Článek
Kdo by neznal heslo „jaký pán, takový pes“. Svého času si někteří vědečtí pracovníci dokonce položili otázku, jestli by se v uvedeném vztahu nedaly najít nějaké zákonitosti. Dali si práci, aby prozkoumali několik stovek mužů a jejich psích přátel. K jakému poznání se dopracovali? Jak zní jejich závěr? Určité souvislosti zde existují.
Řada mužů si pořizuje psa, aby byl přiměřený k jejich postavě, ať již uvažujeme o velikosti, svalech, váze, vzhledu apod. Co svým výběrem sledují? Má uvědomovanou složku? Nebo o něm nic nevědí a postupují podvědomě? Ať již je cesta volby jakákoli, leccos se na ní ukazuje. Mnohé podobnosti se podařilo vysledovat rovněž například v oblasti osobních vlastností jako například vytrvalost, nezdolnost, skromnost, dravost, rvavost, hbitost apod. Není chybou napsat něco o platnosti lidové moudrosti, že vrána k vráně sedá a rovný rovného si hledá. Podrobnější zkoumání ještě odhalilo, že část páníčků si hledá a kupuje psy s prvky, jaké by chtěli mít oni sami, což může platit o právě před chvílí napsaných a o dalších. Psycholog si poté klade otázku, zda se vlastnosti a zvyky psa odrazí v chování pána. Stane se odvážnější? Rozhodnější? Vytrvalejší? Lépe a rychleji vykonává činnost na povel / šéfa?, manželky? /? Jistě přitažlivé výzvy do debaty.
Někteří páni se ve svých psech doslova vzhlížejí, starají se o ně, podstrojují jim, chodí s nimi rádi a pravidelně ven. Možná jim jsou dokonce bližší než manželky a děti, jimž tolik času nevěnují. Není se co divit, vždyť pes je nejvěrnější přítel člověka. Nebo se to aspoň dlouho tvrdilo a třeba ještě tvrdí. A samozřejmě mezi svými probírají svoje a psí problémy.
Při jedné debatě se muž velmi chlubil, jak často se svému chlupatému miláčkovi věnoval, co už se svým psem dokáže, jak ho šikovně vycvičil a jak ho na slovo poslouchá atd. Lze konstatovat, že byl velmi pamětliv známé lidové moudrosti - „starého psa novým kouskům nenaučíš“. Část účastníků besedy si řeč poslechla ráda, ale jiná část se poněkud mračila, neboť v ní cítila spíše samochválu pána. Vycvičenost psů je v řadě případů jistě obdivuhodná a nejen pro lidi užitečná, třeba od hlídačů rodinného domku přes strážce ovčích a kravských stád až po vodicí a záchranářské psy. Ale někdy se může ukázat, že v praxi leccos nesedí. Zejména v době časté nepřítomnosti pána - třeba při týdenním dojíždění za prací - je všechno trochu jinak, protože nad ním nemá stálou kontrolu a neprocvičuje s ním - školně řečeno - probranou látku. Pes si pak může dělat, co chce, například ležet v ložnici v posteli, vysedávat u stolu, koukat z okna, kousat do matrací, močit do bot, cupovat povlečení, trhat záclony, dlouze výt atd. Pak se jeví tak, že v době přítomnosti pána jen poslouchá, protože musí a ne že by chtěl. Majitel tím ztrácí část své důvěryhodnosti a dobré pověsti, která je tak více nebo méně znehodnocována.
Když se zamyslíte, nepřipomíná vám popisovaný děj a jeho prvky více či méně vzdáleně děti a jejich chování? Možná i počínání vás samotných z ne/dávných dob mládí? Jaké bylo vaše tehdejší chování? Byli jste cvičeni jako psi? Mohli jste se volně pohybovat jako kočky? A jaký jste k nim měli vztah? Koho jste měli raději? A stali jste se někdy pánem či paničkou psa? A jak by vás váš pes hodnotil, kdyby uměl mluvit? A co byste od něj asi tak obdrželi na vysvědčení? Hodně otázek a možná málo odpovědí. Podobně jako v horním odstavci.
Tak se obloukem vracíme k původnímu zjištění vědců o blízké podobě pánů a psů. Vždyť i mnozí zaměstnanci se chovají stejně. Jakmile je šéf přítomen, zaujatě a odpovědně plní úkoly a projevují žádoucí aktivitu, pracovitost a loajalitu. Jestliže odejde, atmosféra se více nebo méně uvolňuje, tempo klesá a plán jako kdyby nebyl důležitý. Jak jste na tom vy se svými psy? A - sami se sebou? Kolik podobností a rozdílností by se zde našlo? A kolik si ze zjištěného přiznáme? Budeme mít odvahu jako náš pes? Pozor - v ní se psi liší!
