Článek
Někomu by v nadpisu mohla chybět zvratná částice „si“. Pak by ovšem duch titulku získal jiný význam a leccos by se následně muselo upravit. Proto setrvám u podoby, jaká nyní je.
Jako první krok bych zde připomenul zásady slušného chování. V nich se dočteme nebo jiným způsobem dozvíme, jak máme někoho konkrétního jiné osobě představit. Je důležité dodržet pořadí. V určitémrozsahu by se mělo přihlédnout k typu prostředí, v němž se aktuálně nacházíme. Zajisté se ukazuje dost velký rozdíl mezi nástupem na pracoviště či příchodem do restaurace, kde vysedává rozveselená společnost. Rád bych dnes předvedl dvě cesty, s nimiž jsem měl čest se seznámit.
V první verzi máme před sebou pohlednou paní, která svého času oslavovala jubilejní narozeniny. Jestliže již dospěla do onoho věku, řekla si, že sezve všechny, které cítí jako blízké a jichž si váží. Jak se dalo očekávat, problém vyvstane, když se sejdou, ale málokdo se vzájemně zná. Jak by mohla zvládnout případné komplikace, ke kterým se zvýšenou pravděpodobností dojde? Přítomní se na sebe budou zdvořile a zároveň křečovitě usmívat a… Plodem myšlení se jí po několika dnech stal zajímavý nápad. Hlavní otěže kolem přípravy přímo na místě nechala na svém partnerovi, na kterého se mohla spolehnout. Sama si dala za úkol, kromě snahy vypadat v den velké oslavy co nejlépe, aby osobně odchytila každého z účastníků a účastnic při příjezdu. Srdečně je uvítala a hned odvedla na jejich místo podle zasedacího pořádku ve velkém sále. Zde si měli něco zobnout, než „vše začne“. Poté se omluvila a šla ven „číhat“ na další příchozí a přijíždějící.
Když nadešel čas zahájení a skoro všichni se shromáždili, postavila se do čela a s vážným výrazem ve tváři všechny pozdravila. Vše ztichlo. Následovalo poděkování za účast, kterou oslavenkyně vyzdvihla jako důkaz, že jim na ní záleží. A poté následovala perla, která se stala pohnutkou k dnešním řádkům. Paní vyšla z úvodního konstatování, že málokdo se tu s někým zná, neboť v průběhu života působila na více místech. Poněkud ošemetný stav vyřešila tak, že se u každého jedince zastavila a stručně a konkrétně ho představila ostatním. Jak se jmenuje, odkud přijel, proč se dostavil a hlavně - jaký význam má pro samu slavící osobu. Vystoupení bylo jistě dobře promyšleno, přesto slova působila lehce a přirozeně. Nikdy jsem podobný postup nezažil. Pravda, všichni její originální přístup ocenili… Na závěr zazněl velký potlesk. Zcela zaslouženě. Palec nahoru.
A co druhý podnět? Neuplynulo doposud mnoho času, kdy jsem registroval vyprávění jedné mladé ženy. Co povídala? Jednou ze zvláštností její matky je způsob, jakým představuje lidi. Mohli bychom si předložit kladnou a zápornou variantu. Kupříkladu pravila - „tohle je H., již několikrát nám opravdu pomohl, když se naše rodina ocitla v nesnázích“ či „tady máme T., jde o osobu, na niž jsem se mohla vždy spolehnout“ atd. A naopak - „tady se seznamte s L., již několik let nám dluží peníze“. Rozhodně přítomné vždy zaujala. Pro leckoho se její přístup stal určitým varováním, jak se k ní budou chovat, neboť by jejich méně hezké kousky mohly být zveřejněny. Napadá mě, že někdy by mohlo dojít na ještě více rozšířenou informaci, přičemž by se v jistých ohledech mohla přibližovat životopisu. Nakolik výstižnému a dokonce podrobnému?
