Článek
Možná se někomu nezdá, ale kráčí o velmi aktuální otázku a docela velký problém. Již včera, má vliv na dnešek a potáhne se do budoucna. Konečně, každý může posoudit sám s využitím příštích řádků a odstavců.
Mnozí z Afričanů vnímají, jak se jim směrem od řady zemí, často velkých a významných světových hráčů, dostává stále se zvyšující pozornosti. Jak nebude žádným překvapením a ani tajemstvím, ve hře je obrovské nerostné bohatství, které se na tmavém kontinentu nachází na řadě míst. Pokud někomu vzrostla zvědavost a zároveň má alespoň základní informace, jak dříve probíhal vývoj daleko od nás na jihu, již tuší cosi nelehkého ve vzduchu.
Máme-li mluvit o pocitech, dojmech a zkušenostech Afričanů, pak bychom měli použít pojmy jako napětí, strach, obavy, zloba, naštvanost, nespokojenost, zklamání, zrada, prospěch, využití, zneužití, roztrpčení, ponížení a jim blízké. Není totiž nadsázkou napsat, že uvedený světadíl se stal cílem mnoha výzkumných a především dobyvačných výprav z Evropy. Tehdejší hlavní země si na různých územích porobily místní národy a vytvářely si četné kolonie. Jak se ví, jejich králové a jiní po nich jdoucí potentáti je brali především jako bohaté zásobárny pro vlastní rozvoj a často i rozkvět. Nepodám úplné podklady, ale zkráceně a jmenovitě šlo o komodity jako levná pracovní lidská síla / zde si stačí cosi připomenout o otrokářství a mj. převozu milionů černochů do Ameriky /, těžba dřeva, kamene a později velmi cenných diamantů. Dnes patrně nikdo nespočítá škody, k nimž došlo. Nemluvě o počtech mrtvých obyvatel, kteří byli nuceni pracovat v krutých podmínkách.
Co se změnilo? Po určitém útlumu v minulých desetiletích předchozího století se Afrika znovu dostává ke slovu. Velkým důvodem je neochota, spíše politická nemožnost, části vyspělých zemí odebírat nerostné suroviny od Ruska, které již nějakou dobu vystupuje jako agresor ve válečných bojích na půdě Ukrajiny. V současnosti můžeme být svědky, jak na tmavém kontinentu investují významné státy, jmenovitě Čína, Brazílie, Indie, USA, Turecko, Indonésie a právě také Rusko. Začala nová etapa boje. Velmi ostrého! Bedlivý pozorovatel si všimne, že aktuální hráči, tj. velmoci prokazují jistou přizpůsobivost. Už nepostupují dřívějším systémem drancování, plundrování a vykořisťování, ale snaží se vedoucí představitele afrických zemí získat konkrétními nabídkami a výhodami. Pochopitelně sledují zejména vlastní zájmy. Myslí se příchozí a nabízející země i místní vrchnost.
Tak se stává, že nejchudším Afričanům opět mnoho nezůstane. Čeho se mohou dočkat kromě tradičních očí pro pláč? Jsou známy země, kde se nerostné bohatství těží přes sto roků, a přece v zemi najdeme minimální pokrok. Kupříkladu elektrický proud mnohde doposud není zaveden vůbec a ve větších městech ho lze využít pouze několik hodin za den. Jako samostatná kapitola vystupuje životní prostředí. Zdaleka nejde jen o emise. K čemu tamním obyvatelům budou moderní silnice, když je po několika měsících a třeba i letech rozjezdí těžká nákladní auta? Budou jen smutně přihlížet, jak se bohatství opět vyváží a vzdaluje, zatímco oni budou živořit? Kdo by se divil, že kladou přepravě překážky a navrtávají ropovody?
Až budete do rukou brát nástroje s nabídkou fungování moderních informačních a komunikačních technologií, zamyslete se, odkud se berou materiály součástky. Kupříkladu jaký je asi podíl práce dětí v naprosto nevyhovujících podmínkách. Příště si sdělíme více.
Odkaz na pořad na ČRo Plus:
Evropa chce minerály z Afriky, musí ale smazat koloniální stín. O vliv soupeří s Čínou i Tureckem
Vinohradská 12 - 26. listopad 2025
