Článek
Zatím asi nevíme jaká. Nejsme příslušnými odborníky, a tak bychom mohli jenom spekulovat. Nicméně leccos je slyšet a vidět v médiích. Mezi posledními novinkami mě zaujalo, jak ji vyjel kontrolovat slovenský premiér. Dokonce se jednalo o první pracovní cestu po květnovém atentátu na jeho osobu. Proč se o něm zmiňuji? Vždyť jde o cizí stát. Nebo až tolik cizí není?
Trochu mi svou krátkou zastávkou na poli připomněl bývalé vedoucí představitele strany a vlády, jak ve voze T 603 a později T 613 přijeli na pole ve vybraném JZD, vystoupili kousek od kombajnů, vyslechli si pár slov soudruha předsedy a v ruce si promnuli pár klasů, pokývali hlavami, poděkovali řidičům a zase odjeli. Ano, mohli bychom je kritizovat a zesměšňovat. Nicméně před námi leží logický dotaz - kdo z dnešních pohlavárů se zajímá o práci zcela obyčejného člověka? A ještě předložím jeden - kdo se s někým shora osobně setkal? Myslím, že odpověď bude docela snadná.
Řada lidí se věnuje pěstování ovoce a hlavně zeleniny. Nechci nyní podrobně rozebírat, jaké je vedou důvody. Jeden ho vnímá jako zajímavé vyplnění volného času. Druhý zaujímá poněkud ekonomické pohledy, tj. chce ušetřit na nákupech. Třetí se rád výpěstky později pochlubí. Čtvrtý upozorňuje na ekologický aspekt, což si můžeme vysvětlit tak, že lidé dají rádi přednost chemicky neupraveným a nezasaženým plodům. Vědí, že pokud zamíří do nejmenovaného místního supermarketu, nikdy se nemohou spolehnout, že vystavená zelenina splňuje jejich nároky na čistotu. Pochopitelně se nemyslí, je-li umytá a oškrábaná. Požadavky leží výše.
Z řady míst poslouchám názory, jak špatná bude letošní úroda. O jaké hlasy kráčí nejčastěji? Přes zimu mělo být rozhodně chladněji a mrazivěji, aby se vydezinfikovala půda a zemřeli nevítaní nepřátelé rostlin. Mnozí zde spatřují jasnou souvislost s růstem počtu invazivních živočichů. Nemyslí pouze na slimáky, kteří žel hrají prim a jsou na čele žebříčku ničitelů. Počasí jako kdyby chtělo své zaváhání v zimním období napravit, přineslo silné jarní mrazy, při nichž pomrzly květy ovocných stromů a také rašící lístečky budoucích brambor. Tak se stalo, že původní časový náskok byl prohospodařen, neboť musely růst znovu. Naopak u jabloní a hrušní a dalších již pokrok nenastal. Konečně, v médiích jsme slyšeli o mnohamilionových škodách na pozemcích českých a moravských pěstitelů.
Špatným zprávám žel stále ještě není konec. Kromě již zmíněných odrůd ovoce mrazy citelně zasáhly navíc třešně a višně. Zklamaní a rozzlobení obyvatelé starostlivě prohlíželi své stromy, které před pár dny nádherně kvetly. Posléze byly ovinuty hnědými kousky hmoty na důkaz řádění mrazů. Podobně si vedl rybíz a angrešt. Píšu o nich proto, že jindy jim mravenci a zejména ptáci nevěnovali velkou pozornost. V probíhajících týdnech naopak prokazují zvýšenou přizpůsobivost, když přesedlají na méně chutnou stravu. Nedivím se jim, neboť jim tak velí pud sebezáchovy. Nejinak si počíná člověk. Běžně by samotný a třeba starší kousek pečiva nevzal do úst. Když ale má hlad, neváhá a nevymýšlí se a slupne ho. Viděl jsem, jak se slimák v nouzi pásl na loňském zteřelém listu jabloně. Tak se ze vzduchu vracíme znovu na zem. Úplný dopad a průzkum se nám podaří provést příště.
