Článek
... kopnu ho do zadku, seberu mu pytel, ulomím rohy, utrhnu řetěz, pošlapu křídla. Tak a podobně mohou dnes navečer znít sebevědomá prohlášení mladších školáků. A se znalostí věci sebejistým tónem pokračují. To nejsou čerti! To jsou větší školáci a převlékli se za čerty a Mikuláše! To přece každý ví! Zasvěceně poučují menší děti, aby se pohádkových postaviček nebály. Upřesněme, že je dopoledne a do řádění čertů zbývá ještě několik hodin.
Čas se rychle posune. Snáší se tma, je chladno, někde i mlhavo a mokro. Zdá se, že nepříznivé počasí dětem až tolik nevadí. Mají jiné starosti. Ty starší se v převlečení čertů, andělů a Mikulášů přesouvají od domu k domu a od dveří ke dveřím. Mladší děti se těší, ale současně je svírají obavy a strach. Výsledkem je prožívání rozporných pocitů a kritické zkoumání vlastního chování za pomoci rodičů. Byl jsem hodný a dostanu dárek? Nebo jsem zlobila a vezme si mě čert? Co bude potom?
A pak přijde onen čas. Původní hrdinství čerstvých školáků, furiantství, vyhrnuté rukávy, jistota a nadhled jsou pryč. Mění se ve strach, natahují moldánky, drží se maminek za sukně a tátů za kalhoty a oči mají plné obav ne-li dokonce zděšení. Krčí se za nimi a slibují, co by jindy neslíbili a co se jim s vysokou pravděpodobností nepodaří v následujících měsících splnit. Schovávají se ve vzdálených místnostech za nábytkem, lezou pod postele a doufají, že je čerti nenajdou. Psychologové radí, že by děti neměly být strašeny čerty a už vůbec by se jim nemělo hrozit, že je dají do pytle a odnesou. Takové zastrašující výroky jsou podle odborníků již psychickým týráním dítěte, protože dítě si je neumí správně vyložit. Nemají potřebný odstup a nadhled.
Čerti by neměli děti fyzicky trestat a už vůbec by se neměli snažit je strkat do pytle. Už samo setkání s čertem může psychicky labilnějším dětem způsobit duševní trauma. Rodiče bázlivých dětí by neměli čerta pouštět přes práh bytu, protože domov má zůstat bezpečným místem, kde není pro symbol zla místo, a jako prostor zastání a jistoty. Pokud do něj čert vstoupí, dítě „ví“, že tam může přijít kdykoli. Každé dítě nemusí dopadnout po konfrontaci s čertem špatně, v každém případě jde o určité psychotrauma, jež může nabýt dříve nebo později menších i větších rozměrů. Dopady jsou různé - průjem, poruchy spánku, zhoršení soustředění, zdánlivě neopodstatněné obavy a vzlykání, „bojácné“ dotazy a další projevy.
Zatímco s andělem a s Mikulášem zpravidla nejsou žádné potíže, snad jen by někdy mohli být více autentičtí, pak sehrát úlohu čerta není až tak jednoduché. Například pekelník by si měl být vědom, že nemá požívat alkohol. Když zůstane střízlivý, vytváří předpoklad, že neztratí soudnost a cit pro situaci a že správně odhadne hranice své role. Pod vlivem alkoholu se lehko stane, že se dítěte méně šetrně dotkne a vystraší ho více, než je žádoucí a možná i zdrávo. Uvidí-li silně vyděšené dítě, měl by poznat, že další mávání pytlem, řinčení řetězy a připomínání pekla zdaleka není optimálním postupem. Naopak dopadem zpravidla bude velmi silný negativní zážitek dítěte, který může dříve nebo později odstartovat jiné škodlivé projevy jako například strachovou reakce na jakoukoli novou situaci. S čerty holt nejsou žerty. Projeví dostatek citu pro situaci? Nebo již myslí na odměnu a aby se přemístil na další štaci?
Jak se ukazuje, ani obyčejná návštěva tradičních zjevení není až tak snadná a prostá rizika a nebezpečí. I když se akce dobře zvládne doma, nemusí být pro dítě vyhráno. Jistě se setká s názory a reakcemi jiných dětí, jež nebudou jen žádoucí a příznivé. Možná něco vyslechne od samotných dospělých, jejichž poznámky nebývají vždy v jednotě. A je ještě jeden neblahý zdroj informací. Jistě nepůsobí dobře, když se dítě podívá z okna do večerní tmy a spatří takové jevy, kdy například Mikulášové, čerti a andělé močí u paneláku, kopou do popelnic a převracejí je, případně jak s chutí pokuřují, popíjejí alkohol, pokřikují neslušná slova anebo vrávorají zmoženi nabídkou pití pestrou co do druhu a objemnou co do množství. Zcela stačí, když se před dětmi handrkují a tahají o vydělané mince. Když letos už akci nestihneme dobře zorganizovat a případně napravit, máme šanci zase za rok. Není ostudou a průšvihem chybu udělat. O ně jde, když je budeme opakovat.
