Článek
Pochopitelně se myslí živé a reálné, a nikoli jako sochy vytvarované z ušlechtilého kovu. Ovšem i na neživé by mohl být pěkný pohled. Zejména pokud si vzpomeneme na svoje návštěvy na hradech, zámcích a v uměleckých galeriích. Řada z nich svědčí o detailní práci mistrů. Svým způsobem by sem mohly patřit také děti na obrazech.
Je dobré a užitečné se zamyslet nad živými bytostmi. Při bližším pohledu zjistíme, že netvoří jednolitou skupinu. Koho zařadíme do první? Učení se jim nezdá příliš přitažlivé, a proto ani nedosahují tzv. zářivých výsledků. Nicméně jejich kázeň - a častěji spíše poslušnost - je na docela vysoké úrovni a učitelé jsou rádi, že je mají. Leckdy mají ostatním sloužit jako vzor. Myslí se přirozeně v chování. Kdo by se jich chtěl zeptat na školní látku, málokdy by se setkal se zdarem.
Ne úplně daleko odtud se nachází snaživý a pilný žák, který sice moc neumí, ale je na něm vidět, že učení nefláká a že mu věnuje více času než ostatní a než by sám musel s ohledem na výsledky. Pak se stává, že se dočká příklonu k lepší známce, pokud je klasifikace někde mezi. Tady vidíme, že každá známka na vysvědčení není úplně „čistá“. Kdo by se chtěl hlouběji začíst do odborné literatury, zjistí, že vliv na ni má poměrně dost činitelů. Sama znalost probírané látky je pouze jedním z nich. Byť ji řadíme mezi podstatné.
Jak víme, nejlepší a mezi lidmi nejvíce ceněný je kladný souběh více prvků, ať již se jedná o jakékoli procesy. Jako konkrétní příklad nám poslouží rodinný výlet nebo týdenní dovolená ve zvolené destinaci. Za prvé jsme si nic nezapomněli. Za druhé cesty proběhly v pořádku. Za třetí nám vyšlo počasí. Za čtvrté jsme získali hezké a relativně klidné místo ubytování. Za páté jsme neměli potíže se stravou. Za šesté nás nikdo neokradl atd. Někdy ke sřetězení kladů dojde též ve škole. O jaké se jedná?
Nejprve uvažujme, že žáci a žákyně přicházejí z dobře situovaných rodin. Pokud nemají lhostejné rodiče, mají vše, co potřebují ke svému růstu a zrání. Navíc nejsou oběťmi jakýchkoli útoků, kdy část rodičů si na dětech vybíjí své tlaky, strachy, obavy a frustrace. Pozitivním elementem je, že vzdělání má v rodině významné místo a je doceňováno. Na druhé straně by nemělo být přeceňováno ve smyslu, že dítě je pod obrovským tlakem. Některé se bojí přinést dvojku z testu. Prožívají před ním velmi obtížné stavy, čímž si snižují předpoklady, aby dopadly úspěšně. Jistě sem patří zájem dítěte o probíranou látku. Jestliže je pro něj odtažitá, obtížně se hledají cesty a motivy, aby byl žák zaujat. O nadšení ani nemluvě.
Zajisté má svůj význam stav v hlavě. U části dětí je zřejmé, že jejich mozky pracují kvalitněji než u jiných. Jestlipak si svých předností váží? Příslušníci pedagogického sboru jsou rádi, že se někdo o jejich předmět zajímá. Když mu jde o více než o jedničku, je uspořádání ještě výhodnější. Někdy se však zlaté dítě dostane do potíží ve smyslu, že na něj nakládají příliš, třeba referáty, projekty, podíl na třídních a školních akcích a vyvolávají je, pokud nikdo ve třídě nezabere. Opačně je nevyvolávají, poněvadž je věcně správné dávat příležitost rovněž jiným dětem. Vše má svoje dopady.
Na závěr předložím ještě jednu podobu. Jako o zlatých o svých potomcích vyprávějí rodiče. Paní učitelka však v určitém případě jejich názor nesdílí. Jí se žák jeví jinak. A někdy velmi výrazně. Podle rodičů se doma chová hezky a slušně, plní vše, jak je mu stanoveno, se školními záležitostmi nemá problém a všechnu látku umí. Ve škole je ve třídě snad jiné dítě? Mluví se o stejném jedinci? Sám vím, že změny a rozdíly jsou možné, ale jejich pravděpodobnost není až tak vysoká. Současně může platit, že doma je dítě více rádo, cítí se bezpečněji, a proto podá lepší výkon. Proč by nemohlo být vnímáno jako zlaté? Do školy vchází jako do bojové arény, kde se musí snažit o vybojování a udržení pozice, kde má počítat, že na něj leckdo bude útočit různými způsoby atd. Má-li být ve střehu, často nezbývá moc sil na samo učení.
