Článek
Leckdo se docela snadno dovtípí, že se jedná o pokračování nedávného tématu - Mladí lidé, chléb a hry. V něm mj. zazněla zmínka o pomůckách, které by mohly být nabídnuty a využity, aby se náš stav zlepšil. Hlavně u mladých obyvatel naší země. Jde o logický krok, neboť především na nich bude ležet tíže budoucích časů, jak se budeme mít, jak bude vypadat naše životní úroveň, co si budeme moci dovolit, kolik relativní jistoty získáme v celkově nejistotě atd. Jedná se o poměrně velké věci, které by nikoho neměly nechat lhostejnými.
Na úvod pojednání o pomůckách a o jejich přehledu uvedu nejsnadnější a nejlepší k pochopení. Připomeňme si definici ohně - „dobrý sluha, ale zlý pán“. Možná ji někdo zná i bez jejího zveřejnění. Žáci a žákyně s ní žel velmi často mají potíže, poněvadž skoro vůbec nečtou a jejich slovní zásoba je na velmi nízké úrovni. Pokud ho máme pod kontrolou a v kamnech doma nám vyrábí teplo a na malém ohništi si opečeme buřta či topinku, je vše v pořádku. Jestliže vyskočí do trávy a zachvátí les či rozměrnou budovu, je velký průšvih. Podobně začnou-li po vypadnutí oharků v domácí místnosti hořet koberce, záclony a nakonec se ohněm zničí všechno. Chceme tak skončit? Myslím, že analogii nemusím dále upřesňovat. Kdo aspoň trochu přemýšlí, bude za moment „doma“, tj. bude se snažit, aby u něj nevznikla závislost na moderních informačních a komunikačních technologiích. Pozor - likviduje se obtížněji než požár!
Jedinci i s průměrnou pamětí již vědí, že k pestré a bezesporu přitažlivé nabídce zmíněných technologií se velmi hodí přistupovat právě jako k ohni. V mnohém nepochybně pomůžou, ale docela brzy umějí stáhnout do svých tenat a uživatele poškodit. Chtěl jsem dodat, že poničení nevypadá, že by přišel o ruku, ale když si vzpomenu, jak trpí lokty u PC a co se ví a píše o motorice tzv. palcové generace, raději svou analogii stáhnu zpět.
Jak by úkrok od chleba a her mohl vypadat. Jestliže se mám ještě trochu „otřít“ o oblíbený oheň, víme, že se mají konat pravidelné preventivní prohlídky. Do nich patří kontrola stavu hasicích přístrojů, jejich správné umístění, aktualizace plánů protipožární ochrany atd. Nemluvě o školení osob v rolích - zaměstnanci a zaměstnankyně. Takže se leccos průběžně koná, sleduje, vyhodnocuje a podnikají se příslušné kroky. A co předvádějí rodiče? Jde přece o osoby s vysokou osobní odpovědností. V ideálním případě!
Místo aby si ujasnili svůj osobní přístup a zavedli jasná a odůvodněná a hlavně platná pravidla spolu s věcnými a časovými hranicemi, sami zde obvykle fenoménu doby propadnou. Než aby dítěti trpělivě vše vícekrát vysvětlovali, jsou dospělí „ve stresu“ z požadavků a přání potomků a „raději“ jim vše dovolí, tj. také tzv. zábavu na technologiích. No a časem se dopracují na „kvalitativně vyšší úroveň“ s dvěma podobami. Za prvé si děti vše vydupou, vybrečí a dosáhnou za pomoci kritiky, útoků výčitek a vydírání. Za druhé jim přístroje strkají i k jídlu, aby „dosáhli klidu“ a dítě aspoň něco pojedlo.Čest a podpora budiž vyjádřena výjimkám. Za sebe bych dodal můj oblíbený argument - navštívíme-li nejmenovaný místní supermarket, nakoupíme snad všechny nabízené položky, jichž tam mají tisíce? Jistě nikoli. Přesto stejnou logiku nedokážeme přenést do užívání malého předmětu.
