Článek
Z nedávné písemné zastávky již víme, že procesy kolem výchovy a vzdělávání dětí neprobíhají lehce. Leckdo z dospělých by sice byl schopen a možná též ochoten sestavit cosi jako plán či jízdní řád, podle něhož by se mělo postupovat. Konečně, má určitou zkušenost ze zaměstnání. Jenže by si měl uvědomit, že se tam dost sází na ekonomické nástroje. Mnoho lidí již poznalo, co vše mohou způsobit.
Kdybych měl minule prezentované poznatky trochu doplnit, uvedl bych následující. Zaslechl jsem dokonce pár slov a vět o žákovi, který tak trochu schválně kazil svoje výsledky, aby se mu zmíněného potrestání v podobě být ponechán doma dostalo. Poznal, co je pro něj a pro jeho existenci výhodné. Buď mu onen myšlenkový plod přinesla jeho hlava, nebo ho převzal od zkušenějšího a protřelejšího vrstevníka.
Jak se správně říká v jedné známé životní moudrosti - každý je strůjcem svého štěstí. V předložené spojitosti zákonitě vzniká pár dotazů. Jak si bude počínat na SŠ a/nebo na SOU, kde se bude připravovat na konkrétní povolání? Bude uplatňovat podobné praktiky? Ví, že na rozdíl od ZŠ může být jeho pobyt relativně snadno ukončen? Má představu, že by měl navštívit ÚP? A jak na něm procesy fungují? Jak asi uspěje později na poněkud nelítostném trhu práce? Řekl bych, že tady mu jeho finty nebudou vycházet. Ale kdo ví?
Jestli už padla zmínka o dospívajících a o jejich přibývajícím věku, nebude chybou se podívat na jejich „vnitřní“ situaci, tj. co si myslí a co prožívají. Není zcela jednotná. Na společnou rodinnou dovolenou se mohou těšit jako mladší žáci. Někam se podívají, nic neplatí, o nic se nestarají a ještě si mohou užívat. Někdy o mnoho více než by si za předchozí úsilí zasloužili. Část jich možná již tuší, že zmíněný ideální stav dlouho trvat nemusí a zřejmě ani nebude. Avšak i oni mohou mít velké starosti. Třeba s vyšším stupněm kontroly ze strany zákonných zástupců, s omezenou možností být nejlépe stále nebo aspoň často on-line, také poslouchat rady do života není nic, po čem by starší náctiletý toužil atd. Jen ho budou poučovat, otravovat a prudit. O čem si bude psát s vrstevníky? A o čem si budou povídat, tedy pokud se vůbec osobně sejdou? Snad o „skvělých“ rodičích? O jejich „bezvadných“ praktikách? Na ne růžový průběh společných rodinných chvil daleko od místa bydliště je zaděláno. Často dávno před odjezdem. Sama dovolená se může podobat sklizni. Kdybych sem měl doplnit životní postřeh, zněl by - „jak kdo zasel, tak nyní sklízí“. A přilepil bych k němu ještě jeden - „jak si kdo ustele, tak si lehne“. Proti nim asi nelze nic namítat.
Na závěr se hlásí jiný výrok - vždy je něco za něco. Odborníci zde doporučují se na rodinnou dovolenou dobře připravit. Není optimální na ní řešit řadu potíží a problémů, které mohly být posunuty a eliminovány již doma. Ještě více je třeba námět zvýraznit v případě vyššího věku a počtu dětí, kde se na straně rodičů více než nátlak bude hodit empatie, porozumění, ochota ke spolupráci, dostatečný respekt k dospívajícím a současně trvání na dodržování / rozumných / hranic a pravidel. Pak by se dalo tzv. bezstarostné období dovolených úspěšně přežít. V případě lepší přípravy a více úsilí a pozornosti dokonce užít.
