Článek
Ze sportovní oblasti známe zásadu, že na startu velmi záleží. Rovněž my jako dospělí chceme na počátku pracovního poměru příznivě zapůsobit na šéfa a na nové spolupracovníky. Pak bychom podobnou snahu a cíl neměli upírat ani vlastním dětem. Ba naopak je potřebné jim pomáhat, neboť jejich zkušenosti a poznatky jsou ve srovnání s našimi a s arzenálem sportovců nepoměrně nižší a chudší. Pomůže nám obrázek zvířecího holátka.
Jak první poznámka by měla asi být uvedena skutečnost, že ne každý dobře snáší velké a rychlé změny. V návaznosti na vývoj a stav na pracovišti jsme často nuceni své ratolesti přivážet z prázdninového pobytu na poslední chvíli. Tak je připravujeme o jakýsi přípravný týden, dřívější samozřejmost. Jeho hlavním smyslem je aklimatizovat se na nové nebo staronové podmínky. Denní režim dítěte se o prázdninách značně liší od rytmu během období školní docházky. Není proto divu, že některé mají se zvládnutím přechodu k pevnější časové a dalším druhům kázně určité potíže. Jde však o velmi přizpůsobivé tvory, a tak staronové normy a stereotypy během několika dnů úspěšně vstřebají. Přesto nebo právě proto je třeba během přechodného období dbát zvýšené pozornosti a ohleduplnosti.
První zářijové dny by měly být jakési zahřívací, aby skok nebyl příliš výrazný a neodradil školáky a školačky hned na počátku, kdy se těší na kamarády, třídu, paní učitelku a na svůj oblíbený předmět. Na druhé straně přechod nesmí trvat příliš dlouho, aby u dětí nevznikl dojem, že měsíc září se stane prodloužením letních prázdnin. V každém případě se vyplatí nad přestupem dětí ze srpna do září zapřemýšlet a přes nával povinností v zaměstnání a vlastní potíže dětem podat pomocnou ruku.Velmi ji potřebují. A čekají na ni!
Zvláštní pozornost je třeba věnovat přesunu do školy. Jestliže dítě pod vlivem prázdninové roztěkanosti doma v rámci přípravy něco špatně sečte, dopustí se chyby ve shodě podmětu s přísudkem, v podstatě se nic neděje. Po vysvětlení napíše příště zadání a výsledek správně. Omyl na ulici může dopadnout daleko hůř. Poučme se proto z řady negativních příkladů. Děti by zde měly dostat důrazné varování a konkrétní pomoc, aby se chovaly opatrněji. S ohledem na procesy v mozku zejména chlapci. A připravit by se samozřejmě měli sami řidiči.
Jak víme, času je málo, a tak při přepravě dětí mnozí řidiči spěchají, aby se zácpou prodrali co nejdříve. Úkoly a šéfové nečekají, a proto je každá minuta drahá. Právě jen díky rychlým vozidlům všechno stihnou. Co kdyby si šéf svůj dosavadní pozitivní přístup rozmyslel a změnil postoj? Druzí řidiči pojedou sami ve svém jednoválci jako ostatní. Jejich tendence ke spěchu bude ještě vyšší. Vlivem zaměřenosti na svou práci a časové limity si ani neuvědomují, že děti jdou právě nyní prvně, podruhé a potřetí do školy a že jejich chování je jiné než v průběhu roku. Kráčí o téměř ideální podmínky, aby se přihodilo něco nepěkného. Samozřejmě není dobré, když dítě na svůj první den vzpomíná ve špatném, například že muselo být ošetřeno po zranění vlivem zásahu automobilu, ještě horší jsou případy, kdy skončí v nemocnici a žel někdy i s trvalými následky poté. Na nejhorší variantu zde raději ani nepomýšlejme. Řidiči by se rozhodně neměli spoléhat, že se děti rychle vzpamatují a ukázní, ale sami by aktivně měli využít faktu, že jsou starší, zkušenější a že dokážou lépe předvídat a pohotověji reagovat. Nepochybně jsou lepší vzpomínky jako zájem a pomoc starších žáků a žákyň, vlídnost paní učitelky, vyrovnané školní potřeby a pomůcky na lavici, posuvná tabule, přívětivý vzhled třídy, mnoho různých obrázků a pomůcek, krabice bílých a hlavně lákavě barevných kříd a další, na něž se ani po letech nezapomíná. Jde opravdu o zcela výjimečný den, na který by děti neměly zapomenout.
Jak vidíme, starty do nového školního roku bývají různé. Dobrou zprávou nesporně je, že jejich podobu a obsah máme většinou ve vlastních rukou.
