Článek
Proč nekupovat elektrokolo
Ano, elektrokolo je již po několik měsíců velkým hitem - cestovním, dopravním a zejména obchodním a finančním. Výrobci, distributoři, obchodníci a prodejci mohou být spokojeni. Někde jsem snad zaslechl, že se stalo výrobkem roku. Nedivím se. V reklamě bylo svého času propagováno starším hercem, který patřil ve své době mezi známé a populární. Ač si lidé myslí, jak jsou chytří a nezávislí a že je reklama neovlivňuje, setrvávají ve velkém omylu. Herce mají rádi, a i kdyby si on nikdy elektrokolo nekoupil a třeba na něm ani nejezdil, oni tak přesto učiní. A pokud by na něj neměli, mohou si přece půjčit. Dnes žádný problém.
V reklamě a od prodejců můžeme zaslechnout, kolik nesporných výhod elektrokolo má. A následuje ne skromný výčet, který má obyčejného člověka přesvědčit. Předností je předestřeno tolik, že mozek nám napovídá, že na řečeném a napsaném jistě něco je a abychom jim věřili, daný výrobek si zakoupili a hojně ho používali. Vždyť se nám v tak rozměrné míře vyplatí… Jak nás však nabádá známá životní zkušenost - není všechno zlato, co se třpytí. Nejsme sice ve škole, ale už J. A. Komenský říkal, že bychom neměli věřit všemu, co se nám předkládá. Již před půl tisícem roků! Jeho výrok spíše „aktuálně“ roste než naopak.
Já bych se proto snažil dát prostor druhé straně. Nebudu se vůbec ptát, zda má elektrokolo rovněž konkrétní nevýhody. Hned odpovím - jistěže ano. Nečiním si nárok na úplnost výčtu. Jen si dovolím shrnout pár dostupných informací a současně využít možností logiky a bohatství metody kritického myšlení. Především půjde o snížení tělesné a následně částečně i duševní kondice. Analogie s tréninkem je jasná. Kdo netrénuje, nejde dopředu, naopak začne klesat. Ve vyšším věku především jde o nebezpečný trend. Člověk žije v době, kdy za něj řada nových a moderních technických a technologických prostředků mnoho úkolů a povinností splní zcela a/nebo aspoň částečně. Sníženou péčí o tělo dochází k rychlejšímu klesání a v pozdějších letech propadu kvality a úrovně organismu a tím k akceleraci stárnutí. Kdyby měla reklama znít pravdivě, pak bychom slýchali slogany typu „chcete-li se rychleji stát staršími a slabšími, kupte si elektrokolo“ apod. Takovou podobu však jistě nezaslechneme.
Dalším záporným prvkem je, že málo oproti chůzi a jízdě na pravém kole podporuje funkčnost oběhového systému a dýchací soustavy. Jde o zdravotní hledisko. Pravdivý prodejce by uváděl - „jistě si elektrokolo můžete koupit, ale počítejte s tím, že vaše vnitřní orgány budou chátrat rychleji, než když se budete poctivě namáhat“. Zastánci operují s informací, že díky používání elektrokola mají možnost za kratší dobu poznat více míst. Nemusí jít o špatný počin, ale je otázkou, stačí-li si - zejména senioři - obrazy a pocity uvědomovat, třídit a zažívat. Nezapomeňme, že vyrostli a žili ve zcela jiné době. Opravdu chtějí klesnout na úroveň dnešních - od nich o dost mladších - lidí, kteří se uštvaně a bez radosti ženou z místa na místo, mají před sebou mnoho úkolů, povinností a cílů a na nic a především na nikoho nemají čas? Žel ani na sebe. Opravdová skutečnost je totiž zdržuje, když se silně zabývají tou virtuální.
Rád bych vzpomenul ještě bezpečnostní rovinu. Jako cyklista jezdím poměrně rychle. Než elektrokola „nastoupila“ svoji zářivou kariéru, snad nikdy jsem neviděl v podobném tempu starého člověka. Vlivem svého stáří a nižší kondice takřka vzorně plnili ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích, který stanovuje, aby účastníci a účastnice přizpůsobili svoji rychlost mj. také svým schopnostem. Nikoho nepodceňuji, ale elektrokola nabízejí nadstandardní rychlost, zejména mám na mysli městské prostředí a poté i náročnější a členité pasáže v přírodě. Snadno jezdec a jezdkyně podlehnou opojení a lidově řečeno říznou zatáčku a dále raději nedomýšlím. Neznám statistiku, ale podobné neuhlídání poměrů se stává dětem a právě seniorům. Stačí sebekriticky měřit svoje reakce ve srovnání s podstatně mladšími. Blízkou složkou bezpečnostní úvahy je, zda a jak brzo si na vyšší rychlost starší zvyknou. A jestli si vůbec uvědomují, že rychle jedou. Kdo nevěří, nechť si aktivuje svoji osobní zkušenost, když přešel z méně kvalitního do velmi jakostního automobilu.
V neposlední řadě je tu tzv. hmotnostní aspekt. Koho z účastníků a účastnic napadne, že budou-li jejich energetické výdaje podstatně nižší, že jim bude stačit menší svačina? A když se po cestě zastaví na oběd, objednají si odlehčenou porci, protože se našlapali jen čtvrtinově než jindy? Já osobně pochybuji. Zachovají se jako dnešní děti, které podle výzkumů mají o více než polovinu pohybu méně ve srovnání s dětmi z před třiceti roků. Ale rodiče chtějí, aby si dopřály a nezažívaly období občasného nedostatku jako oni, a proto jim dopřávají někdy až dvojnásobné porce. Opět chybí věcnost, kritičnost a logika. Nikoho by pak neměl překvapit tak vysoký stupeň obezity už u jedinců v době povinné školní docházky.
Zpět do restaurace. Spíše se mi zdá bližší obrázek, jak si senioři řeknou - „dnes jsme udělali 85 km, to si zasloužíme dort navíc, co říkáte?“. Ostatní přikývnou a dají si. V normálním uspořádání by je tlačilo břicho, ale přece jen by kalorie navíc „vyjeli“. Nyní si je dovezou až domů, kde se po „velké porci kilásků“ pohodlně rozvalí na gauči. S pocitem uspokojení, samozřejmě. Tak i sportující nebo přesněji „sportující“ senioři začnou přibírat, ne však nové jezdce, ale deka a kilogramy ve svém těle. V hlavě jim vleže budou defilovat fotky po „zdolání“ velkého stoupání na vyšší kopec, řekněme na 700 metrů nad mořem. Solidní porce. Ne však u elektrokola, kde jedinec šlape jen na 5 procent. Více se dřít nechce. Nebo propadnou kouzlům a možnostem moderních informačních a komunikačních technologií. Pak snímečky, jak jsou velmi dobří, pošlou známým. I jedincům bez elektrokola. Jen ať vidí, o co přicházejí!
Můj reklamní slogan zní - „kdo chce mít horší kondici, jít proti vlastnímu zdraví, chovat se rizikověji, ať si koupí elektrokolo. Čeká ho rychlejší jízda k dřívějšímu konci“. Nezní hezky. Je však pravdivější. Každý si může vybrat.
