Článek
Kdo spatří nadpis, může být dopředu přesvědčen, že již ví, o čem se bude v následujících řádcích psát. Jistěže se máme v autě chovat kulturně! Jsme přece lidé, pánové tvorstva a měli bychom svoji výjimečnou skupinu - nejlépe vzorně - reprezentovat. Když se rozhlédneme po našich ulicích a silnicích, s vysokou pravděpodobností se zde bude souhlasit. Ale leccos může být jinak. Je dobré vědět, že nám vládne nejistota a vše se může nějak proměnit a posunout.
Mezi málo vyhledávané zážitky - nejen během letního cestování - nesporně patří zácpa, ať již uvažujeme o procesu v našem těle a/nebo na - velmi frekventované - silnici, ještě hůře bývá na dálnici. Z osob uvnitř barevných plechových automobilů se řine pot a s ním obvykle úměrně stoupá napětí. Jeho prameny lze spatřovat ve faktu, že se musí čekat, někdy se neví proč, navíc navzdory hláškám o krásném létu v rádiu není příjemně, do místa určení se patrně nedojede včas a někdy si nepomůžeme ani s pomocí rozumně zvolené časové rezervy.
Je možné, že moderátor/ka nikdy v koloně neuvízli? Nebo snad mají „nařízeno“ v daném duchu hovořit o létu? V horším případě jsou jaksi mimo realitu. Není přehnané napsat, že se jedná o docela velkou rodinnou prověrku, a navíc úplně na začátku dovolené. Tady může kultura našeho chování dostat dost zabrat. Je mi znám případ, kdy hodinové popojíždění na dálnici a jeho časově stejně dlouhý bratříček u hraničního přechodu téměř dokonale otrávily první tři dny pobytu u moře. Jestliže odborníci říkají, že na cestu a na společný pobyt by se rodina měla připravit i po psychologické stránce, tak zde máte jako na talíři předložen pádný argument. Jak kdo s ním naloží?
Jinou souvislostí je, že na řadě míst letní týdny probíhají ve znamení různých kulturních vystoupení, která mohou zaujmout, přitáhnout, pobavit a poučit, ale pro někoho mívají spíše opačný zážitek. Vrcholně by se na nich nudil, a proto je nevyhledává, avšak toleruje a nekritizuje a nikomu je neoškliví. Tak se může chovat kulturně, aniž by se jakékoli kulturní akce zúčastnil. V případě zájmu záleží na konkrétní potřebě a úhlu pohledu, někdo rád navštíví klasiku, další dá přednost experimentální formě, třetí se chce jen lehce pobavit a čtvrtému jde pouze o to, aby se hned a/nebo později mohl pochlubit, jaký je fanoušek kultury atd. Jak se říká, image je správné neustále budovat a zdokonalovat. Abych vše zkomplikoval, i sem může zamířit osoba, která moc kulturním chováním neoplývá. Třeba ani v autě, kterým se dorazila. Je na ní, jak si vše v sobě probere a uspořádá, součástí její osobní odpovědnosti je rovněž aspoň trochu myslet na ostatní.
A ještě jeden nápad. S mírnou nadsázkou lze také napsat, že během léta se člověk snadněji dostane do varu, neboť teplota okolí je tomu příznivě nakloněna. Navíc zřejmě každý slyšel cosi o „horké krvi“. Někdy stačí opravdu málo. Dodám, že z opakovaných zkoumání vědců se ví, že jak se teploty dostanou mimo běžnou normu, mívají lidé potíže, zdaleka ne jen dýchací a celkově tělesné, dostávají se pod tlak, něco se v nich zpomaluje a/nebo naopak zrychluje, a tak dost klesá šance na rozumnou reakci na okolní podněty, ať již jde o lidi, procesy, úkoly, problémy aj. Poznání výzkumníků bychom neměli podceňovat v žádném ročním období, ovšem právě v průběhu léta se mi zdá velmi aktuální, není nutné přitom sedět v autě a ani v divadle a/nebo v kině.
Takže si na závěr zhodnoťme přínos dnešního zamyšlení - léto, auto a kultura spolu mohou souviset hodně, středně i málo, mohou se bez sebe obejít a vše se může a nemusí podílet na prožitku a informaci, jak se budeme cítit. Dobrou zprávou - i přes panující teplo - je, že jako jedinci tady můžeme leccos ovlivnit. Důležitou podmínkou je, abychom měli dostatečné vědomosti, znalosti, dovednosti, zkušenosti a schopnosti a uměli je ve vhodnou chvíli přiměřeně použít.
