Článek
Pojmy z titulku bude každý znát. Ale ne všichni asi budou mít informaci, jak spolu souvisejí. Nebo se jim nedostává potřebné představivosti. Případně kombinačních možností v jejich myšlenkových procesech. Jde o natolik pevné spojení, že spolu mohou vystupovat v titulku? Brzo uvidíme.
Mezi možná vysvětlení se zařadí stav, kdy dítě je malého vzrůstu a zrovna se kolem něj nachomýtne větší pes. Výškově se poté ocitne pod úrovní psa. Proto nebude vidět část osob a předmětů, které se nacházejí za ním. Pes „stíní“. Někdy je uspořádání dokonce takové, že by pod ním mohlo projít. Myslí se bez sklonění hlavy. Podobně si někdy hraje s rodiči, že prochází mezi jejich nohama a hrají si na tunel. Řadu dětí uvedená aktivita baví. U psa si nejsem jist. Třeba by nebyla pro zvíře zajímavá a spíše by se mohlo cítit v ohrožení. Na rozdíl od mínění majitelů psů, kteří tvrdí, že „jejich miláček nic nedělá“ občas dochází k velmi nepěkným jevům a událostem. Důkazem nám poslouží medializované případy menších i vážnějších napadení dětí a dospělých ze strany psů. Pokud bychom brali v potaz velikosti obou živých organismů, dočkáme se též opačné verze, kdy spatříme dítě nad psa. Občas by bylo až dvakrát či třikrát.
Někdy se potkáme s verzí, kterou lze nazvat dítě jako pes. Leckomu již v hlavě naskočí konkrétní obrazy. Třeba srovnání chování. Tady je pravdou, že pro část dětí by srovnání bylo dost lichotivé, neboť zdaleka neumějí tak poslouchat jako psi. Proč by se vlastně měly snažit, když je rodiče rozmazlují a netrestají? Na co se omezovat? Proč se vzdávat libých pocitů a něco muset, „když se přece nemusí“. Časem se přesvědčí, že matky i otcové jenom „straší“, ale ve skutečnosti jim nic nehrozí. Bude se nám sem na dvakrát hodit známá životní moudrost - „pes, který štěká, nekouše“.
Rád bych předvedl konkrétní příklad, který mě nedávno k dnešnímu názvu přivedl. Můžeme si představit velmi živého chlapce. Leckdo by ho označil za zlobivého. Při pohledu na něj by se dalo souhlasit. Nepostojí, neposedí, vypadá, že poslouchá jen na půl ucha, nesoustředí se. Patrně má nadbytek energie. Jeho otec se o něm vyjádřil, že pořád otravuje a nejhorší pořízení s ním je přes zimu. Jak nemůže ven, jde často o tzv. hrozné chvíle. Později dodává, že jak se blíží jarní týdny, stav se zlepšuje. Co svými slovy myslí? Vlastně my si hned můžeme sdělit, co vysloví - nyní bude jaro a kluk se venku vylítá a bude od něj pokoj. Kdo bude rychle a pořádně přemýšlet, spojitost ho napadne - má na něj pohled jako na psa - vypustit, nechat vylítat, vymočit, vykadit… a zavolat domů. Jak se budeme dívat na oblast důstojnosti dítěte? V jakém prostředí vyrůstá? Jaké hodnoty, postoje a názory si osvojí? Co vše se mu sděluje jako tzv. životní poselství? A jak se bude poté jako větší chovat ke svým partnerům a později ke svým dětem? Raději se ani nebudu pitvat v občasném reálném ději, jak lidé věnují svým psům více času a častěji svou přímou živou řeč než blízkým osobám! Stačí se zamyslet nad stavem u sebe a poohlédnout se v okolí…
