Článek
Obecně bychom mohli napsat, že poskytování pomoci patří mezi poměrně časté úkony v činnosti lidí. Neměli bychom ovšem jako tzv. pánové tvorstva usnout na pomyslných vavřínech. Mezi zvířaty jde rovněž o docela časté počínání. Namátkou při výchově mláďat a při jejich přípravě na tvrdý život v divočině. Při sdělování informací ohledně blížících se nebezpečných akcí jiných zvířat nebo člověka. Při dělení kořisti atd.
Sám nadpis signalizuje, že pomáhání má více stránek. Jistě si povšimneme pozitivní, která čas od času může přerůstat až do příkladné a dokonce do ušlechtilé podoby. Třeba pomoci někomu v nouzi. Tam se ovšem každý nedostane. Důvody mohou být různé. Jak vypadá krátký - výčet čas, peníze ochota, schopnost, nízká úroveň sociální a emocionální inteligence ad. Jenže dotírá „morální“ otázka - má se pomáhat každému a vždy?
Kdo se kriticky zamyslí, patrně si položí následující otázky. Je někdo v chudobě proto, že se moc neučil ve škole? Flákal se a nevěnoval se učení? Provokoval svoje okolí a zajímal se, jen jak na sebe strhnout pozornost? Boural vyučujícím jejich hodiny? Neměl zájem se něco naučit a osvojit si ani po ukončení ZŠ? Žil v rozporech se svými rodiči? Přesto od nich žádal podporu a přímo peníze? Neshání si práci? Pokud do nějaké nastoupí, počíná si v ní tak, že je brzo propuštěn? Mezi horší verze postupu naší společnosti a jejích orgánů patří, že navzdory negativnímu působení je označen jako tzv. potřebný a ostatní se na něj mají složit, aby „vedl důstojný život“. Můžeme nyní přemýšlet nad námětem - je správné mu pomáhat? Moudré osoby říkají, že kvalita národa a jeho vlády se pozná podle způsobu chování k nejslabším a nejzranitelnějším. Jedná se o konkrétní výpověď. Jistě, ale…
Nyní se posuneme o kus dále. Část adresátů a jejich ženských protějšků si poskytované pomoci neváží. Jak se budeme dívat na pacienta, aktivního kuřáka, který byl po značných zdravotních potížích lékařským týmem zachráněn? Místo vděčnosti, která v lepším případě zůstane jen slovní deklarací, nedochází k praktickým projevům. Jak se říká, člověk se oklepe, otrne mu a za chvíli kouří znovu. Případů bychom našli více, nejen na úseku medicíny. Pomoc nabízejí matky a otcové, babičky a dědečkové, kolegové a kolegyně, sousedé, trenéři, rozliční poradci atd. Jejich nabídky a aktivity se nacházejí v docela širokém rozsevu. Odezva v řadě případů bývá velmi nízká a slabá. Možná je důvodem, že si lidé myslí, jak jsou sami dobří, jak všechno zvládnou a vše dobře dopadne. Že by samo od sebe?
Pokud bychom více pátrali, zjistíme, že by sem rovněž mohl patřit návyk na pomoc. Pro někoho by mohlo jít o překvapivou zprávu. Ale připomeňme si následující konkrétní příklady. Pro malé děti je určeno jízdní kolo s opěrnými kolečky. Leckdo je ocení, ale je třeba vědět, že sice může začít jezdit docela brzo, ale jaké bude činit pokroky v udržování rovnováhy? Kam asi tak zařadíme rukávky, kruhy a další pomůcky během pobytu v plaveckém bazénu? Možná více vyhovují rodičům. Nemusejí své potomky tolik hlídat a lze s nimi jít do vody věkově dříve. Pokud pro ně nevybrali kojenecký plavecký kurz.
Posouváme se do závěru. Jak se budeme dívat na jednoduché nástroje, o nichž jsme se učili ve fyzice? Pamatujeme - páka, kladka, kladkostroj… A co sféra moderních informačních a komunikačních technologií? Opravdu nám pomáhají? Příslušní vědci prozatím zjišťují, že kráčí o tzv. falešnou pomoc. Podstatou je, že na ně spoléháme a naše tělo a hlava klesají. Ve smyslu připravenosti a akce/schopnosti. Má se na mysli netrénovanost. Jak ve fázi poklesu obstojíme v životě? Počítejme s nižší kondicí a naopak s vyšší nejistotou a nezvykem.
A ještě jeden bonbónek do úplného finiše. Zajímavým podnětem do diskutování se jeví prezervativ. Jak ho vidíte? Jako pomocníka? Zlepšuje situaci? Přispívá k jejímu zhoršení? Kdo by si nepamatoval na pocity při jeho shánění, nákupu a při manipulaci s ním? Zejména před mnoha lety a poprvé…
