Článek
Kdo by se s nimi ve svém životě nesetkal? Kdo by o nich alespoň pár slov neslyšel? Takřka na každého z nás mají určitý vliv, ať již je přijímáme my sami a/nebo tak činí někdo v našem blízkém okolí. Je dobré vědět, že dopady mohou být kladné i záporné a jistě se u nich zastavíme, poněvadž se tu ukazují souvislosti, jež by neměly uniknout naší pozornosti. Pokud se chceme stát lepšími.
Na počátku zveřejněme pár základních informací o předsevzetích. Myslet si o nich můžeme cokoli, ale přece jen jde v našich krajích o dost vžitý zvyk. Nejlepším důkazem je relativně vysoký počet osob, které o nich mluví, zaobírají se jimi a přijímají je. Dalším faktem je, že se jimi zabýváme u sebe a/nebo u ostatních. Někteří berou předsevzetí jako úkaz, který se postupně vytrácí nebo aspoň ztrácí svůj původní smysl. Jejich argument je docela silný - jakou váhu mají mít slova, když jsou vyslovena pod tlakem skupiny a často v alkoholovém opojení? Jistě bychom se nad celou oblastí měli zamyslet.
Předsevzetí sama o sobě jsou dobrá věc, ale aby splnila svůj účel, což znamená, aby je člověk přijal a potom byl schopen je plnit, je důležité, aby rozhodnutí byla zralá. Pak by měla být výsledkem jistých procesů, v jejichž průběhu člověk zváží - nejlépe všechna - možná pro a proti, kdy výsledná motivace nakonec je taková, že je schopný dodržet, co si předsevzal. Proč je důležité zvážení? Poměrně malý smysl má vzít na sebe snadný úkol, který lehce splníme a na který není třeba vynakládat žádnou zvláštní námahu. Pak by šlo spíše o formální předsevzetí. Jestliže si dáme vysoký cíl, na který nebudeme svými znalostmi, silami a zkušenostmi stačit, rovněž kráčí o ne zcela vhodnou cestu. Než aby se naše aktivita pozvedla, dojde k jejímu poklesu, který bývá doprovázen pocity marnosti, napětí, nedostatečnosti, zloby, zklamání atd. Jak asi uznáme, je třeba, aby formulování a přijímání závazků předcházela seriózní myšlenková činnost. Snad každý by mohl souhlasit, že silvestrovský večírek patrně nebude optimální dobou. Kdo z nás je během něj v žádoucí mentální formě? Radostnost a euforii mnohdy míváme, ale jak si vedeme v položkách jako soudnost, zralost, uvážlivost a střízlivost? Většinou žádná sláva…
Mnozí si přejí, aby se v něčem zlepšili, aby se zbavili svých zlozvyků, aby se jim dařilo atd. Je třeba zde vidět odlišnost. Přát si můžeme cokoli. Předsevzetí na rozdíl od přání předpokládá aktivitu, pevnou vůli a zapojení vlastních sil, což není už tak jednoduché. Navíc by mělo být realistické. Mnozí lehko něco slíbí, ale následně se k dodržování příliš nemají. Možná se chtěli jen ukázat před ostatními, jací jsou pašáci a co jsou schopni splnit. Jenže oni často pouze předvádějí, co umějí slíbit. Jak dobře víme, není-li za slibem úsilí, odhodlání, vůle a vytrvalost, stává se slib prázdným krokem a chybou. Je zajímavé, že některým snad ani nevadí, že něco veřejně prohlásili a přijali za své. Možná jsou názoru, že ostatní na jejich sliby a závazky zapomněli. Je pravda, že na nás v současné době působí mnoho informací, posuzujeme je podle důležitosti a víme, že si nemůžeme zapamatovat všechny. Proto se leckdy chováme v duchu zlidovělého přístupu - jedním uchem dovnitř a druhým ven. Ač obvykle běží o pravdu, nelze na uvedené jevy plně spoléhat. Řadě osob se již tzv. zapomínací přístupy vymstily. Už jen proto bychom nad souvislostmi kolem novoročních předsevzetí měli více uvažovat.
