Článek
Pasečná, dnes klidná osada v srdci Šumavy, má za sebou bohatou a dramatickou historii. Leží v katastru obce Přední Výtoň v okrese Český Krumlov a její příběh odráží osudy mnoha pohraničních vesnic na česko-rakouské hranici. Tento profil si klade za cíl informovat o sanaci přírody v okolí Pasečné a ukazovat krásy tohoto nejjižnějšího cípu České republiky.
Ves vznikla ve 13. století na staré obchodní cestě, ale první písemná zmínka v rožmberském urbáři o ní pochází z roku 1379. Původní název vsi je volně překládán jako Planičova paseka - planičem byl člověk, který za účelem získání a obdělávání zemědělské půdy vymýtil kus lesa - takto mohla Pasečná vzniknout.
Nejinak tomu je i nyní, když se v okolí Pasečné rozkládají četné paseky a zarostlé louky s využitím pro zemědělství a pastvu. V polovině 19. století se stala Pasečná samostatnou politickou obcí - spadala pod její pravomoc celá řada okolních sídel. Všechny ty okolní osady, samoty a mlýny se vyznačovaly svojí výstavností a bohatým společenským životem. Usedlosti měly charakteristické rysy - zpravidla to byly dvou až čtyřstranné selské dvorce s patrem. Sídla byla mezi sebou spojena cestami, z nichž mnohé překračovaly hranice do Rakouska.
České osady byly od těch rakouských sice státní hranicí odděleny, nicméně představovaly společně s rakouskými vískami jisté civilizační pouto - chodilo se na nákupy a návštěvy, tancovačky, poutě a výlety. Některé osady se tak nacházely naproti sobě, některé z nich měly i stejný název (česká Horní Ureš x rakouská Dolní Ureš, česká Morau x rakouská Morau).
To, jak ten kus země i nám Bohem daný v dědictví vypadá dnes, si může každý ověřit na vlastní oči a srovnat navíc s rakouským sousedstvím, které má život.
Středověké počátky
První písemná zmínka o Pasečné, tehdy známé jako Reiterschlag, pochází z rožmberského urbáře z roku 1379. Ves byla součástí panství mocného rodu Rožmberků. Název „Reiterschlag“ v překladu znamená „jezdcův úder“ nebo „jezdecký mýtinový úder“, což může odkazovat na původní odlesnění pro osídlení.
Válečné a poválečné změny
V letech 1938–1945 byla Pasečná připojena k nacistickému Německu. Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a vesnice byla přejmenována na Pasečnou. V roce 1950 byla vedena jako osada obce Frymburk a později se stala součástí obce Přední Výtoň.
Pohraniční pásmo a zánik
V letech 1956–1958 byla většina původních domů, včetně kaple, zdemolována. Na jejich místě vznikly zemědělské stavby a nové domy pro zaměstnance Agrokombinátu Šumava. Byla zde postavena kasárna Pohraniční stráže, která po zrušení útvaru sloužila jako soukromý penzion.
Památník padlého četníka jako první oběti 2.světové války
U cesty mezi Pasečnou a Multerberskými Chalupami stojí kamenný pomníček s vyrytým česko-německým nápisem: „IN MEMORIAM Zde padly první výstřely během vyhrocujícího se nacionalistického šílenství dne 21.9.1938. Ze zálohy zde byl příslušníky Freikorpsu zastřelen Antonín MĚSÍČEK, četnický velitel z Rychnůvku. Zemřel 23.9. 1938. To byla první oběť vraždění. Jako odplatu za tento čin položili další lidé své životy v letech 1945-1946. Vzpomeňme všech obětí i těch dalších, kteří následovali.“ Pomník doplňuje tabulka s Měsíčkovou fotografií pořízenou v 30.letech v Rychnůvku.
Současnost
Po roce 1990 se Pasečná otevřela turistům a stala se vyhledávaným místem pro rekreaci. Díky své poloze v Chráněné krajinné oblasti Šumava nabízí návštěvníkům klid, čistou přírodu, vlastní turistické a běžkařské trasy, a také možnost poznat historii tohoto kraje. Nyní se penzion proměňuje na rodinný resort, kde nabídne možnost turistům a cestovatelům odpočinek při jejich dobrodružstvích na polozapomenuté části Lipenska a Šumavského národního parku.
1.https://czwiki.cz/Lexikon/Pasecna
2.https://www.zdeneksmida.cz/rozbor-pohranicnich-lokalit/sumava/rozbor-lipenska.html?utm_source=chatgpt.com
3.lipensko.cz
4.https://www.soupispamatek.com/okres_kaplice/foto/pasecna/pasecna.htm
