Článek
Kdo by si myslel, že se budu věnovat studiu při zaměstnání, večerní škole a dokonce si široce připomeneme scénky z kultovního filmu „Marečku, podejte mi pero“, kde se vzdělává současně otec a syn, bude se mýlit, byť by se nesporně jednalo o pozitivní a zábavné vzpomínání. Dnešním tématem bude - co by dospělí mohli a měli dělat, když se jejich dětí týká brzký nástup do školy.
Jako první leckoho napadne dát dohromady materiální stránku, tj. zkontrolovat školní brašnu, kde se často najde pár nehezkých zbytků z konce předchozího školního roku. Dále nakoupit obaly na knihy, které dítě v červnu doneslo. Něco určitě zbylo. Ale kam jsme je před pár týdny uložili? Ověřit kvalitu a úplnost psacích potřeb, věcí na Tv, Vv atd. Součástí starostí se často stává oblečení. Nezapomeňme, že děti velmi rychle rostou. Proto často dochází k překvapení, co vše mu už je malé a co nepůjde použít. Tak se dospělí musejí chystat na další finanční výdaje. Jako kdyby nestačilo, co doposud byli nuceni pořídit.
Dalším nápadem bývá se začít s potomkem učit. Některým matkám či otcům se tu podaří zavést trochu systém. Rozumným přístupem je od počátku srpna se ke škole po malých kouscích vracet. Výhody jsou nasnadě. Jednak dítě nezapomene na školu jako instituci, která nutně a významně patří do života člověka, takže i jeho samotného. Jednak se z hlavy nevytratí, co se předtím ve škole vyučovalo. V neposlední řadě platí, že je třeba udržovat povědomí řádu. Mnohé děti ho nemají v průběhu školního roku. Natož během prázdnin. Ne nadarmo se hovoří o rozpustilosti, divokosti, nekázni a zvlčelosti. Řada rodičů by si zajisté řekla své. Uzavřu podkapitolku, že rodič nenahrazuje úsilí paní učitelky. Spíše by měl sehrávat motivační, podporující a mírně organizační roli. A je vhodné vše doplňovat svou pozitivní zkušeností se školou. Jak se bude těšit dítě, když od svých rodičů průběžně slýchá výroky jako - „mně to taky ve škole nebavilo“, „chodil jsem tam nerad, ale musel jsem“, „nějak jsem se to snažil vydržet“ atd. Co pak asi mohou od svých nástupců čekat?
Blíží se sám nástup do školy. Poslední dny by měly proběhnout ve znamení přivykání. Není chybou pět dní dopředu vstávat jako do školy. Ozvou se námitky, že je správné si volna a ranního nemusení a lenošení užít do finiše. No - každý si může vybrat. Kdo neumí rychle přepínat, bude na počátku září cítit silný náraz. Mohl ho výrazně zmenšit včasným tréninkem. Záleží na vzájemné znalosti a na míře osobní odpovědnosti.
V každém případě je potřebné si vytvořit příznivé podmínky pro první školní den. Tak především včas stát, aby se nikdo nedostal do stresu. Je světlo, tak proces půjde lépe a snadněji. Dítě lze motivovat, že dnešek bude ve škole krátký, ale hlavně se zase potká s kamarády. Nevyplatí se hrozit školou, obecně a ani dříve, než ještě začala. Včasný příjezd má tři důvody. Za prvé bývá riziko dopravní zácpy. Skoro všichni žel jedou do školy autem. Za druhé se děti chtějí ještě před školou domluvit, kdo kde a s kým bude sedět. Nebo se zaujímají tzv. výhodné pozice pro boj o místa. Chtějí jim matky a otcové udělat čáru přes rozpočet? Za třetí jde o prostor ke zjištění, jak se kdo posunul a zda bude možné a reálné si vylepšit pozici ve třídě. Jinak by se dalo napsat, že půjde o větší či menší přenastavení vztahů. A je-li času více, rozjede se povídání o prázdninových zážitcích. Jde o důležitou součást přepínání a přivykání staronovému režimu. Rodiče by svým dětem neměli výhody a příležitosti odepírat. U části úkolů a možností a rovněž u rizik se ještě zastavíme.
