Článek
Ukazuje se, že se s nimi setkáváme poměrně často. Ve srovnání s dávnými dobami, kdy oblečení nebylo tak pestré co do barevnosti, odstínů a variant, se dnes chodí rozhodně „bohatěji“. Ne že by snad všichni lidé měli na oblečení více peněz, ale určitě mají možnost širšího a lákavého výběru. A ne každý dokáže či chce úspěšně odolat. Navíc zde může silněji ovlivnit své okolí a získat tzv. kladné body ve svůj prospěch.
Přesto se může zdát poněkud překvapující, že do zmíněné oblasti naši občané investují o dost méně finančních prostředků než obyvatelé na teritoriích směrem na západ od naší země. Ač se kolem nachází více pestrosti, na niž jsme si skoro již zvykli, v řadě případů nás zaujme, jak jsou někteří lidé oblečeni. Nezřídka zakroutíme hlavou, jak si něco takového na sebe vůbec můžou navléknout. Jistě jste vícekrát pocítili či zaslechli něco jako - „praštilo mě to do očí“, „nemohl/a jsem oči odtrhnout“, „zůstal/a jsem paf“ a „až mě to zastavilo“. Někdy také - „závidím mu/jí odvahu si to na sebe nandat“. Možná jde o skryté přání vypadat zrovna tak. Ale dobře? Zajímavě? Zvláštně? Až bláznivě? Zvláštností současné doby je, že na jedné straně je sice více svobody a prostoru pro uplatnění individuality, ale na druhé pracovní organizace a firmy stále více oblečení svých zaměstnanců omezují a kladou na něj přísnější a přesnější požadavky. Jistě ne bezdůvodně - jak si později ještě připomeneme. Přitom ne vždy jsou zaměstnaní lidé na očích veřejnosti.
Zdá se, že nejčastěji se módní výstřelky týkají chlapců, dívek, slečen a mladých pánů. Když se zeptáme odborníků na lidské chování, potvrdí nám, že ve většině případů se jedná o snahu demonstrovat osobní svobodu, nezávislost a své vnímání světa, lidí a věcí. Někdy kráčí o signál - „jsem tu, neměli byste mě přehlížet“. Občas žel také - „nic jiného neumím, tak jsem se takto oblékl, abych na sebe upozornil“. Když už na pracovišti musejí dodržovat pevná procesní a bezpečnostní pravidla a přizpůsobovat se, aspoň touží mít trochu svobody a sebe sama v oblečení, ať již během pracovní doby nebo především po jejím skončení. Narážejí však také doma, kdy stále více kostnatějící a méně tolerantnější rodiče označují jejich - moderně řečeno - outfit za stále děsnější a nemožnější. Kdo vlastně tzv. nevidí? Kdo je mimo? Starší? Mladí? S ohledem na vymykající se oděvní součástky a další ozdobné prvky lze oprávněně hovořit o jejich revoltě proti ustáleným pořádkům, náhledům a stereotypům. Zejména v období puberty a adolescence má oblečení pro lidské bytosti značný význam. Ba někdy kráčí o otázku života a smrti. Proč se tak děje? Chybí nám potřebná informace k pochopení?
Procházejí složitým časem hledání vlastní identity a být dobře a správně oblečen z psychologického hlediska znamená dosáhnout vedle vysokého sebevědomí i vyšší šanci na začlenění do skupiny vrstevníků a uznání v ní jako podstatného cíle. Právě oblečení a zdobení je tu jedním z hlavních zdrojů vědomí vlastní ceny a hodnoty a rovněž právě přijetí. Zmíněné tendence leckdy přetrvávají i do doby po ukončení školy a nástupu do zaměstnání. Nezřídka je čeká nová srážka a nové boje, kde zúčastněné strany mívají dost daleko ke vzájemnému pochopení a k toleranci. Ale pozor - někdy však překvapivě brzo přichází tzv. vystřízlivění a splynutí s celkem a určitý odstup od aktuálních módních vln.
