Článek
Čáry a kouzla - stále fungují?
Možná mávnete rukou. Nacházíme se již dost daleko, tj. v 21. století, kdy vědecký a technický pokrok uhání mílovými kroky kupředu, vyřešil skoro všechny problémy a značně usnadnil náš život. Kdo by věřil na duchy, úkazy, znamení a na podivné síly? Jenže neberme vše jednoznačně. Stačí, když se na chvíli zamyslíme nad následujícími prvky.
Mnozí sami leccos znáte, je pátek třináctého, jste / někým? / nuceni vykročit levou nohou, aby zkouška dopadla dobře, poplivat, pokřižovat se, pozor na přeběhnutí černé kočky přes cestu a mnoho dalších. Radí vám, abyste si vzali stejný oblek, v němž jste minule uspěli se svým projektem. Řadu rituálů mají sportovní týmy a jejich hráči pevně věří, že jim pomáhají. Mohli bychom uvést mnoho dalších. Ano, zdá se, že řada věcí opravdu funguje. Ono si stačí vzpomenout, jak na někoho myslíte a on se zanedlouho objeví nebo aspoň zatelefonuje. Když ovšem uplatníme průměrnou úroveň kritického myšlení, dojdeme k poznání, že leccos naopak vůbec nevyjde. Vždyť kolikrát jste na někoho čekali, mysleli a moc si přáli, aby se dostavil. Dlouhé hodiny se nic nedělo. V části případů se nikdy neukázal atd. A nedošlo ani k posunu. Hodí se více věcnosti a střízlivosti.
Ve zmíněné oblasti ale nejsou k dispozici průkazné statistické údaje, které by něco jasně potvrzovaly. Na druhé straně lze použít tvrzení, že uvedená oblast nefunguje, které je také pravdivé, jak potvrdí naše osobní zkušenost. Jaké lze předložit argumenty? Proč sportovní celek, který rituály věrně zachovává, nevyhrává stále? Proč občas prohrává a remizuje? Jak se dívat na tzv. vítězné vlny a porážkovou mizérii? Pak stojí tvrzení proti tvrzení, není se oč opřít. Situace se dále komplikuje. A do všeho vstupují tzv. numerologové, hádačky z dlaně, z křišťálové koule, z kávové sedliny, tvůrci horoskopů s univerzální platností ad. Jak se říká, víra tvá tě uzdraví. Tady je platnost poměrně dost vysoká. Bylo již vícekrát změřeno, jak silně působí psychologické aspekty a zejména konkrétní osobní vlastnosti. Pro leckoho špatnou zprávou je, že je nutno si zde mnohé odpracovat. Jinak řečeno - věnovat čas, energii, úsilí a projevit více vytrvalosti, vůle, sebe/kázně a především pokory.
Každý občan si zde patrně musí postoj a závěr učinit sám. Leccos se zdá být určeno, ale proč například násilnou smrtí umírají dobří, slušní a pracovití lidé, zatímco lumpové, podvodníci a podrazáci přežívají? A občas dost dlouho. Jako se o tom dost mluvilo v době, kdy na onen svět odešel J. Lux, kterého lidé považovali za posledního slušného politika. A proč pijani vyváznou z dopravních nehod lépe než jednotlivci, kteří předpisy dodržují a s alkoholem v krvi by za volant nikdy nesedli? Nebo jde taky jen o dojem? Možná, spíše hodně totiž záleží, jak co lidé vnímají. Podle ověřených poznatků odborníků na prožívání, myšlení a chování je správné konstatovat, že lidé vidí a slyší, co vidět a slyšet chtějí. Jinými slovy - co se jim lidově řečeno nehodí do krámu, před tím zavírají oči a tváří se, jako kdyby věc neexistovala. Spíše podvědomě upřednostňují jevy a procesy, které se jim zamlouvají a hodí se k jejich způsobu výkladu světa. A ještě bychom neměli opomenout jednu významnou příčinu víry. Jestliže něčemu nerozumím, na něco jsem krátký, a přesto chci mít aspoň trochu jistoty a světla, pak se obrátím do světa magie, čar a kouzel.
Čáry a kouzla - co vše za nimi najdeme?
Mimochodem se zjistilo, že vzpomenutý svět spojuje lidi, kteří by se k sobě nijak nedostali, třeba ministra s chudákem, mladého se starým, úředníka se zemědělcem. Všichni do jisté míry věří na projevy magie, na neviditelné magické síly, obrazce, zjevení, čísla, konstelace hvězd a další prvky a v jejich vlivy a na řadu dalších prvků a jejich dopady. Proto neperou prádlo v den, který kdosi určil jako nevhodný, aniž bychom dnes vůbec znali konkrétní důvod, racionální a věcný především. Podobně kolují doporučení, co by lidé měli položit na vánoční stůl, aby… a nezapomeňte na šupinu pod ubrus! Jistě se vám zvýší finanční příjem. Kéž by bylo vše tak snadné. Další upozorňují, co se ne/má jíst na Nový rok. S peřím uletí štěstí. Jako kdybych slyšel vzkaz „nestarej se, nemysli, dodržuj stanovené rituály a budeš se mít dobře.“ Jenže znám dodržující osoby, a stejně se jim valně nedaří. Asi bychom se měli spoléhat na svou hlavu a na vlastní ruce. Trochu se mi připomíná nabádání lékařů a poradců pro životní styl, jak se máme starat o svoje zdraví, stravování a další důležité prvky. Přestože je vyslovují autority, je jen několik procent osob, které je dodržují. A mají výsledky.
Při pátrání po světě magie, čar a kouzel narazíme - a neměly by vás překvapit - na různé projevy - modlení, přinášení obětí, zaříkávání, používání amuletů, různé talismany, cesty kamsi daleko / za opravdovým Já? /, vyhledávání šamanů, návštěvy kartářek, používání skleněných koulí, kyvadélek, házení bot, vaření lektvarů, řeči zvířat ad. Kdo by prohlásil, že kráčí o využití až zneužití vědomostí a úkazů pro řešení různých situací, s vysokou pravděpodobností by se dostal hodně blízko k pravdě. Je výzvou do diskuse, zda by se jí chtěli dobrat i jiní. Všichni bezpochyby nikoli. A důvod? Museli by místo pasivního spoléhání na osud a čáry zaujmout rozumný postoj, projevit aktivitu, pracovitost, kázeň, prvky vůle a především osobní odpovědnost za sebe a za procesy v okolí. Komu by tohle sedělo? Pro koho by šlo o příjemnou a žádoucí cestu? Je snazší si sednout, sledovat TV a cosi uzobávat. A lamentovat…
Podívejme se ještě krátce na pozici organizátorů, pořadatelů a vykonavatelů čar a kouzel. Kdyby mohli a chtěli se přiznat, patrně mnohdy platí - čím hůř, tím líp, protože čím víc lidi klesnou na dno, tím více jsou bezradnější a zoufalejší a tím spíše sahají po pomoci a je jim často jedno, nakolik racionální bude. Proto se zjevují osoby nabízející různé prostředky, o nichž lze účinně pochybovat. Zkušenosti jedinců, kterým bylo pomoženo, hovoří docela jasně - s odstupem doby se diví, jak mohli být tak naivní a hloupí. Vždyť osoby nabízející různé prostředky se tvářily tak důvěryhodně, přesvědčivě a tak moc jim záleželo, aby se trápení zkrátilo a kritická situace se zdárně vyřešila.
V samém závěru přidám zdánlivý paradox - víra v nadpřirozené síly trvá navzdory stále se zrychlujícímu technologickému pokroku a jeho dokonalejším výsledkům. A někdy můžete mít dojem, že dokonce posiluje. Patrně zde působí prvek a pocit - „jestli už člověk všechno ví a ovládá, a přesto se to děje, je třeba se bát.“ Snad dostatečně silný podklad pro vysvětlení živné půdy pro věřící v kohokoli a v cokoli. Myslíte, že tu chybí logika? Leccos je možné zde pochopit. Řada lidí nestačí současnému technickému a zejména informačnímu tempu, a tak mezi jejich reakce patří stagnace nebo návrat do nižších poloh, které zaujímali a jimiž kdysi prošli. Obrat k nadpřirozenu má ještě několik dalších výhod. A nikoli malých.
Jako kdyby se člověk vyzouval z povinnosti a úkolu něčemu rozumět, cosi přijímat a chápat a především mít osobní odpovědnost za své myšlenky, pocity a činy. Spoléhá, že procesy jsou nějak a někým řízeny mimo něj. Jestliže za ně nezodpovídá, dostavuje se pocit uvolnění a úlevy. Vždyť ono to nějak bude. Je moc úkolů a starostí, a proto je jedinec rád, když se může na něco a na někoho spolehnout. Navíc je lehčí, jestliže má na koho svalit vinu, pokud se něco nepodaří. Jak se obecně ví, lidé nehledají vinu u sebe, ale snaží se ji nacházet u ostatních. Jde o přístup v souladu s koncepcí „já jsem v pořádku, potíže a nedostatky mají jiní“. Asi se máme ještě hodně co učit, poznávat, chápat a konat. Musíme však postupovat bez čar a ne vždy přímočaře.
