Článek
Nakupování je pro jednoho radostí a zábavou, pro druhého nutností a třetí v něm vidí potíže a útrapy. Hodně se nahovořilo a napsalo o společném počínání mužů a žen v dané oblasti. Vesměs asi bude platit, že po akci se vztahy příliš nezlepší. Čest budiž vzdána výjimkám, kdy partneři mají pocit, že dobře a dokonce výhodně cosi pořídili. A společně si užili. Možná v počátečních fázích vztahu.
Již víme, že pobývat v zástupu lidí před pokladnou nepatří mezi vyhledávané speciality. Opačnou variantou je, že si chcete frontu užít. Během týdne a zejména v zaměstnání stále někam spěcháte. Proč byste si v klidu nepostáli? A třeba se nepobavili napjatým chováním, nervozitou a neklidnými pohledy jiných? Poté vám neujde, jak lidé nejdříve docela klidně vyndávají zboží na pás, absolvují součty, zaplatí a náhle se vše viditelně zrychluje. Nikdo nedává pokyn, a přece se děje. Nebo snad stačí, aby se pokladní „podívala“? Nepovzdechla si? Nevnímá nás jako pomalého moulu? Jsme pod tlakem pohledů následovníků? I oni přece spěchají. Obsluha někdy trpělivě čeká, až se zcela sbalíme, aby nedošlo ke „kontaminaci“ nákupů. Roste však klid přítomných? V některých v našich super- a hypermarketech se již potkáme s dvouproudovkou, tj. vy si můžete dávat poklidně zboží do tašky, nebo zpět do košíku a vedle za nízkou přehrádkou už proudí nákupní plody dalšího jedince.
Většinou vám však půjde jako vždy jindy o čas. Mám opět několik tipů. Budete-li sondovat, u které pokladny budete dříve odbaveni, všímejte si následujících prvků. O délce fronty již byla řeč. Jde však pouze o jeden z faktorů. Pátravý pohled by měl zamířit do košíků všech osob před vámi. Jak jsou plné? Kolik mají položek? Převažují drobnosti, nebo velké věci? Někdo má samé pití, přesto je koš plný. Jiný má jen trochu něčeho na dně, ale dokázal tam narovnat snad 30 titěrností. A každou musí obsluha markovat zvlášť. Je rovněž odlišnost mezi pouhými dvěma předchůdci s 20 věcmi a mezi osmi osobami s pěti kousky. Ač je součet matematicky stejný, časy se sobě nerovnají. Nebudu vás napínat - rychlejší jsou ti dva. Čas se šetří na zdravení, součtech, vracení peněz a na odběru zboží a opětném zdravení. A připomenu tempo pokladních, o nichž již cosi víme. Známe-li je osobně, ocitáme se ve výhodě.
Existuje však několik záludností, na které se nemůžete dopředu bez chyby připravit. Jestliže někdo před vámi platí kartou, jde sice o proces výhodný pro něj, ale nikoli pro vás. On s sebou nemusí tahat peníze, avšak vy čekáte. Horší variantou je, když prodavačka kartu nezvládá nebo jsou-li s ní potíže. Proces se opakuje. Někdy znovu bez úspěchu. Vše se děje znovu. Pak zavolá kolegyni nebo přímo vedoucího. Musí se čekat. Mnozí začínají vzdychat a už se rozhlížejí, kde je nějaká kratší fronta. Zpravidla není. Vybrali jste si nejkratší! Nemluvě, když sám zákazník kartu nezvládá, nefunguje mu PIN, diví se, vymlouvá, koná druhý a třetí pokus. Kdekdo se již potí. Zezadu je slyšet - „kde to vázne?“, „co je to tam za ťululum?“, „když to neumíš, tak to nevytahuj“, „nacvičte si to, paní, nejdřív doma v obýváku“ atd. Pochopitelné reakce, ale procesu příliš nepomohou. Ba naopak, vlivem tlaku a spěchu zpravidla každý začne ve vyšší míře chybovat.
Samostatnou kapitolou je, nakupuje-li někdo ze známých paní nebo pána na pokladně. Už se dlouho neviděli. Měli by se sejít. Manžel je na tom už lépe. Zato babička kulhá stále více. Klukovi nevyšel diktát. Dovolená se docela vydařila. A ty fotky! Propustili dceru z práce. Jo, zboží z akce lidi rozebrali hned ráno. Vždyť víte, jací jsou! Chovají se jako… Jen její slova neberte osobně na sebe. Samé pro vás podstatné informace. Nesporně bez nich přežijete…
Jinou strastí bývá, že se vyskytnou nejasnosti kolem nějakého zboží. Stává se, že je v tzv. akci, ale pokladna o ničem neví a markuje původní cenu. Občas se objevují pochybnosti kolem zlevněných výrobků. Sám jsem zažil, jak stejný artikl měl tři různé ceny. A jakou jsem slíznul zlobu, když jsem prosazoval tu nejnižší z nich! Pochválena budiž, asertivito, moc jsi mi tehdy pomohla. Jistě jste už rovněž zažili, jak se volá po převážení ovoce nebo zeleniny atd. Těžko si pak vyberete frontu, abyste se z obchodu dostali co nejdříve a byli časově spokojeni.
Jak by mohla vypadat možná řešení? Stačí se například inspirovat u řidičů autobusů a dalších přepravních prostředků. Jsou placeni za bezpečnou, kvalitní a včasnou dopravu osob a nikoli za vybavování se s nimi. Nápis „se zákazníky se projednávají pouze obchodní záležitosti“ a „zde se platí pouze kartou“ by nám zřejmě dost pomohly. Jaké jsou vaše zkušenosti?
