Článek
Na první pohled se záležitost jeví jasně. Ano, podzim bývá plodům a jejich česání, sbírání a uskladňování nakloněn a zasvěcen. Zejména jsou-li splněny důležité předpoklady. Tak třeba dostatek vláhy a také zda nás - například při vybírání brambor - nepředstihly více hladové osoby a prostě nám je neodebraly. Jestliže se neobjevily ani postavy, které tak někdy činí na základě tipu a na zakázku někomu, můžeme si je sami vykopat.
Mimoděk mi tady naskakuje poměrně jasná vzpomínka na dobu mládí. Na příslušný den byl stanoven termín a celé příbuzenstvo se ve smluvený čas - zpravidla dost brzo ráno - sešlo a sjelo poblíž pole zvíci 80 na 200 metrů. Pustili jsme se do společného díla. Po letech nevím, kdo celou akci zorganizoval a řídil, ale žádných zmatků jsem si nevšiml. Každý věděl, co má dělat. Možným vysvětlením je, že léty se uspořádání ustálilo a nebylo třeba dalších slov a vět. V dávnějším čase přijel pán s koňmi a ti tahali ruchadlo. Brambory se dostávaly na povrch a ostatní přítomní s proutěnými košíky ohýbali záda a sbírali. Průběžně se střídali u režných pytlů, které se postupně a utěšeně plnily. Nikdo nemusel nikoho žádat o pomoc, vše se dělo automaticky. Jednalo-li se o tzv. vlhčí variantu sběru, byly brambory dány na zem, aby trochu oschly. Dané situace se využilo k jejich přebrání a roztřídění. Nejmenší bramboroví bráškové mířili brzy do hrnců a zakrátko si na nich pochutnaly husy a slepice. Střední zůstali v komoře na dosah. Největší putovali do zatemněného sklepa. Promyšlený a logický postup.
Podobně se dělo s jablky. Část jich spadala na zem, část bylo potřebné očesat ze stromů. Na žebřík směli starší a zkušenější a ostatní je měli jistit, případně se poučit, jak dění probíhá, aby mohli například za rok zaskočit a převzít příslušný díl práce a odpovědnosti. Také jablečné bohatství bylo roztříděno podle druhů a velikosti a transportováno do sklepa. Do jeho ještě temnějšího „kolegy“ byly umístěny mrkve a petržele a dokonce do písku. Cibule se ve svazcích zavěsila pod krovy, kam nepršelo, nesvítilo a ještě profukovalo. Sem se někdy dostala rovněž kukuřice. Pokud se ji podařilo „sehnat“. A neměl bych opomenout česnek. Teprve poté jsme mohli být spokojeni. Cítil jsem kontakt s přírodou a lépe pochopil, jak se žilo v několika předcházejících stoletích. A jak lidé měli kontrolu nad svým územím, na sebou sama a byli hrdi na svou samostatnost. Jaký obraz nabízí současnost, nechám na zkušenosti a fantazii každého.
Je otázkou, jestli se dnes do sklízení / nejen podzimních / plodů zapojuje více lidí než dříve. Mým osobním odhadem je spíše větší pokles ve srovnání se stavem před mnoha lety. Tipoval bych, že je přednější TV, nabídka programů je bezesporu široká a lákavá, máme PC, internet a mobilní telefony, více práce v zaměstnání a všem nám vládne uspěchaná doba s důrazem na tempo a výsledek. Kdo by si vyšetřil čas, aby šel, no spíš autem jel na pole? Pracovní aktivita v kontaktu s hlínou ovšem nabízí jednoznačné přednosti. Mám-li provést alespoň stručný výčet, jednalo by se o tradované sepětí s přírodou, odreagování mozkové činnosti na jiný směr, prožitek radosti z růstu rostlin, společný pobyt a ještě jeho jasný smysl. Na druhé straně je nutné připomenout určité průvodní stíny jako okopávání a zalévání a zejména působení různých druhů hlodavců, zajíců, motýlů, housenek, svilušek, mravenců, mandelinky bramborové ad. havěti, kterou drobní ani velcí pěstitelé nemají v oblibě. Jak potvrdí nejen specialisté, je s nimi sváděn věčný boj. A jen někdy s úspěchem.
Další plod už nebude z pole a ani ze stromu či keře. Může se jím - někdy nečekaně - stát jarní investice do cenných papírů. Přes léto se hodně stalo a „investor“ poněkud pozapomněl. A hle - nyní na podzim nás čeká milé překvapení v podobě navýšení, byť mírného. Ale pro potěšení je konkrétní důvod a my si ho můžeme zařadit mezi kladné zážitky. Právě ty jsou na podzim potřebné, mj. jako prevence před negativním vlivem horšího počasí na naši náladu. Nejedná se o jediný vzhled a proces plodnosti. Vyčkejte a brzy se dozvíte o dalších variantách.
