Článek
Ne všichni možná znáte obrázek, který se odehrává každý všední den před školami, zejména před velkými. Po zvládnutí nesnadných ranních procesů sem přijíždějí rodiče ve svých vozech. Automobil zastaví, rodič vystupuje, jde otevírat dveře, často po obou stranách. Důvod je prostý - vystupují jeho děti. Zde pro část z nich všeobjímající péče matek a/nebo otců končí. Dál jsou nuceny jít samy.
Ne však všichni. Někteří rodiče jsou nastaveni, že jdou obrazně i skutečně ještě dále. Svým potomkům nesou tašku a průběžně jim připomínají, co mají dělat. A někdy jim otevírají dveře i od školy. Myslím, že souvislost s ministry a s jejich pobočníky, tajemníky, asistenty a sekretáři a s jejich ženskými protějšky se jeví zcela nabíledni. Vyjmenovaní funkcionáři vlastně konají totéž, jen obsah jejich slovní produkce bude / opravdu? / trochu odlišný. Dodatkem je, že část rodičů odcházejícím potomkům mává. Jiní vkročí do šatny, kde jim pomáhají s přezouváním. Další ještě počkají, až jim synek či dcerka zamávají ze třídy, kde začínají výuku. Poté jsou jako rodiče ujištěni, že vše je v pořádku, oni pro své dítě udělali maximum a dobře přispěli k jeho životu, výchově a formování osobnosti. Spokojeni nasedají do svých vozidel a míří do zaměstnání. Leckdy se děje něco, co děti ze školy nevidí.
Často se jejich chování za volantem změní a od mírumilovných osůbek se převtělí do poněkud podrážděných a agresivních řidičů. Nazlobeně mění jízdní pruhy, jedou v těsném závěsu, dochází k používání neslušných slov, bubnují na klakson, „vysvěcují“ auta před sebou, někdy tzv. trestají drzé chodce atd. Prostě docela obvyklý obrázek. Samozřejmě existují pozitivní a negativní dopady jednotlivých kroků a procesů. Jak asi vypadá oblast mezilidských vztahů? Kolik oni sami vykonají k jejich rozvíjení a obohacování? Jsou v práci vůbec spokojeni? Chce se jim tam být a vrhat se do plnění úkolů, řešení problémů a do dosahování cílů? Jak by asi dopadla jejich sebereflexe a poskytnutá zpětná vazba? Docela užitečná kapitola pro úvahy někdy jindy.
Je žel pro dnešní dobu spíše charakteristické, že rodiče skoro všechno plní a vykonávají za své děti. Zcela zákonitě se sem vkrádá otázka - jak budou vypadat za 5, za 10 a třeba za 20 roků. Je možné, že jim někdo bude předkládat dokumenty a otevírat dveře. Šance je však spíše menší než větší. Řekl bych, že otevírat dveře se jim budou, půjde o automatickou reakci, až se oni s nářadím a nástroji pro uklízeče a uklízečky budou přesouvat do další části budovy. Zde bych se rád odvolal na koncept, který jsem uvedl v souboru zamyšlení nad školami a jejich prostředím a procesy v něm. Jedná se o chytré a hloupé žáky. Už na prvním stupni někdy můžeme vidět zřetelné rozdíly.
Celá oblast není tak snadno uchopitelná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Zřejmě bude mít výhodu a užitek zde provést ještě alespoň jedno zastavení.
