Článek
Může se zdát, že jde o poněkud podivný název. Myslím, že by se mi mohlo podařit ho poměrně brzo objasnit. Nicméně dokážu si představit tvůrce námitek, že negativních jevů a procesů je dnes dost. Proč ještě vymýšlet další? A navíc by mělo jít o tak špatné, že je třeba použít druhé slovo z nadpisu? Jde přece o hodně „silný“ termín. Snad příští řádky přinesou alespoň uspokojivou odpověď.
Podíváme se do praktického života. Postačí chvilku poslouchat lidi kolem sebe. Leckdo si na utrpení stěžuje. V našem okolí, kde bydlíme. Na pracovišti. V médiích. Leccos je k registraci na sociálních sítích atd. Tam všude cosi zaznívá. Vytváří se jakýsi obraz. Nakolik je pravdivý? Naopak někdy narazíme na jedince, kterým se děje skutečně dost krušných věcí, přesto se ani hláskem neozvou. Mají svou hrdost? Myslí si a dokonce jsou přesvědčeni, že věc vyřeší sami a bez pomoci? Nechtějí na sebe strhávat záporný typ pozornosti? Nemají v plánu se dostat do řečí? Jsou silní a poradí si sami? Vlastní dostatek zkušeností? Jak vypadá jejich odolnost? Nesnesli by pomyšlení, že na ně jiní budou pohlížet jako na slabé? Dotazů by mohlo vzniknout více.
Takže jsme u poznatků, jak si někteří lidé stěžují. Na sebe, partnery, bydlení, práci, auto, služby, dopravní možnosti, politiky, drahotu, inflaci… Jenže při bližším pohledu najdeme docela velké rozdíly. Jeví se mi užitečné se podívat na konkrétní příklady. Začneme případem, kdy se na jistém místě objeví zvýšený počet much. Létají kolem, vydávají silný bzukot, neustále usedají na předměty, na nichž je vůbec nechceme vidět. Kupříkladu na čerstvě vyprané záclony, ponejvíce na jídlo, stůl, příbory atd. Od dotčených místních občanů lze zaslechnout, o jak velké utrpení se jedná.
Jiným případem je dítě, které se moc těšilo na začátek letních prázdnin. Kolik jen si užije zábavy a legrace s kamarády a kam všude se podívá s rodiči. Mají společně tolik plánů, až se drobet obává, jestli se je podaří všechny naplnit. Naštěstí je k dispozici několik týdnů, které se slijí do dlouhých dvou měsíců. Má dopředu přemýšlet, jakou akci by v rodině vynechali, pokud se ocitnou v situaci nedostatku času? Na co se zaměří a co naopak pustí? Lidé uvažují spíše opačně. Co vše by se dalo stihnout. Nejlépe více akcí v jeden den. Žel již po třech dnech si námi sledované dítě zlomí ruku… Ano, utrpení je na světě. Možná nejen pro dítě. Dílem též pro rodiče. Jsou nuceni částečně měnit svoje plány, na nichž dříve dost pracovali. Především je nutno zajistit dozor nad nezletilým potomkem. Někdy je úraz tak „nešikovný“, že jde o více úkonů než mu pouze nachystat jídlo a pak se věnovat jiným záležitostem. Zlomenina by mohla lékaři být zařazena mezi komplikované.
Jistě je žádoucí se zmínit o nepříjemné nemoci. U naprosté většiny dětí k ní nedojde, nicméně statistiky hovoří jasně - každoročně se pár událostí zmíněného typu přes léto objeví. Pojem utrpení bude docela na místě. Možná několikrát. Jednak půjde o samu bolest v tělesné podobě. Jednak máme co do činění s jevy a procesy v duševní rovině. Kráčí nejen, že se něco nepodaří stihnout včas, ale také nemusí na uskutečnění dojít. A co když dítě přijde ještě o více? Nikoli pouze o pár zážitků? S ohledem na aktuální nepříznivý stav dojde k odklonu kamarádů. Proč by se tu zdržovali? Ano, na počátku sdíleli negativní stav, ale copak zde budou vysedávat a soucítit celé dny a týdny? Nejspíše ne. Mají přece prázdniny a je třeba si je užívat, než zase začne škola. Poté utrpení nabývá reálnějších podob a rozměrů.
Kvóta utrpení je u leckoho brzo vyčerpána. Myslím, že většině by mohlo pomoci se podívat do historie a seznámit se s jevy a procesy, které se opravdu staly. Nebo stačí pohlédnout do válečných zón. Leckdy by bylo věcně správné, aby slovo utrpení z dnešního slovníku vymizelo…
