Článek
Místo dlouhých a obecných důvodů se hned pustíme do akce. O koho se jedná? Nebo o co? Máme o něčem vědět? A proč?
Příběh číslo jedna. Dana je mezi svými vrstevníky známa jako aktivní, veselá a podnikavá dívka. Jak se zdá, nemůže chybět u žádné zajímavé akce. Myslí se zejména mimo školní prostředí. Táhne se za ní delší nit od tzv. chození ven přes vysedávání na různých oblíbených místech přes hojný výskyt na diskotékách až v poslední době vysokou aktivitu za pomoci moderních informačních a komunikačních technologií. Dá rozum, že o svých počinech dává vědět slovem a obrázky širokému okolí, a tak nebude těžké ji vystopovat. Mnohé ze svých zážitků totiž tzv. sdílí, což není přesný pojem, neboť opravdové sdílení vypadá jinak. Totiž jde o vyšší kvalitu. Žel se někdy původní pojmy posouvají více či méně nesprávným směrem.
Příběh číslo dva. Dana patří mezi velmi tiché žačky. Skoro nikdo o ní ve škole neví. Vlastně ničím nezaujme. Na výuku je připravena, svačinu si nikdy nezapomněla. A kdyby se tak stalo, neodvážila by se požádat, aby jí někdo část ze své přepustil. Poctivě se připravuje na vyučování a včas nosí podepsané domácí úkoly. Kdyby před hodinou někam odešla, snad si ostatní žáci a žákyně snad nevšimnou, že chybí. Jak asi uznáme, bylo by nejspíše dost obtížné ji vystopovat. Problém je, že sice se všemi vychází docela dobře, ale nemá žádné blízké kamarádky. K některým se již pokoušela přiblížit, ale často narážela na tzv. divné otázky a občas také na kritiku a údiv. Pochopitelně z uvedených jevů nevzešly kladné pocity. Postupně usoudila, že „raději“ bude sama.
Příběh číslo tři. Zde poběží o něco zcela jiného, byť název na čtyři písmena zůstane a půjde o líčení pravdivé. Leckdo si vzpomene, co za tragickou událost se u nás stalo loni v raném podzimu na severu Moravy. Ano, kráčí o ničivé povodně. Na části míst jsou škody patrné i po více než třinácti měsících. Nezáleží jen na objemu získaných a vložených finančních prostředků. Velké škody se nalézají též v lidských hlavách. Postačí vnímat fakt, jak se postiženým lidem rozbuší srdce, když začne pršet. Pokud zůstali na stejném místě. A není-li výhled příznivý. Mezi poměrně silné vzpomínky bude patřit, k čemu došlo o pár týdnů později ve Španělsku. Konkrétně v okolí krásného města Valencie. Sám jsem ho před pár lety navštívil a musím přiznat, že je výstavní. Dodnes mám v paměti vysoké domy s jejich obdivovanými fasádami, které září mnoha barvami. Kdo tam nejede na nákup, ale projde se v klidu centrem, jistě mi dá za pravdu. Dojem kazila jen dílčí uzávěrka hlavního náměstí, jemuž vládly plechové stěny a hluk prací za nimi.
Jenže pak přišla Dana. Běží o označení pro speciální klimatický jev. Na jeho existenci meteorologové upozorňovali týdny dopředu na základě měření teplot okolních moří a jejich porovnání s předchozími léty. Před rokem zjistili, že se moře a oceány oteplily o celé dva stupně. Na počítačových modelech jim vyšlo, že se blíží velký problém. Mnoho lidí se jejich varováním nezabývalo, přehlédli ho, ba část se mu vysmála. Úder Dany byl, jak víme z médií, drtivý. Nejsem odborník a ani velmi zasvěcený laik, aby srovnal, kde nastal horší průběh. Pochopitelně jde o úplně špatný „závod“. Nejlepší by bylo, aby k němu vůbec nedošlo. Pak ale nesmíme trpně čekat s rukama v klíně, ale máme konat konkrétní a účinné kroky. Co dělají naši politici? Co může učinit každý z nás? Já mám svůj přístup promyšlený a moje uhlíková stopa je titěrná. Jak vypadá vaše?
