Článek
Pojem hračky patří ve výchově dítěte mezi nejfrekventovanější. Bez překvapení. Někdo by dodal, že kráčí o známou věc a není třeba zde nic řešit a vymýšlet. Stav vypadá, že vše již bylo objeveno a uskutečněno. Do značné míry můžeme souhlasit. Přesto se pokusím několik zmínek přidat a hodnocení si ponecháme na závěr.
Začnu nejjednoduššími informacemi. Obecně se dost ví, že hračky slouží především k rozvíjení jednotlivých prvků a vlastností dítěte. Máme je chápat jako určité pomocníky na cestě k cíli v podobě - využití jeho osobního potenciálu. Svoji nezanedbatelnou roli sehrávají také při naplňování tzv. vývojových úkolů. V neposlední řadě vystupují také jako „pracovní“ nástroje. Mezi konkrétní příklady patří hra na doktora/ku, pekaře, řidiče, učitele/ku ad. Děti až na výjimky velmi přesně kopírují chování a postupy dospělých. A jak „krásné“ situace a příhodné repliky si někdy vymýšlejí. Používání hraček je pro dítě zábavou, hrou, učením i prací. Tak by bylo možné se velmi krátce vyjádřit k poznatkům od odborníků na prožívání, myšlení a chování dětí.
Dětské hračky lze dělit na kousky pro nejmenší, větší a velké děti. Pro úplnost dodám, že vedle nich máme hračky také pro dospělé osoby. Dále známe skupinu hraček malých, středně velkých a největších. Důležitými charakteristickými znaky jsou zajisté tvary a zejména barvy. Děti mají rády jasné a zářivé, především dívky, jak se ostatně potvrzuje na jejich oblečení a na oděvech pro panenky. Nebo snad znáte růžové náklaďáky?
Možná si někdo vzpomene na zamyšlení pod názvem - Ošklivé hračky, které bylo publikováno nedávno / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-osklive-hracky-198425/. Smyslem bylo přiblížit, jak hračky vypadaly před dávnými roky a jestli jich dnes děti nemají příliš mnoho. Kdo má zájem se více dozvědět, patrně si materiál najde a obnoví si paměťovou stopu. Jde o dobrou věc - mít přehled.
Nezapomeňme, že tu působí různé psychologické mechanismy. Jedním z nich je, že hračka cizího dítěte se nám zdá lepší, hezčí a přitažlivější. Jde o cenné poznání, s nímž bychom se měli umět vyrovnat. Zní jako úkol, ale je naprosto opodstatněný - stačí si představit, co vše a jak v pozdějších časech závidíme kamarádům, přátelům, sousedům, spolupracovníkům atd. Pověstný je slogan o zelenější trávě na vedlejším pozemku. No někdy jde o pravdu. Kromě úhlu pohledu a způsobu vnímání záleží rovněž na kvalitě péče.
Nyní učiníme jistý odskok od běžné situace. Kam se míří? Napíšu - hračky v exekuci a hned bude o něco jasněji. O potížích mnoha osob víme, pro značnou část z nich je řešením provést exekuci. Málokdo ví, ale do nedávné doby rovněž právě hračky pod ni spadaly. Naštěstí se svého času ujala rozumná pozměňovací zákonná předloha a dětské hračky byly ze seznamu zabavovaných předmětů vyjmuty. V obecné rovině patrně budeme souhlasit, že šlo o správný krok. Děti se na páchání nereprezentativní činnosti zpravidla nepodílejí. Leckdy o ničem nevědí. Proč by měly být postiženy? Na druhé straně se může stát, že dítěti bohatých - myslí se provinilých a trestně řešených - rodičů zůstane tak mnoho hraček, že několikanásobně převýší počtem, výběrem a hodnotou předměty dětí v chudších rodinách. Tady už někdo může prohlašovat cosi o nespravedlnosti. Nejen proto hračky zůstávají na paškále.
