně splácel několik měsíců. Potom mu ale vypadne významná zakázka a začne mít problém s pravidelnými splátkami. Věřitel se rozhodne úvěr zesplatnit, tedy požaduje, aby dlužník splatil celý zbývající dluh najednou.
Podle současného stavu popsaného ministerstvem může věřitel v takové situaci požadovat nejen zbývající jistinu, ale za určitých podmínek také úroky za celé zbývající období úvěru. A právě tato povinnost může podnikateli, který už má finanční problémy, situaci ještě zhoršit.
Návrh chce pravidla změnit. Pokud by došlo k zesplatnění úvěru, věřitel by mohl okamžitě požadovat pouze nesplacenou jistinu, nikoliv úroky za celé budoucí období dopředu. Ty by nabíhaly postupně až do splacení jistiny, ale nebylo by možné požadovat je předem ani z nich následně účtovat úroky z prodlení.
Ukažme si to na jednoduchém příkladu. Živnostníkovi zbývá splatit jistina ve výši 100 000 korun a úroky za zbývající dobu úvěru by činily dalších 50 000 korun. Pokud by věřitel úvěr zesplatnil, mohl by podle popsaného současného režimu požadovat okamžitě celkem 150 000 korun. Podle navrhované úpravy by mohl ihned požadovat pouze zbývající jistinu 100 000 korun. To samozřejmě neznamená, že by podnikatel nemusel úvěr dál splácet nebo že by mu budoucí úroky automaticky zmizely. Rozdíl je v tom, že by nemusel najednou hradit i úroky za celé období, které ještě neuplynulo.
Pro člověka, který se snaží zachránit své podnikání, může jít o podstatnou úlevu. Když mu chybí peníze na běžné provozní výdaje, požadavek na okamžité zaplacení celé částky včetně budoucích úroků může výrazně snížit šanci, že se ze situace dostane. Omezení takové povinnosti má pomoci zabránit tomu, aby se finanční problémy dál prohlubovaly jen kvůli způsobu výpočtu dluhu.
Další část návrhu se týká notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti. Ty mohou věřitelům za stanovených podmínek umožnit rychlejší vymáhání pohledávky, aniž by museli nejprve absolvovat běžné soudní řízení o zaplacení dluhu. Takový nástroj může být užitečný, pokud je sjednán transparentně a dlužník rozumí tomu, k čemu se zavazuje. Problém ale nastává, pokud člověk plně nechápe důsledky podepisovaného dokumentu nebo není dostatečně informován o rizicích.
Navrhovaná změna má proto posílit ochranu při sepisování těchto notářských zápisů. Podnikatel by měl být při jejich sepisování osobně přítomen a notář by mu měl vysvětlit význam dokumentu i možné důsledky nesplácení. Cílem je omezit praktiky, při kterých dlužník nemusel být o závažnosti svého závazku dostatečně poučen a mohl se následně dostat do rychlého vymáhání dluhu, případně až do exekuce.
