Článek
Nevím, jestli jsem sledoval nesprávný druh médií, ale v části jsem zaslechl, že společné jednání u prezidenta ČR se zástupci vlády a s opozicí na téma důchodová reforma bylo věcné a proběhlo bez emocí. Sám jsem tam samozřejmě účasten nebyl, a tak nemohu věrohodnost oné zprávy posoudit. Přesto nebo možná právě proto mě vede ke krátkému zamyšlení.
Kdo by se aspoň stručně zamyslel, brzo se dobere k názoru, že se na Hradě sešly patrně stroje. Jak víme nebo si dokážeme představit, pracují pravidelně, obvykle spolehlivě a nemají citové výkyvy. Údajně na ně nemá vliv počasí, avšak mnozí řidiči by potvrdili, že po dešti se motoru auta jede o něco lépe. Takže přesně nevím, kdo se na Hradě sešel, i když jejich příjmení jsou známa. Svoje tvrzení se budu snažit podepřít několika výroky a argumenty.
Pokud by se jednání uskutečnilo bez emocí, pak mě napadá, že přítomní byli vytvořeni za pomoci umělé inteligence. Kdo by neznal současnou modelku, která ve skutečnosti neexistuje, přesto díky své sošné postavě vydělává na poměry obyčejného člověka neuvěřitelně vysoké finanční částky? Je-li umělá, s vysokou pravděpodobností neprožívá dojmy, pocity a emoce. Stalo se setkání na Hradě jakousi odvozeninou z ní? Jednaly tam uměliny? Jestliže dnes může být takřka jakákoli informace manipulována, nelze mít jistotu.
Od odborníků na prožívání, myšlení a chování lidí máme k dispozici cenné poznání, že emoce mají skoro všichni živí tvorové. Jistě nepůjdeme zkoumat blechy, komáry, mouchy a další, nicméně u psů, koček, myší, krys atd. jsou patrné. Dokonce se je podařilo změřit. Detaily je možné si vyhledat v příslušných odborných knihách.
Pokud bych sáhnul po svém oblíbeném nástroji, tj. po bohatství metody kritického myšlení, vyvstane mi v hlavě následující možnost. Zúčastnění jedinci emoce měli, ale neprojevovali je. Jinak by se dalo napsat, že prokazovali alespoň dostatečnou úroveň sebeovládání. K němu dnes patří dodržování zásad slušného chování, korektnost a kázeň. Zde se nacházejí dvě významné zprávy. Za prvé - reportéři z místa konání nám neřekli pravdu, když bylo popisováno setkání jako bez emocí. Jestli zde použili současnou oblíbenou slovní vatu v podobě „jakoby“, pak můžeme jejich sdělení, že jednání bylo „jakoby“ bez emocí, vnímat rozporně. Takže pak nevíme, jestli se tam pocity objevily či nikoli. Horším případem, který by neměl veřejnost překvapit, by bylo záměrné neuvedení pravdy. Ano, zajisté jsou sdělovací prostředky někým řízeny a kontrolovány. Z podstaty věci nemohou být nezávislé.
Za druhé předkládám zprávu kladného typu. Když si vezmeme úroveň debat v P-ČR, kam jsme si zvolili tzv. elitu národa, kde se objevují časté slovní útoky, obstrukce, hádky, výpady, urážky a jim blízké projevy, nelze než prezidentovu akci ocenit. Patrně se tam nehádali a neprali. Že by se podařilo aspoň trochu posunout úroveň debaty veřejných představitelů? Nejspíše bych předpokládal, že se tam pravé osoby - nikoli uměliny - opravdu sešly a svoje emoce potlačily, čímž se dostaly na břeh přetvářky a licoměrnosti. Sami víme, jací jsme borci, když někomu přejeme vše nejlepší, ale uvnitř si myslíme a cítíme cosi úplně jiného. Kupříkladu při návštěvě tchýně, příchodu nadřízeného, při potkání se sousedem apod.
Na všechny z nás se vztahuje působení psychologických mechanismů a zákonů. Logicky vyplývá, že bez emocí nikdo nebyl, není a nebude. Kdybychom dbali na vysokou úroveň a kvalitu komunikace, museli bychom se vysmát spojením jako „bezcitný lump“ či „bezcharakterní ničema“. Také oni mají svoje emoce a charaktery. Sdělující se snaží zaujmout a atraktivně referovat, zároveň však na sebe prozrazuje svoje chyby a nedokonalosti. Podobně jako kdyby dětský školní penál nazýval třeba čepicí nebo vzhledově podobnou krabicí mléka.
PS: Kdo je už dnes zvědav na druhé kolo řešení reformy? Já určitě. Jaké bude? Pokud zase bezcitné, je možné, že nakonec žádné důchody nebudou? Nebo se tak stane až ve třetím dějství setkání necitů?
