Článek
Je vcelku jedno, jestli se skutečně existující pan Jiří jmenuje Hořejší, Hrubý, Halíř či Hedvábný. Občanský průkaz předkládat nemusí a ani nebude. Nás budou dnes zajímat hlavně jeho názory. Před jejich zveřejněním se na chvilku zastavíme u hlavní akce potravinové banky, tj. u snahy shromáždit v určitý den co nejvíce potravin a drogistického zboží pro chudé či chudší občany a občanky.
Patrně není nutné podrobně sdělovat, že dnes máme dva termíny, tj. jarní a podzimní. Málokdo však ví, proč jsou právě dva. Odhalením skutečnosti zjistíme, že roste počet lidí, kteří nemají dostatek finančních prostředků, aby utáhli provoz celé domácnosti. Zejména se jedná o vytrvale rostoucí náklady na bydlení, kde stát v uplynulých letech vyslovil tolik slibů a oznámil nemálo plánů a opatření. Avšak jak víme, skutek utek. Jak vyhlíží realita? Mnoho lidí musí stále více a častěji přemýšlet, jak svoji situaci při řešení osobních a rodinných potíží zvládnout. Nejlépe bez větších negativních dopadů, vždyť kdo by byl rád, aby se mu snížila životní úroveň?
Oblast se docela úspěšně rozvíjí. Zatímco před deseti roky probíhala potravinová sbírka na 750 místech, dnes jde již o více než 2200, takže se ČR ocitla na trojnásobku. Kdyby se podařilo sehnat více dobrovolníků, mohl by se počet lokalit a obchodů navýšit. Letos se jich zapojilo kolem pěti tisíc. Bude jich příště více? Dobrovolník v zelené zástěře sehrává mj. významnou roli tak, že radí příchozím, co je nejlepší, aby koupili a předali na sběrné shromaždiště.
Kdo se zamyslí, se zvýšenou pravděpodobností dojde k názoru, že někdo by mohl využít a až zneužít dobré vůle jiných osob, které do obchodu přijdou a z vlastních peněz pořídí požadované potraviny. Pro jeho klid je správné poukázat na konstatování, že proces je zajištěn za pomoci příslušných sociálních orgánů. Takže se ví, jaký jedinec a která rodina je ohrožena chudobou. Jsou vytvořeny seznamy a prověřuje se osobní totožnost a je využit QR kód.
Nyní již víme něco o organizaci a smyslu práce a akcí potravinové banky. Jenže je užitečné znát též jiný pohled. Na scénu nastupuje právě Jirka H. Jaké on má zkušenosti a jak vypadá jeho názor? Tvrdí, že potravinová sbírka někomu přece vůbec nemůže pomoci a hned uvádí konkrétní příklady. Jako první označuje člověka / on sám ho označuje jako individuum /, který nemá zájem o práci, neshání ji, pokud je mu nabídnuta, snaží se z tzv. chomoutu nějak „šikovně“ vycouvat atd. Prostě se vyzná a makat nikdy nebude. Jistě ony typy známe. Pokud něco od státu nebo od nějaké organizace dostanou, ještě více zlenivějí a utvrdí se v názoru, že nemusejí nic dělat. Naopak ostatní ať se snaží. Část z nich dokonce zaujímá stanovisko, že je přece povinností jiných se o ně postarat, když se nemají dobře a tzv. nemají štěstí!
Jako druhého vidí jedince, který se kdysi ve škole málo snažil, učitele neposlouchal, úkoly (moc) nedělal, docházku občas flákal, později se pořádně nevyučil. Má snad autor/ka pomoci podporovat někoho, kde vlastní vinou skončil na nějaké nižší příčce? Kdysi od paní učitelky na hodině českého jazyka slyšel výklad ověřené životní pravdy - „každý je strůjcem svého štěstí“. A samozřejmě si pamatuje, co mu často říkávala moudrá babička - „bez práce nejsou koláče“. A uvedenou zásadu dodržovala! Pokud malý Jirka neudělal, co měl stanoveno, nedostal, co chtěl. Lítat dlouho venku. Vonící a chutnou buchtu. Koukat na TV atd. Vše bylo dáno a platilo!
Jirka má ještě jeden jasný názor - ať se každý stará o sebe sám a převezme si osobní odpovědnost za svůj stav. Ano, někdo by ho mohl označit za sobce a necitelného jedince bez soucitu. Ale on pouze zastává názorovou pozici typické pravicové strany. Takže komu by se jeho slova nelíbila, je vlastně proti současné vládě a jejím ideám a postupům. Což je legitimní. Přesto u části osob, které přišly svým sobotním nákupem vypomoci tzv. potřebným lidem a za což jim asi patří poděkování, vyvolá kritiku a zřejmě i pár poznámek o nemorálnosti. Jak se na jeho slova díváte vy?
