Článek
Když jsem napsal název zamyšlení, velmi brzo mě napadlo, že následující věty se sice mohou zakládat na pravdě, ale nemusejí platit většinově. Přesto nebo právě proto jich několik zkusím zveřejnit a ponechám prostor pro vyjádření, hodnocení a komentáře jiných. Myslím, že mezi přáními většiny rodičů najdeme, aby jejich děti byly zdravé. Občas býváme v médiích konfrontováni s pohnutými příběhy nemocných dívek a chlapců, jejichž léčbu není možné zaplatit z obecného zdravotního pojištění. Leckomu se - jak se mezi lidmi říká - srdce ustrne a pošle peníze. Postupně se z médií dozvídáme, kolik se vybralo. Často jsou zprávy a reportáže předkládány tak, aby člověk cítil vinu, kdyby nepřispěl či že tak dosud neučinil. Leccos podtrhne podmanivý až dramaticky znějící hlas věc oznamujícího reportéra, kdy se „rodiče strachují, že malý M. přijde o život…“. Může ovšem jít pouze o aktuální dojem posuzovatele. Za hodinu či zítra by mohlo být v hlavě leccos jinak.
Dalším přáním bývá, aby se mělo dobře, raději lépe než oni v jeho věku. Tady je přání poměrně dobře splnitelné, neboť se naše společnost v mnoha ohledech a úrovních posunula k lepším podobám. Mezi nejplatnější konkrétní příklady se řadí počet hraček jednoho dítěte. Jestliže dáme na stranu nejchudší z nich, průměr bude poměrně dost vysoký. Jinou otázkou do debaty je, zda má mít jedno určité dítě tolik hraček. Zde se ještě zastavíme. Stejně tak bychom se mohli zastavit u stravování. Tady je tzv. kladný posun velmi patrný. Od příslušných specialistů pochází údaj, že děti se mají „tak dobře“ proto, že se pohybují o asi tak dvě třetiny méně než jejich předchůdci, což jim nebrání konzumovat o více než polovinu potravy více než dříve. Snad je díky matematickému příměru jasné, proč tak narůstá obezita dětí.
Podobně se můžeme zamýšlet nad přáními rodičů, aby jejich potomci rádi chodili do školy, něco opravdu uměli, získali a udrželi si kamarády, vykazovali aspoň průměrnou chytrost, šikovnost, hbitost, zručnost atd. Raději vyšší. Nejlépe aby stanuli na špici. Často dost nekriticky hledí na sebe a na svoje vědomosti, znalosti, dovednosti, zkušenosti a schopnosti. A přejí si, aby děti byly nejméně tak „dobré“. Ne vždy budou představy matek a otců naplněny. Přání a touhy jakbysmet. Částečně se děje jejich vinou, kdy s dětmi pracovali méně, než je žádoucí. Případně jim čas věnovali, ale jeho obsah, kvalita, náplň a struktura nemůže být vynášena příliš vysoko. Je podstatný rozdíl sedět vedle sebe a hrát hry na tabletu - anebo povídat si na zajímavá témata, kde dochází k oboustrannému obohacení, skutečnému sdílení a k dalším cenným posunům.
Budeme se snažit věřit výchozímu výroku, že většina rodičů usiluje, aby správně naplnili svoje poslání ve věci rodičovství. Na rozdíl od matematiky zde neplatí přímá úměra, tj. čím více se budou matky a otcové svým dětem věnovat, tím lepších výsledků dosáhnou. Vysvětlením je, že se nevěnují úplně správně. Nicméně jisté souvislosti tu nepochybně vypátráme. Avšak ani dost negativní výchova nemusí nutně znamenat, že dítě ve svém životě selže. Od odborníků na prožívání, myšlení a chování lidí máme k dispozici zprávu, že část dětí vcelku dobře prosperuje navzdory dost škodlivým a nevhodným postupům rodičů. Asi jako když se na holé a suché skále uchytí semeno a vyroste stromek. Byť nikoli ideálně vypadající…
V příštím zastavení se podíváme na konkrétní příklady. Zajisté nám pomohou lépe pochopit nejen sama přání většiny rodičů, ale především se budu snažit ukázat, kam vedou a jaké komplikace způsobují jim samotným a též jiným osobám.
